Ve škole mě šikanují a rodiče mi nevěří
Ahoj, toto není úplně zas tak dotaz, ale chci se někde vyzpovidat, ale zas ne na webu, kde by se mi všichni vysmála, proto jsem zavítala jsem. Klidně mi pak napište nějaký komentář k tomu, rada si přečtu.. teď k věci. Je mi 15 let (asi to na vás působí tak, je ji 15, depkari, ale tak to není) a budu se hlásit na sš. Ve škole mě sikanuji kvůli barvě pleti a původu (mám řecký původ). Je to strašně detinské někoho odsuzovat jen kvůli tomuhle. Šikanou nemyslim fyzickou šikanu, ale vicemene psychickou (nadávky, v jídelně sedim u jineho stolu protože mě vyhazují,....). Poslední dobou se mi všechno hroutí. Nevim jestli to je jen nějaké období, ale už to trvá celkem dlouho. Vůbec nic se mi nedaří. Je to jako takový ten den kdy máte potřebu jen ležet doma v posteli s čajem u nějakého filmu... jenže už to trvá půl roku v kuse. Bojim se chodit do školy... nedávno se mi rozpadlo nejlepší kamarádství co jsem kdy měla kvůli úplným kravinam. Po tom co na mě “kamarádka” vyjela, ze s ni nechci jít fotit, protože jsem po nemoci jsem si začala uvědomovat, ze já pro ni udelala první poslední a ona mi nepujcila ani blbý zápisky ze školy na dopsání látky... upřímně se bojim ze na sš to bude stejný... věřte mi, ze když vám chodí v noci smsky typu “vrat se zpátky do posranyho Řecka nikdo tě tady nechce” není příjemný. V posledních měsících jsem přišla o zmíněné “kamaradstvi”, šikanuji mě ve škole, rodiče si mysli ze přehráním a nic se mi neděje, je to holt zlý...
- 07.12.2018 11:39:00 - full.avl změnila kategorie otázky
- 07.12.2018 11:39:00 - full.avl změnila titulek otázky
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.12.2018 7:08
Ahoj, dle toho, jak pises, vypadas na bystrou a vnimavou holku na tvuj vek. Naprosto chapu, jak se citis... To, co prozivas ted jsem prozivala v sedme a chvili i v osme tride. Zacal se posmivat jeden, pak druhy a uz se to tahlo
Taky jsem to tenkrat nikomu nerekla, nechtela jsem byt za ,,bonzaka,, ale ted po vice jak 15cti letech bych uz jednala jinak a usetrila bych se trapeni. Mne nakonec pomohla mlada ucitelka, ktera si vsimla, ze se neco deje a razne zakrocila a od te doby byl klid, ale samozrejme, ted je preci jen jina doba...
A stredni skoly bych se tolik nebala, a to, ze mas recky puvod, ber spise jako vyhodu. Taky jsme ve tride na SŠ meli takovou holku a zavideli jsme ji jeji vzhled, byla proste jina, neokoukana
Navic, na stredni skole uz byvaji studenti trochu rozumnejsi a spousta jich bude stejne vyjukana jako ty, tak toho vyuzij
Moc ti preji, aby jsi byla zase stastna a zamysli se nad tim, komu ze skoly se sverit, nenechala bych to tak, preci jenom, do konce skolniho roku jeste zbyva dost casu, tak aby te to nepoznamenalo zbytecne vic, nez je zdravo. -
6.12.2018 21:53
Zkus to ve škole řešit třeba s výchovnou poradkyní, nebo řekni rodičům, aby to řešili. Ale je třeba něco dělat. Skupina si vždycky najde někoho, koho bude ostrakizovat, důvod může být úplně malicherný. Taky jsem to zažila kvůli tomu, že můj otec byl učitel na stejné škole. Důležité taky je nezaujmout pozici oběti a nechovat se tak, to by už vůbec nepřestali. Devítka je blbý ročník, když si vybereš dobrou střední, bude to fajn
. A určitě si najdeš nové přátele . -
7.12.2018 8:36
Holky už víceméně všechno napsaly. Já jen doplním, že na střední škole to může naopak být o hodně lepší než na základce. Vybereš-li si tedy školu, kam nechodí ta nejhorší verbes ze široka daleka. Děti už jsou tam starší a pokud to mají v hlavě v pořádku, už jim cizí původ nepřijde jako důvod k šikaně, ale jako naopak něco výjimečného, pro co se o to druhého zajímat. Navíc to bude skupina lidí s podobnými zájmy či prioritami. Takže ta střední může být začátek úplně nové, mnohem lepší etapy života. Věř, že na nic nevzpomínám hůř než na základku. A to mám původ ryze český, ale u mě si zase parchanti našli jako záminku k šikaně dobré známky, poslech country, četbu literatury faktu, výšku, oblečení a brýle. Když na to dneska vzpomínám, živě si představuji, jak bych s nima vymetla mít dnešní rozum a zkušenosti. U srdce mě ale hřeje, že jsem asi nebyla takovej looser, jak jsem si tehdy myslela. Pac jsem vystudovala, měla dobrou práci, teď mám rodinu a většina lidí, co potkám nebo znám, si troufám říci, o mně nemysli nic špatného. Mám prostě pěknej život, o kterým si ti, co mě šikanovali, nejspíš mohou nechat jenom zdát. Takže pamatuj, problém není v tobě, ale těch lidech, co se k tobě hnusně chovají.
-
7.12.2018 7:08Zaráží mě hlavně přístup rodičů, ten je velmi podivný a nevhodný. Učitelé by se to rozhodně dozvědět měli, musí situaci řešit. Ani ne tak kvůli tobě, tobě zbývá pár měsíců na této škole, ale spolužáci by se měli velmi zřetelně dozvědět, že jsou opravdu těžce za čárou, porušují zákon i úmluvu lidských práv a svobod! Teoreticky bys to klidně měla hlásit na policii, ale lepší bude pokud to udělají učitelé a nebudou věcí zaskočeni, pokud o tom nevědí. Je to moc smutné, že mezi našimi spoluobčany je stále ještě tolik hloupých a zlých lidí, kteří ani v tomhle věku nedostali poučení o základní lidské slušnosti, nevím jak je asi doma vychovávají.
Pro tebe napíšu hlavně to, aby ses nebála střední školy. Pravděpodobnost, že narazíš na podobný odpad společnosti je podle mě minimální. Já si zažila nepříjemné období mrzi 3. A 5. třídou na ZŠ. Nebylo to takové jako u tebe, přesto mě to poznamenalo. Rodiče dlouho o ničem nevěděli. Když jsem se konečně odhodlala něco zmínit, máma hned zašla do školy probrat to s učitelkou. Nepomohlo to moc, ale aspoň jsem věděla, že stojí při mě. Moc mě mrzí, že tvoji rodiče takoví nejsou. Pokud ti opravdu chodí takové sms, je to přece jasný důkaz, který můžeš komukoliv ukázat. Pokud by tě nebrali vážně ani učitelé, jdi s tím opravdu na policii a ukaž ty smsky. My jsme ve škole měli jako učitelé povinnost pravidelně žákům připomínat, že podobné jednání je trestný čin, který může řešit i PČR. A co se týká mého příběhu a zkušenosti, vysvobozením pro mne byl právě odchod na gympl. Proto nedám dopustit na osmileté gymply, občas diskutované. Kdyby nebyly, je ze mě úplně jiný člověk. Takže střední školy se neboj, jen si ji dobře vyber, ať je to nějaká škola, kam chodí opravdu spíše inteligentní lidé a ne taková hovádka. -
7.12.2018 14:10Ahoj. Šikana by se neměla zlehčovat, ale bez podpory rodičů se špatně řeší. Sama jsem napůl Ruska, a i když se to na pleti nepozná, prožila jsem si na ZŠ svoje. Dneska bych ti poradila upozornit na to třídní nebo poradkyni (pedagogové se učí na vysoké škole právě i boj se šikanou), sms je vlastně důkaz, ale vím, že sama jsem zapírala, i když se mě učitelé ptali a čekala jen až odejdu na gympl. Třeba by se dalo domluvit i řešení, kdy se pozornost nestrhne přímo k tobě, jako pozvat si do třídy psychologického poradce odjinud, který by pracoval s celým kolektivem (ale to už by asi v devítce moc smysl nemělo).
Podle toho, co píšeš o kamarádce, to stejně moc dobrá kamarádka nebyla a přátelství by přechod na SŠ nejspíš nevydrželo.
Není nic jako špatné období, nesmíš sčítat, co se nedaří, určitě se jiné věci i podařily, ale ty je teď nevidíš, protože tě strach chodit do školy stresuje. Když budeš sama doma, utopíš se ve vlastních myšlenkách. Naopak bych zkusila nějaký kurz, kroužek, něco, kde bys narazila na jiný kolektiv, který tě přijme líp. Nepořádá nějaké kurzy SŠ, kam se chceš hlásit? Vlastně si tím potvrdíš, že to na SŠ může být úplně jiné, jiný kolektiv, jiní lidé a stejná ty, akorát jinak viděná. U mě to tak na gymplu bylo. -
7.12.2018 14:32Tohle jsem řešila taky. Šikanu a totální nezájem mých rodičů o to, co mi okolí provádí. Nakonec jsem se za sebe musela postavit sama. Naprosto bez pochopen a pomoci rodičů. Bila jsem se za sebe jako lev a nevěděla, jak to dopadne. Ale věděla jsem, že takhle už to dál nejde. Šla jsem na vedení školy, popsala co se děje, řekla, že pokud to nebudou řešit, půjdu úplně stejně na školský úřad a pošlu na ně inspekci. Bylo to ode mne možná hnusné, ale věděla jsem, že čím sebevědoměji budu působit, tím spíše to vedení bude řešit. Vyřešilo se to. Z kamarádů či rodiny mi nepomohl nikdo. Kdybych se za sebe nepostavila sama, asi by to se mnou dopadlo velmi špatně. Někdy jsou rodiče prostě prasátka, neřeší nic, děcko je jim šumák. Mají sami problémy a domnívají se, že dítě žádné mít nemůže, nebo nejsou zdaleka tak hrozné, jako ty jejich. Tak proč by je řešili. Je to jejich vina, že jsou jací jsou, jenže to ti nijak nepomůže. Takže si to prostě musíš srovnat v hlavě a očekávat pomocnou ruku jen sama od sebe. Taky se tím do života naučíš postarat se o sebe sama, což není od věci.
-
6.12.2018 22:39
Podľa mňa teda výchovný poradca či rodičia veľa nevyriešia, mohlo by to byť ešte horšie.
Ja som si šikanou prešla na strednej, je to ťažké, ale jadro problému bolo v tom, že som sa tým trápila. Keď v maturiťáku spolužiaci zbadali, že mi je jedno, čo si myslia, odznelo to. Na výšku som šla tam, kde ma nikto nepoznal, začala nanovo a prakticky v priebehu polroka som žila úplne iný život.
Takže, čo ti môžem poradiť:
1. Neber si urážky osobne. Tvoji rovesníci sa snažia si budovať sebavedomie tým, že ponižujú teba. Hľadajú si v živote miesto, chcú byť normálni a boja sa všetkého iného. Ver mi, že v skutočnosti je to o ich mindrákoch a vôbec nie o tebe, ty si len tou, ktorá si to odskáče.
2. Nehodnoť sa podľa kamarátov. Niekedy nemáme šťastie na kolektív, vždy je lepšie byť sám ako s niekým, kto nás len využíva alebo sa z nás dokonca smeje. Niekde v okruhu niekoľkých kilometrov môže byť dievča ako ty, ktoré by sa ťa aj zastalo, len ju nepoznáš.
3. Choď na strednú kde ťa nikto nepozná a začni s čistým štítom.
Určite si skvelé dievča, akurát obklopené nesprávnymi ľuďmi. Šikana je zlá vec, berie nám pomaličky našu identitu, ak to dovolíme... Tak hlavu hore, nie je dôležité, čo si myslia ostatní, ale to, čo si o sebe myslíš ty -
7.12.2018 21:54
Vůbec nic si z toho nedělej. Jsou to malé děcka. Nebo se tak alespoň chovají. Co se nad ne povznést dat hlavu nahoru a usmivat se na ne i přesto kdyz ti nadávání? Ver mi ze je to zaskočí a možná přestane bavit.
nesnasim lidi kteří někoho odsuzuji, jeste kvuli toho ze je nekdo tmavší atd. 
ja mam cizince rada.. Rodiče mi přijdou v tomto případě nezodpovědní asi bych se obratila na skolniho psychologa ci tvou třídní. Musi to řešit. Neboj se jich a fakt zvedni hlavu a usmivej se na ty co te šikanuji uvidis kdyz zjistí ze ti to nic nedela a ze jsi šťastná i tak a ze si z touho nic nedelas prestane je to bavit. A jeste se budou divit. -
8.12.2018 3:52Vše už bylo řečeno a souhlasím. A neboj, na střední to bude určitě perfektní a nakonec ti budou kolem ještě tiše závidět. Teď se drž a zkus ještě s rodiči promluvit. V klidu si s nimi sedni a vše jim řekni, že to myslíš vážně, že se do školy bojíš apod. Veřím, že když řekneš vše jak cítíš tak ti pomohou, rozhodně jim řekni vše, za to se nemusíš stydět, to by měli ti, co tě do tohoto postavení dostali. A rodiče tě rozhodně milujou a až jim to vše pořádně vysvětlíš, určitě ti pomohou. Držím palce.
-
18.7.2019 23:46Já jsem prožívala na základce něco podobného...jsem původem němka. Ale neboj ono se to časem podá, věř mi, mám s tim zkušenost
Také mi všichni říkali ať táhnu zpět do Německa...
