co mám dělat?
ahoj...
nevím na čí mám stát straně když se rodiče rozvedli. Zní to lehce ale celý je to zamotaný..takhle: vlastně se rodiče rozvedli kvuli tátovi protože si našel milenku která je o 18 let mladší známe jí mamka, táta i já už když ona byla malá..jí mamka když o ní mluví tak vždycky jí oslovuje kur......... ...a moje sestra taky. ale jjá u ní jednou s tátou byla a ona je fakt na mě hrozně hodná povídá si se mnou uplně normálně a já proti ní necítim žádný vztek. Mamce jsem to neřekla protože by se hrozně naštvala...ta tátova přítelkyně se dozvěděla že se i líběj k
trička na šněrování takový i ty stahovaí korzety(proč taky ne?každý má jinej vkus)a tak mi jedno dala který jí už bylo malý mě se líbilo ale mamka když to viděla řikala : přece nebudeš nosit oblečení po tý ...... a řekla mi že stejně to už není v modě at to nenosím vůbec a táta říká že když se mi tyhle věci líběj, proč ne?sestra začla řikat že takový věci jako se mi líběj nosej asi jen tak prostitutky.a já to tátovi řekla že mě mamka zakkázala to nosit a on se s ní nějak pohadal a sestra mi začla hned řikat že je to všechno jenom moje vinaže je kvuli mě ted mamka ve stresu když jí táta se s ní pohádal. dneska jsme se s mamkou nějak bavili o mim malim sebevědomí já řikala že bych momžná víc komunikovala s lidma kdyby mě sestra pořád neponižovala a nesnižovala mi tím sebevědomí. ona se ptala jak mě ponižovala tak sem jí řekla například před nedávnem jak mi sestra řekkla že se nediví že nemám žádný kamarádky(ale pár jich mam...) a že si o mě všichni myslej že sem divná. a mamka mi řikala že se nediví že si to myslej ostatní když se pořád koukám do země a nesměji se/ale já se směju ale jak na koho... tak se mi zkroutil obličej protože mi bylo do breku a ona řekla: no vidíš právě pořád se tváříš hnusně ...........no atd takže sem brečela... a ta tátova přítelkyně by mě tohle nikdy určitě neřekla ta je na mě hodnější ale mamka kdyby zjistila že se s ní bavim tak by na mě byla naštvaná a sestra mě ještě víc nadávala.
sorry že je to tak dlouhý ale já nevim co s tim jsem smutná někdy přemýšlím o sebevraždě ale to bych nedokázala....
Související články v encyklopedii
-
Pilulky, náplasti, tělíska, pesary, injekce, ...
Druhy antikoncepce
Způsobů, jak se chránit před početím, není málo. Neplánujete-li rodinu, zjistěte, která antikoncepce je pro vás ta nejvhodnější, a začněte se chránit.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.7.2011 22:40Tvojí mamku docela chápu. Byla s taťkou určitě spoustu let, porodila mu děti, starala se o domácnost a teď, když zestárla, našel si táta jednoduše mladou holku. Je naštvaná, určitě se cítí ponížená a chtěla by, abyste vy, jako dcery byly na její straně. Možná by chtěla, abyste se s ním také přestaly bavit, je plná emocí a třeba sama neví co s nimi. Je to ale váš táta, takže ho měj pořád ráda, nemusíš se stavět na ničí stranu. Oba jsou to tvoji rodiče, a vždycky budou, nikdo tě nesmí nutit volit, koho mít raději. Zatím bych ale být tebou nečeřila vodu, tj. zbytečně nevyprávěla mamce o tátovo nový holce, co říkala, jak je milá apod. Pokud se s tátou a jeho přítelkyní stýkáš a rozumíte si, je to fajn, z toho jistě nemusíš mít výčitky, ale doma o tom zas moc nadšeně nevyprávěj. Prostě počkej, až se situace trochu uklidní.
Se sestrama je někdy kříž to já vím. Mám dvě a taky jsem si vyslechla svoje. Ale rozhodně nejsi divná, i když třeba nemáš tolik kamarádek. Já taky nejsem typ do party, vždycky jsem měla tak jednu dvě kámošky, a to mi stačilo. A taky se na každýho nechechtám, proč taky
. Každý jsme jiný, věř sama sobě, stůj si za svými názory. Dost toho spraví i čas, ustálí se situace doma, se ségrou budete o něco starší a uvidíte věci jinak. Mně je teď 34, ségrám 36 a 27 a jak jsme rády, že se máme -
7.7.2011 22:51S tou stranou to myslíš jak? Jako jestli zůstat s otcem nebo matkou? Tohle bych ti totiž opravdu nezáviděla, já bych se rozhodnout neuměla.
To, že se k tobě sestra chová tak ošklivě, bych pochopila, sourozenci tací někdy jsou, i já se dost často hádám se svými sourozenci, ale že i mamka bude taková, je už na pováženou. Chápu, že má trápení, chtěla by s tvým tátou být navždy a on ji vyměnil za jinou, ale nemusí si zlost vylévat na tobě. Také nemám zrovna vysoké sebevědomí, ale mamka stojí při mě, narovinu mi třeba řekne, že tohle mi sluší a tohle ne, ale řekne to vždy s taktem. Také mi vždycky říkala, že nezáleží, co má člověk na sobě, jak vypadá, ale nejdůležitější je to, co má v hlavě. Dřív jsem to nechápala, ale s přibývajícím věkem mi to došlo - teď mám přítele (už 2,5 roku) a on mě miluje takovou, jaká jsem, líbím se mu a on mi dodává sebevědomí.
Nevím, kolik ti je, asi jsi mlaďoučká, ale zkus se poradit s někým z příbuzenstva, třeba s nějakou hodnou tetou, co ty si o tom myslí, co by ti poradili, protože já tady sice řeknu svůj názor, ale nevím, jestli by ses tak měla zařídit, jak už jsem říkala, vím jen to, co jsi tu sama napsala, ale nevím to ostatní - jak to bylo u vás dříve, když vaši byli spolu, kdo se k tobě choval "lépe".. Ty sama by ses měla rozhodnout, koho podpoříš a proč.
Je mi líto, že tě potkal rozvod rodičů, ale pevně věřím, že to nějak zvládneš a myšlenkám na sebevraždu už příště nedáš šanci!!! Teď si možná myslíš, že je život naprd, ale věř tomu, že jednou potkáš toho pravého, který tě bude milovat, podporovat, dodávat sebevědomí, zažiješ s ním něco neskutečného a jednou budeš třeba vychovávat svoje děti - z tohoto se můžeš poučit, abys sama tak třeba jednou nedopadla. Ne nadarmo se říká, že něco zlé je k také k něčemu dobré.
Přeji ti hodně štěstí, pevné nervy a hodně sil!!!!! -
7.7.2011 23:02
tvoje mamka to má strašně těžké, musí se s tím nějak sama vypořádat. Tvůj otec byl nejspíš ten co tu vaši rodinu pomyslně rozbil a v podstatě na to doplatila ona, zůstala sama s vámi a taťka si "užívá" s novou partnerkou, kvůli které to nejspíš všechno vzniklo. Ona i ta tátova přítelkyně by se k tobě chovala jinak, kdyby se o tebe měla starat jako tvoje máma. Když ona tak fajn taky nemusí být pořád...
Nemusíš stát na straně ani jednoho, oba dva jsou tví rodiče a měla bys je mít pořád ráda, i když už nejsou spolu. -
8.7.2011 0:09Ahoj, vidim v tobe sebe pred par lety
ja na zakladce treba nemela zadnou kamosku, byla jsem vzdy samotar, pro vsechny divna .... ted mam par super kamosek ze stredni taky jsem myslela, ze zustanu na ocet, a ejhle, s naprosto uzasnym pritelem mame miminko jsem nejstastnejsi na svete a vis ty jak ja jsem k nemu prisla? sestra me taky krapet jakoby ponizovala, teda ne tak moc jako tvoje, ale proste nikdy jsem si s ni nerozumnela, ani s mamou... a tak jsem rekla, nemam kamose doma, najdu si svoje, zacala jsem jezdit na ruzna mladeznicka setkani a nasla jsem si super kamose, taky jsem se dala na historicky serm, nikdo me v tom nepodporoval, pro sestru jsem byla divna, nasi mi to zakazovali, pro ne to bylo nasili, ale historicky serm je divadlo, ne nasili.... a ja si nasla uzasneho sermire kdybych nemela rodinu, jakou mam, nikdy bych svuj poklad nenasla... tak nesmutni, fakt nikdy nevis, kde te stesti ceka.... ja se postavila na sve nohy, naucila jsem se byt samostatna a dikybohu za to !!! a ted, kdyz mam miminko a moje sestra je ted v patem mesici, najednou si mame co rict, pomohlo i to, ze mam mimi driv nez ona, ted uz me nesnizuje, uz si nemysli, ze je neco lepsiho, jakozto starsi sestra... spis prijde, podeli se o radost, ukaze fotku z ultrazvuku, pta se me jak mi bylo v tehu, jaky byl porod, rada malou pohlida... a ja konecne pochopila moji maminku, jakou s nami mela starost a moc se nam zlepsily vztahy jak s mamkou, tak se sestrou i s tatou on proziva krasne tu radost, ze mam mojiho chlapa a ted to mimi, i kdyz to nedava moc najevo, krasne mu zari oci, kdyz nas vidi vis ono to vsechno krasne v zivote prijde a nejlepsi na tom je, ze clovek nikdy nevi, jakou cestou k tomu dojde 
tak hlavu vzhuru a jdi do zivota preju ti hodne stesti
