mám žarlivou fenku, bojím se, aby miminku neublížila.
Zdravím.
Dámy, prosím Vás, poraďte mi ..... před 2 lety jsem si koupila fenečku. Mám jí odmalinka, jsem na ní zvyklá a ona je zvyklá na mě. Dokonce bych řekla, že až moc. Je na mě přímo závislá. Stačí, že se jenom pohnu, nebo hlasitě si oddechnu ona ihned reaguje. Zazvoní mi telefon, začne šíleně kňučet. Když přijede chlap ze služebky, hrozně žárlí a dělá naschvál - například minule když přišel po delší době - cca měsíc, tak jsme se dloouho objímali. Fenečka šíleně kňučela, strkala mu hlavou do nohy a když viděla, že si jí nevšímáme, tak se mu vyčůrala přímo pod nohy a při tom na něj koukala. Když jdu na WC, ona jde se mnou. Sedne si vedle mě a čeká. Nikdy nikoho nenapadla, nikomu neublížila. Lidi má ráda a na chlapa je vlastně taky zvyklá a poslouchá ho dokonce někdy i víc, než mě, ale i přes to všechno mám teď obavy, jak se asi bude chovat, až se mi narodí miminko ( jsem asi v 17 týdnu ).
Mám strach, jestli nebude žárlit natolik, aby miminku neublížila. Nebo až uvidí, že miminko kojím nebo přebaluji nebo cokoliv jiného, tak aby se mi pak taky někde naschvál nevyčůrala nebo já nevím co ...... co myslíte ? Mám jí dát raději pryč, nebo jak jí mám na miminko připravit, abych toho nelitovala ? Nerada bych ji dala pryč ...... co myslíte ? Máte některá z Vás zkušenosti s takhle žárlivým pejskem ???
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.10.2013 0:37
Miminko po příchodu z porodnice fence ukázat a "seznámit" je. Pak se věnovat musíš hodně oběma. Fence když bude miminko spát, miminku ve zbývajícím čase, a i zároven ( např. mimino v náručí a feně házet míček a pod.). A hlavně žárlivou fenu hlídat aby nebyla sama s dítětem, případně se k němu nemohla dostat do postýlky, ohrádky a pod.....
S těmi jejími pokusy o dominanci a žárlivostí by si měla něco dělat. -
16.10.2013 11:13
Chce uz ted v tehotenstvi ji davat kontakt s briskem,ona bude vedet a po prichodu z porodnice ji nechat s miminkem seznamit a pak nezapomenout se venovat obema,neodstrkovat,nervat atd. par dni to muze byt divoky,ale zvykne si neboj
-
16.10.2013 8:14
Ahoj holky, ono je to těžké tu ve zkrácenosti poradit, ale hlavní co je, začněte už teď v těhotenství věnovat pejskovi tolik času, kolik si myslíte, že budete mít s miminkem. (nevím jak to popsat) Prostě si jej tolik už nevšímejte, na gauč si občas lehnite bez něho, vykažte ho pryč na místo, na záchod se občas zavřite sama, když vás objímá přítel, a začne kňourat a dožavat se své pozornosti a aby vás nechal být, zavřete jej do jiné místnosti (jen na pár vteřin) a pak jej pusťte k vám a zase přitulení s mužem opakujte a jakmile bude pejsek hodný a mlčet a jen se na vás bez dožadování dívat, šíleně moc ho v tu chvíli pochvalte, obrovská pochvala ve stylu" anooo tak je hodný pejsek, nadšeným hlasem) ale jakmile při dalším objetí zase začne, zase jej vykázat (odnést bez rozčilování, potichu) do jiné místnosti...on pochopí, že když to dělá, nemůže být s vámi, ale jakmile to neudělal, chválíte ho....nevím jestli je to dost jasně popsané. A co se týká toho času, prostě se s ním méně mazlit, až budete mít miminko, nebudete se mu moci věnovat už na 100% a to nastolte ještě teď, dokavaď mimi není, aby si to, že najednou jej odháníte pryč, nespojoval s tím, že je to s příchodem toho miminka a nevytvořil si na něj negativní náhled. sice to bude vyžadovat hodně trpělivosti a hlavně věřte, že vy to ponesete hůř než ten pejsek, on si na nový režim zvykne po pár dnech. Např. já potřebovala svojí fenku odnaučit samovolně na gauč, říkala jsem si ty jo, skáče si tam jak chce a pak tam skočí na mimičo. Takže 3 týdny nesměla na gauč (a to jsme tam spolu hajali pořád) a trpěla jsem víc než ona . Ale docílala jsem toho, že dnes jde na gauč pouze na povel "hop" jinak na něj neskočí. Pochopila, že je to MOJE teritorium a ona smí pouze, když jí dovolím......klidně se ptejte, pejskama se hodně zabývám
-
16.10.2013 2:12
Nedavala bych ji pryc, dokud to s obemanezkuzis, jak pise bonty. Ja jsem mela 2 kocky, ale jednu jsem po 3 mesicich musela dat pryc, protoze nam delala naschvaly a ja jsem se bala, aby se ji ze spatny psychiky nepokazilo zdravi a aby nejak neutocila na malyho. Byla to slechticna. Druhy je ulne obycejny kocour a maly je mu fuk.
-
16.10.2013 6:32
máme doma 3 kočky a malého mají moc rádi, chodí se s ním mazlit a čekají na zbytky, co on nedojí, je sranda je pozorovat. Nejdřív pro ně byl taky vetřelec a chodili ho okukovat. Ta nejstarší kočka mu dokonce dělala hlídačku a jak se zavrtěl v postýlce, tak na náš šla hned mňoukat a vedla nás za ním. Malému zvířecí společnost svědčí, naštěstí není alergický a kočky jsou nejoblíbenější zábava.
Musíš to s pejskem a mimčem zkousit, opravdu hodně pesana hlídat a pozorovat. Určitě půjde jít s kočárkem vena pejska vzít sebou na procházku, kolikrát vidím, jak se čoklící i vozí v košíku pod kočárkem a vypadají spokojeně. -
16.10.2013 7:23
ahoj, jsem na tom podobne jako ty. Mám maltezačka pejska je mu 7 mesíců. Taky je furt u mě, jak říkáš na záchod semnou, do koupelny jak se koupu sedi u vany a kuká na me, když odejdu a drží ho přítel treba před obchodem tak začne knurat jak se vrátím tak se chová jak by me mesíc nevidel. Taky jsem nad tím uvažovala jaké to bude, bojím se at neublíži mimču jsem v 22tt. Bojím se at neskočí na postel třeba a mimčo tam bude a on si to vubec neuvedomí nebo tak, je ještě divoky docela je to pořád štěne že. Ale asi tak jak píšou holky, musí se to zkusit, třeba nás překvapí a ucití že to je malinký tvoreček mimčo a bude opatrny. Určite ale nebudu dávat pejska pryč, to jenom kdyby byl pak jakýkoliv problém že by to třeba fakt nešlo, nebo alergie mimča nebo tak. držím palce
-
16.10.2013 8:07
Je šance, že se v ní probudí mateřské chování. Zatím to vypadá, že za pána smečky považuje sama sebe, pokud tedy nedorazí chlap... Než se narodí mimi, ještě je čas zkusit ji přesvědčit o opaku, tj. trochu k ní změnit přístup - třeba i s pomocí výcviku?
-
16.10.2013 11:52
Určitě jí pryč nedávej. Já jsem v podobné situaci, akorát naše fenka je závislá spíš na příteli. Ale pryč jí dávat nechceme. Postupně jí seznamujeme s novýma věcma, které budou doma(postýlka, oblečky atd.) a potom až miminko poprvé přijde domu, tak je seznámíme. Možná, že začátek bude náročný, ale myslím, že to zvládnou. Spousta psů žije s miminkem a pak je začne třeba i hlídat Držím palce
-
16.10.2013 13:36
já bych se toho až tolik nebála.u psů se nestává že by ublížili mláďatům takže bych čekala že to miminko bude spíš ochraňovat určitě to chce trpělivost asi podobnou jak s malým starším sourozencem ale zvládnout se to dá seznamuj ji už teď s bříškem ale nedivila bych se když by ta fena už věděla (podle pachu a instinktu) že čekáte mimi
-
16.10.2013 15:00
taky mam pejska zavislaka a prvni dny nesl tezce. kdyz jsem sla bez nej poprve s malym ven k doktorce, pokadil a pocural celou kuchyn. doporucuju zacit byt dusledna uz ted, at si to pak nespojuje s mimcem a vsechny zakazy, co pak bude mit, zavest taky uz ted postupne. urcite bych ji ale nedavala pryc
-
16.10.2013 18:03
Toto jsem také kdysi řešila, měla jsem fenku jezevčíka. Byla na mě až chorobně závislá,nesnela být beze mě ani minutu. Pryč bych jí nikdy nedala,utrápila by se nespíš žalem. Když se narodila dcera,vůbec nežárlila,nehnunla se od ní na krok pořád jí chtěla hlídat, ležet vedle ní,bedlivě sledovala každou návštěvu,aby se náhodou miminku něco nestalo. Bylo to úžasné,jakmile dcera začala vnímat svět kolem sebe, tak snadšením sledovala pejska a vznikla z toho láska vzájemná. Místo prvních slůvek se snažila vrčet,jako pejsek Dcera si dětství vedle jezevčíka skvěle užila a do teď je z ní milovník zvířat. Fenka nám před čtyřmi lety zemřela,ale vzpomínky zůstanou...
-
28.10.2013 11:52
Moji rodiče si ještě před tím než jsem se narodila přivezli týranou fenku. Protože jí začali mít rádi a dali jí domov je i ona milovala. Pak sem se narodila já a ona mě pořád opatrovala a když se plakala tak to dokonce chodila ,,říkat" rodičům. A to přitom kousla pošťáka do zadku, protože se přiblížil k našemu domu já bych je nejdřív seznámila ale určitě bych je nenechávala spolu o samotě, alespoň ne na začátku. Ona si zvykne neboj gratuluji k miminku a přeju hodně štěstí!