problém s dcerou
Ahoj holky potřebovala bych se zeptat jak jste řešíli když Vám děti za každou blbost se začli vztekat a plakat. dcera má 25 měs a je to s ní čím dál tím více k nevydržení nevím si už rady.děkuji za rady..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.9.2013 14:26Tak já mám jinou taktiku.
když se vzteká a snaží se něco vykřičet, tak ji vezmu k sobě a říkám jí, že to vyřešíme až přestane brečet..a když se uklidní a její žádost není reálná, tak jí nabídnu něco co reálné je.. někdy dám na výběr dvě věci a vysvětluju jí, proč to zrovna nejde.. -
13.9.2013 19:44Mně teda přijde, že univerzální odpověd není, na každého platí něco jiného a i na každou situaci, vždycky bych zvážila i to, proč se dítě tak vzteká, jestli jsi ji přerušila nějakou činnost, jestli je unavená apod. Taktéž si myslim, že je to prostě věkem, začíná prosazovat vlastní já a to za čas přejde, alespon v takovéto míře. Jste v období vzdoru a negativismu, mají to všechny děti, ale v různé intenzitě. Mně se vyplatilo předvídat, když jsem věděla, že je čas vypnout pohádku, připravila jsem ho na to, že ještě jednu a bude se vypínat - to nejdřív moc nepomáhalo, ale vymyslela jsem, že jsem třeba pouštěli tři krátké pohádky Krtka a za každou pohádku si připravil autíčko, když skončila, autíčkem odjel, upozornila jsem, že odjíždí posledním autíčkem tzn. poslední pohádka a fungovalo to skvěle. Vyplatilo se mi vždycky namáhat si trochu hlavu a vymyslet nějakou "omáčku" okolo než si říct, už jsem řekla a hotovo. Přeju hodně trpelivosti, mně to začíná s druhým
-
13.9.2013 13:16nereagovat na vztekání.když to nemá efekt tak toho ty děcka nechají.no já nemám nervy si nevšímat tak je posílám do koupelny že až je to přejde ať se vrátí
platilo to i na neteř (když jsme ji měli na hlídání) která si doma vyvztekala všechno-mrskla s sebou na zem,ječela jak pominutá,kopala a bouchala pěstičkama, najednou toho nechala s údivem zjistila že si jí nikdo nevšímá tak si šla zase hrát
-
13.9.2013 13:50nereagovat, nechat vyřvat, odejít do jiné místnosti,........ještě to bude zkoušet, ale když bude vidět že to s tebou ani nehne, tak se to odnaučí. A při větším kalibru jsem praktikovala větu: Chceš řvát? Dám ti důvod.....a následovalo pár přes zadek a vše viz výše. Pak už stačilo říct jen o daní důvodu pro řev a byl klid.
-
13.9.2013 13:36Já na svou 26 měsíční dceru používám taky nereagování a když to nepomůže, odvedu ji do předsíně a řeknu jí, ať přijde až se uklidní, většinou je do pár minut klid.
-
14.9.2013 14:03
Moje dcera má teď 28 měsíců a dělá to samé. Jak není po jejím začne šíleně ječet a vztekat se a nehodlá přestat. Ze začátku pomáhalo rychle převést pozornost jinam, na nejoblíbenější hračku nebo nějakou činnost. Pak to prokoukla a už je jí to jedno, prostě řve a řve, dokud nedostane co chce. Jenže jsem byla s prominutím blbá a abych měla klid, tak sem jí většinou dala co chce, ale teď vidím, že to nebylo správné. Začala si moc diktovat a my skákali podle ní, ale naštěstí mi to brzo došlo a začala jsem na ni ztvrdla .Žádné vynadání nebo po zadku, ale bojkotuju ji. Zvykla si že jak si pískne, dostane mlíčko z flaštičky, tak jsem to prostě najednou odbourala. Řeknu jí párkrát že ne, že třeba nejedla oběd, tak že mlíčko nedostane a půjde spát hladem(má problémy s jídlem, nechce jíst a pořád chce mlíko) a prostě ji dám do postele a to mlíko jí nedám a nedám, nechám ji tam i řvát, podle toho jak dlouho třeba ještě přijdu a zopakuju jí to a zkusím ji uklidnit a nebo se i podaří, že nakonec usne sama. Vím, že jsem ji v určitých směřech rozmazlili a teď se to snažím dát do pořádku. Nebude mi diktovat co mám dělat. Je to někdy krušné, občas se to i mě zdá kruté(byla třeba celé dopoledne hladem, protože nechtěla jíst snídani a žadonila o dobroty-jenže neřvala že má hlad, ale že chce dobroty), ale nemám jinou možnost a musím říct, že když vytrvávám a opravdu jí tvrdím pořád to svoje a nedostane co chce, tak to jde, ale musí se to vydržet. Jenže každé dítě je jiné, takže to na vás nemusí platit. Ať už se toto řeší jakkoli, musíme si stát za svým a neustoupit, dělala jsem to často a teď dlouho trvá, než si malá uvědomí, že to myslím vážně..
