smutek
ahoj děvčátka, ani nevím proč mě napadlo sem napsat...asi se potřebuji vypovídat, utěšit, dodat sílu...bydlíme s přítelem u jeho rodičů, předěláváme byt, ale z finančních důvodů to není hotové a tak se dodělání a stěhování oddálilo. Čekáme mimi, oba se strašně moc těšíme ale já jsem pořád taková...smutná...jsme dospělí lidé, čekáme rodinu ale tchýně nám nedopřeje ani kapku soukromí, přítel přijede z práci, nemohu si s ním dát kafe sama v klidu protože nakluše ona, chceme jet na nákup ona musí s námi, kamkoli chci/chceme jet ona musí s námi. Když jdeme někam večer div nemusíme nahlásit kam jdeme a v kolik se vrátíme. Když příjdeme pozdě, řve jak kr*va jako jak si to představujeme nebo děělá strašně nasranou. Naše bydlení nám prolejzá jako by to bylo václavské náměstí (dokonce ví v jaké skříni mám spodní prádlo),když si něco naplánujeme nebo má volno tak mu najednou rodiče naplánují takové práce že se nikam nedostaneme...přítel ví že mě to moc štve ale neřekne nic protože nechce poslouchat věčné nadávání...já už nemůžu holky 
je to tu napsané jen tak hodně ve skratce takže si myslím že budu číst jaak se máme odstěhovat atd...moc bych chtěla ale zatím to ještě bohužel nejde :'(
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
21.5.2011 16:52Já mela podobne problemy s tchyni rok,bydleli jsme u ni v dome v hornim patre,a starala se furt,jak o nas tak o deti,mala jen zakricela,a do 10 vterin byla nahore,dokonce se u nas divala i na televizi..no des,vydrzela jsem to rok,a dyl uz ani minutu,myslela sem zei od pritele odejdu,deti jsou totit jeho,vychovavame je spolu,pak jsme nastesti koupili byt a odsehovali sme se,a ted uz k nam ani nejak nejde,ptz je lina dojit ci dojet,a to to ma asi 1km.pro maleho ani jednou nebyla si prijit ven na prochazku,to je babicka co?ale dobre i tak,sice se stara,ale to kazda tchyne.skvela tchyne je na tomto svete vyjimka a nebo je jich hoodne malo.a je zazrak kdyz narazis na super tchyni.nezbyva nez dodat,VYDRZ PRTKA VYDRZ a pak jak se odstehujete,uvidis jaka to bude uleva!Drz se!
-
21.5.2011 17:41Ahoj, nemohla by si na chvilku vypadnout bydlet k svojí mamince??? Nebo dobrý kamarádce? Ono je na prd, v jiným stavu se stresovat kvůli pipce.... Jak je na tom ten byt? Jestli tam je elektrika,voda, záchod,koupelna a v cajku odpady, šla bych tam i a za cenu omezení se, hlavně v klidu by si byla. Že vám leze do skříní...no, asi bych se neudržela, puč mi jí na chvilku, za měsíc bude vědět,jak se chovat!!! A soukromí dodržovat všem......
-
22.5.2011 9:15Ahoj.Je sice hezké že mužete u nich bydlet,ale to neznamená že si ONA muže vše dovolit.Rozhodně bych stanovila mantinely.Já to kdysi udělala také.Byla uražená ,byla moc naštvaná ale já měla větší klid než když k nám lezla.Ty máš vyhlídky na odstěhování ale v některých úpřípadech ten teror pokračuje dál.proto zakkroč dřív než bude pozdě.A přítel?Ten pochopitelně s Tebou.Hodně štěstí.
-
21.5.2011 20:28ahojky, vím jaké to je bydlet u přítelovo rodičů...mám to také tak, ale bohužel vyhlídky na odstěhování jsou zatím nulové...my máme k dispozici pouze jeden pokoj, takže si tu taky občas připadám jako vězeň
Moje skorotchyně je vesměs sympatická baba, ale taky kdykoliv chce, chodí do našeho pokoje, hledá si po pokoji, když něco potřebuje a já jí nedokážu nic říct, protože si tu připadám jako cizí...takže buď ráda, že za chvilku už budete ve svém, neboj ono to tak dlouho trvat nebude Jinak tomu zasahování do vašich plánů byste měli zabránit, přítel by měl ukázat, že je to odtud-potud, jinak si to tchyně dovolí, i když pak budete bydlet i ve svém...z tohohle je nešťastná kamarádka, její přítel na to taky nereagoval, takže jim, resp. jemu, tchyně pořád organizuje život, a to spolu nebydlí. On jí taky nic neřekne, protože přece nikoho jiného nemá...tak abyste nedopadli stejně a nezbyly vám jen oči pro pláč, protože pak budete nešťastní oba - ty i tvůj přítel... -
21.5.2011 21:02ahoooooooj, vydrz, bude lip, kazdopadne ale pritel by mel zakrocit - sice chce mit klid, ALE... pritel je prece ten, ktery musi matinku srovnat.. to ja mam trosku jiny problem, my sice taky zijeme v dome, kde bydli pod nami tchyne, ale mame tady absolutni soukromi, pro sebe cele nase patro, rozdelene vchody (ale to jsem tady uz nekolikkrat psala..).. holky, nevidim tchyni i tchana klidne nekolik dni, potkavame se jen na zahrade, do meho bytu mi rozhodne nelozi, jelikoz se tady stejne nemam jak dostat (musela by zvonit) a stejne si tady nedokazu zvyknout
pritel pro me dela prvni posledni, kazde me prani je mu rozkazem a ja stejne stale nejsem spokojena a vse mi vadi a pritom nema co, jelikoz jeho rodice se o nas absolutne nestaraji, na nic se nezeptaji, no proste vubec... jestli budeme stavet - no chteli bysme, ale je to otazka deseti let urcite... no, jsem asi rozmazlena, nebo to jeste chce cas, nevim.... -
22.5.2011 19:49
At máme rodiče jaký máme,tvrdim jedno,společné bydlení v jednom domě s rodiči neděla dobrotu i pri nejlepsich vztazích
a to ze někdo tvrdí,ze ma kazdy svuj vchod a já nevim co,je to jedno,proste dřív nebo pozdejs jsou rozpory.
