úleva při sebepoškozování?
Ahoj,
můžu se zeptat, jak se přišlo na to, že při sebepoškozování (obvykle říznutím se žiletkou) se člověku uvolní endorfiny a on pak cítí úlevu? Mám kamarádku, která se kdysi řezala, že prý to byla ohromná úleva, že snad nic lepšího nezažila. Je mi to divné, ze zvědavosti jsem se taky zkusila trochu víc říznout, jestli ucítím úlevu a ucítila jsem nanejvýš tak štípání a trochu bolesti, tak by mě zajímalo, jak může někdo cítit úlevu. Jsem se asi řízla málo. Díky moc za vysvětlení.
- 07.06.2015 20:42:18 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.6.2015 17:05Tak ono jde o to, že ti co se řežou nejsou schopní snést emoční bolest, tak si způsobí tu fyzickou, která tu emoční přehluší a tím se jim dostaví pocit uspokojení. Navíc po chvíli je to jako závislost, takže je hloupé těm lidem nadávat a říkat o nich jak jsou hloupí, oni jsou závislí, stejně jako někdo na kouření.
253079: No to je mi teda názor, většina lidí s tím začne v době puberty kdy jsou pocity všech vyostřené. Někdo kouří, někdo pije, někdo fetuje, někdo se poškozuje, ti šťastní pubertu zvládnou bez toho. -
8.6.2015 14:14
Není to jen o uvolnění endorfinů, ale i o trochu jiných pocitech. taky jsem si tmhle prošla.
Já jsem bolest necítila. řezala jsem si ruce, dneska mi to připomínají jen jizvy a každá z nich má svůj výzman. Dneska mi připomínají, že se dá všechno řešit jinak než krví.
Pro mě byla úleva vidět tu krev téct. Uměla jsem i podpořit krvácení rány aby to mělo efekt pro mě.
Bylo to upuštění emocí, většinou těch negativních. K řezání jsem si prošla i jinou cestou. A to přímou bolestí a spoustou jiných věcí. Stálo to pár zloměných prstů na rukách, ale z těch blbin co jsem se navyváděla je to únosná cena.
Nechci aby to vyznělo jak je to super. Spíš se snažím popsat svůj pohled na tohle. Je to součást mě, jako spousta jiných věcí na které nejsem pyšná.
A je to opravdu závislost. Je dost těžké potom přestat a naučit se tohle ventilovat jinak.
Když u toho necítíš tu úlevu tak je to naopak správně. Ne že ses řízla málo, ale nemáš důvod hledat útěk od toho co prožíváš. A to je dobře
-
7.6.2015 16:29
Ne, ale jsi zdravá v hlavičce! Nejsi pako a mas spravne pocity, jako každý zdravý člověk a vůbec nepřemýšlej nad tím asi jsem se řízla málo a at te ani nenápada zkoušet to víc, ucitis jen bolest a ještě si ublížís, nemluvě otom jak si za deset let budeš v tričku říkat byla jsem tak hloupá, hezká holka a jizvy na rukou ti to budou jen kazit
-
7.6.2015 17:10
Problematika sebepoškozování je složitá. Jako někdo, kdo si tím prošel, bych to nezjednodušovala a netvrdila, že ti, kdo to dělají, jsou paka nebo že nemají ty správné pocity - problém je, že se nenaučili správně pracovat se svými emocemi a našli si nevhodný ventil. S anonymkou 253079 souhlasím pouze - ale rozhodně - v tom, aby sis s tím nezahrávala, protože i když se Ti to na začátku nemusí zdát, toto se časem stává obtížně odnaučitelnou závislostí. Pokud by Tě tato problematika více zajímala, můžeš se mrknout na stránky http://ww.w.sebeublizovani.cz/index.php.
-
7.6.2015 19:32
Myslím, že každý pociťuje úlevu jinak. Někdo kouří, někdo pije, někdo mlatí do zdi, někdo si to vylejvá na jiných a někdo zase sám na sobě. Jde spíše o psychologický problém, protože pokud se kamarádka sebepoškozuje a nemá žádné emoční napětí či stres, je to úmyslné a někdy to lidé dělají jen aby je ostatní litovali a říkali jak jsou hloupý že to dělají. Někteří lidé za to ale nemůžou, trestají sebe sami za něco a mají pocit že si zaslouží bolest. V tomto případě mi to příjde hloupé protože ty ošklivé jizvy za to rozhodně nestojí. Zakončila bych to tím, že kamarádka má buď problém se zaujmutím pozornosti nebo prostě a jednoduše se v její hlavičce odehrává něco co bych nazvala "zbytečné trestání sama sebe za stres".
