Ach ta psychika
Ahoj všem. Nevím kam jinam se obrátit, tak se chci svěřit vám. Je mi 20 a už delší dobu a už tak rok mám takový pocity, že bych chtěla miminko, i když prostě ho mít nemůžu (nejsem zabezpečená, nemám přítele, který by to chtěl, chodím na VŠ). Prostě kdekoliv vidím miminko, úplně mě to dostane a vrhne mi to slzy do očí a hrozně bych taky chtěla mimčo (Dr. na gynekologii mi řekla, že mám problémy s vaječníkama a že si mám co nejdřívě pořídit děti, aby to později vůbec šlo a to mě možná dostává do tohohle stavu, že bych chtěla miminko už jen ze zdravotních důvodů). Na druhou stranu, se vyhýbám intimnímu životu, protože mám strach, že bych otěhotněla ( i když beru antikoncepci) a chytne mě z toho depka, jestli náhodou nejsem těhotná. Nechápu tyhle svoje pocity, na jednu stranu bych miminko chtěla ale na druhou z toho mám strach a vyhýbám se sexu. Nevím co dělat, jestli není semnou něco špatně třeba
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.7.2014 22:27
Špatně s tebou není nic, podle mě se to v tobě prostě mele. Na jednu stranu posloucháš doktora, který ti doporučuje otěhotnět co nejdřív. Cítíš to jako svou ženskou "povinnost" povít dítě, proto tě stresuje, že by mohlo být jednou pozdě. Na druhou stranu víš, že zatím to prostě nejde (VŠ, peníze, přítel..), proto bereš antikoncepci a děsíš se příznaků těhotenství.
Myslím, že by ti pomohlo si udělat jasno. Máš přítele, který dítě teď nechce? Tak co si s ním sednout a říct si třeba - ok, za 3 roky budu bakalář, pak si pořídíme miminko. Nebo něco na ten způsob... Mít nějakou vizi, takovou "jistotu", že to dítě jednou bude, sice ne teď, ale třeba za pár let.
Jinak já teda nevím nic o tvém zdravotním stavu, ale pokud nebudeš s miminkem otálet vyloženě třeba po třicítce, tak věřím, že se to podaří. Ženské tělo je uzpůsobené k tomu rodit děti, chce to jen svůj čas. Držím ti palce -
18.7.2014 9:07
Neboj, tyhle vlny nálad na mimino přicházejí a zase odcházejí. U tebe je to umocněno tím, že tě lékař nalomil ne moc dobrou prognózou a doporučením, které se v současné době pere s tvými životními plány. A ty se podvědomě bojíš, že to prošvihneš a pak děti mít nikdy nebudeš a budeš litovat.
Nechej se prohlédnout i jiným lékařem, nechej si udělat nějaká další vyšetření, třeba to nebude tak hrozné, jak to teď vypadá.
Intimnímu životu se vyhýbat nemusíš, stačí se dobře chránit.... to ti umožní dostudovat a zároveň najít partnera, se kterým třeba hned po škole můžeš mít miminko... Ono po škole pak asi těžko ze dne na den najdeš toho pravého. A zase asi těžko ti teď nějaký chlap přiměřeného věku - i kdyby to byl ten pravý - vydrží bez sexu, než dostuduješ...