Asi nemám ráda vlastní dítě 😔
Dobrý den. Jdu se tak nějak vypsat. Dcera bude mít 7 let. A je to s ní opravdu hrozné. Od narození jen samé problémy a to jak zdravotní tak i všechno ostatní...jednoho krásného dne nám onemocněla, ne vážně, ale chřipky, virózy...trvalo to rok a půl.. pak byla vytrhnout nosní mandle. A rok byl klid, a teď je to zase zpátky. Snažíme se jí pomoct ale ona všechno bojkotuje...už má nějaký chronický kašel a na imunologií ji napsali léky za 6000,- i když to nemá žádnou chuť ona se u toho dáví. Je kolem toho půl hodinový cirkus, a to i se sladkýma práškama...po ATB mívá průjem a i ten enterol mi už při pití vyzvracela...kontrola na imunologií děs nechtěla dýchat již po 3 do toho stroje. Dělá tam scény... prostě cokoliv co sama neuzná jakože je v její prospěch tak neudělá. Mám ju s bývalým kam jezdívá pravidelně. A tam má samozřejmě všechno na co si ukáže. Už několikrát jsem se o tom s ním bavila, on mi vše odkyve ale jak to tam funguje neuhlídám. Navíc žije se svojí matkou takže babička...s manželem mám druhé dítě, syna 4 roky...a ta je vůči němu hnusná...je majetnická, vyčůrana.. prostě mě nenapadá žádná její pozitivní vlastnost... bohužel, vím je to hrozné aby si tohle myslela matka o svém dítěti. Co se zdraví u ní týče jak je to s lékáma už jsem napsala, ale ona nám ani nic nejí, ovoce zeleninu. Prostě nic...na všechno jsme šli po dobrém i po zlém...ale nic nefunguje a já už mám opravdu chuť se na ní vykašlat..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.11.2021 13:20
mam problemy s prvorozenou, doporucuji zacit u sebe. deti opravdu zrcadli. s nemocemi, kdovi zda nesomatizuje. ja si hyckam momenty, kdy ze me vybublalo (behem prace se sebou, je asi fuk jaka terapie, meditace, cokoli...), ze ji ve skutecnosti velmi miluji, jen me tak stve, ze to nedokazu vedome vnimat a porad jen resim, co je spatne. neni to lehke, ale vzdy musime zacit sami u sebe.
zarleni na mladsi sourozence je prece bezne, mit rozvedene rodice take neni zadny med. -
1.11.2021 21:11A ja mozna opet pujdu proti proudu se svym pohledem na vec.
Ale neni nahodou mozne, ze z Vas ten “odpor” k ni citi? Jak to je s tema lekama….nepocitate uz dopredu, ze to pujde blbe a nechovate se podle toho? Napr. pojd dame leky, ale ne ze zase budes delat cavyky jako minule. To ji asi moc na podpore neprida.
U nas syn musi brat leky od 3 let (ted mu bude 6) kvuli nemoci. Nejdrive jsme drtily a michali na lzicce do obocne kapsicky, postupne jsme davali po ctvrtkach na lzicku do ovocne kapsicky, tedka jedem pulky. Chysta si to na lzicku sam, da si tam toho kolik potrebuje a ma to ve sve rezii.
U lekaru - rozumi tem proceduram? Co to dela, proc se to dela, co se tim zjisti, proc je to nutne nekdy opakovat, jestli je neco, co by ji pomohlo to zvladnout (napr. pkysak, drzeni za ruku, doma to treba trenovat s takovou tou detskou frkackou atd).
Co se tyce mladsiho sourozence - muze se jednat “jen” o obycejnou zarlivost. Ma dostatecne zpracovane, ze mate noveho manzela, ze oba ma brasku. Ze i kdyz je braska malej, tak ze neni nutne, aby mu pujcovala vsechny sve hracky (viz. to majetnictvi), netlacite ji do toho?
Me to neprijde, ze ji nemate rada. Ale mate na ni a jeji chovani vysoke naroky a vysoka ocekavani. Ac se to nezda, tak v sedmi letech je to porad “male” dite. A ac si to uvedomujeme nebo ne, mame casto tendence se k tem starsim chovat jako k velkym, ve smyslu prece se nemuzou chovat jako ty maly deti (mysleno mladsi sourozenec). Mozna, ze za jinych okolností to uvita, ze se s ni jedna jako s “velkou holkou”, ale nekdy to jsou i v tomhle veku “mala miminka”, ktera se obcas potrebuji zachovat jako prcek
-
1.11.2021 9:48Ahoj úplně tě chápu. Není to jednoduché. Jediné co bych ti mohla poradit je stránka www.dovychovat.cz Možná tam nalezneš co potřebuješ. Nějaká videa jsou na youtube. Mě tam hodně pomohli co se týče výchovy a vzdoru u chlapečka. Stále to není jednoduché. Doufám, že tam najdeš co potřebuješ. Držím palce a posílám obějmutí a podporu. :-*
