Asi se sebepoškozuji
Měla bych otázku ohledně sebepoškozování. Určitě je toho všude plno, ale musím to slyšet přímo ke svému případu.
Jsem taková ta veselá holka s dobrou partou, která se furt směje, pořád má co dělat, nenudí se a není den, kdy by byla sama... ovšem před necelým rokem jsem se rozešla s klukem a poslední dva měsíce se mi ten smutek víc a víc vrací. Do toho nová škola a problémy s kamarády, kteří jsou zapleteni v alkoholu i hůř... Začala jsem kreslit smutné obrázky a psát smutné příběhy, ale pořád jsem se smála. Furt jsem byla ta veselá holka, která nemá žádné problémy. Ale minulých čtrnáct dní se něco zvrtlo. Začetla jsem se do psychiatrie a jako spisovatel amatér začala psát hrozně depresivní příběh, což by mě nikdy předtím nenapadlo. A nakonec jsem i vzala do ruky nůž a řízla se. Ten pocit, když vidím krev se mi hrozně líbí. Nikomu jsem to neřekla, ale udělala jsem to znovu a zas a potom ještě... Chci přestat, ale k té krvy mě něco táhne... jak to ukončit a být zase ta veselá holka, nechat nůž ležet ve skříni a netrápit se?
Opravdu moc děkuji za jakoukoliv radu...
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.11.2016 20:04promin, ze ti to musim napsat takhle, ale sebeposkozovani temer vzdy svedci na to, ze dana osobnost na sebe snazi poukazat, at uz ma problem s klukem nebo s rodici, je tu snaha na to takhle bokem a zaroven trochu tajne poukazat...mezi prateli...bud nejsi brana vazne nebo si libujes v problemech...ano, par takovych pripadu znam a vzdy to bylo o tomhle...vzdy se jedna o dospivajici divky...pripadne chlapce slabsich povah
ja bych si v zivote neublizila...predstav si koukat na mamu, jak se sebeposkozuje, ujete co? tak takhle ujete to presne vypada...proto bys s tim mohla prestat a pokud mas vazne nejaky problem, zacit to resit jako dospely clovek - usporadanim si zebricku hodnot bud s pomoci lekare nebo sam...nebo jako pubertak - s rodici, s psychologem...tohle je vazne od veci, jednou ti to dojde, ale momentalne je potreba s tim neco delat...neni to ani cool, ani tim nic nevyresis...
napsala jsem to trosku drsne, ale momentalne nemam naladu se parat s empatii...pokud sama víš, že nejsi v pořádku a nesvědčí to ani v to, co jsem dosud napsala, tak vyhledej psychiatra...máš nejspíš deprese -
24.11.2016 20:15
Přestaň číst psychiatrie, nekresli smutné obrázky...poslouchej veselou hudbu a zábav se něčím pozitivním, protože to negativum te bude do toho víc "stahovat"... Zažila sem si to sama
)
A sama každým dnem poznavam, ze plno vecí si člověk dělá sám
a pokud se na to cítíš sama a slabá, vyhledej pomoc psychologa, jak psaly už holky výše ber to tak, ze můžou přijít i horší problémy a je potřeba se k tomu postavit čelem a s chladnou hlavou kluků te v životě ještě potká...asi to nebyl ten pravý, tak to tak melo byt ono to časem preboli...a snaz se obklopit pozitivními lidmi, než takovými, kteří te budou stahovat dolů )) to ze si budeš ubližovat ničemu nepomůže ) pokud si chceš popovídat, napis SZ. -
24.11.2016 20:02
Zacinas mit problem. Doporucim ti jedinou vec, ktera je v tomto pripade vice nez vhodna. Vyhledej pomoc psychologa! Sama se sebeposkozovani tak snadno nezbavis. A uprimne. Lepsi vyhledat tu pomoc ted, kdy ten problem jeste neni tak moc vazny jak muze v budoucnu byt... Necekej na nic a vyhledej psychologa, sver se rodicum. Cim driv,tim lip..
