Až mi bude 18 let
Zdravím. Upřímně...Chtěla bych se zde hlavně vypovídat, ale samozřejmě bych byla ráda, kdybyste mi sem něco i napsali. V květnu budu mít 18náctiny. Vím, že je to ještě doba, ale už teď z toho mám hrozný strach, pomalu z toho mám slzy v očích, protože zkrátka nechci aby mi bylo 18. Nejradši bych zůstala teenager. Ještě k tomu se ani trochu necítím na to, aby mi bylo 18 a za to jsem vlastně i ráda. Nejvíce se bojím toho, že třeba ztratim nějaké klucici kamarády, právě toho jednoho, na kterém mi vážně záleží (je mladší o rok) a nebude se se mnou už přátelit, protože mě bude mít za dospělou. Toho se nejvíce bojím. Snažím se uklidňovat tím, že věk je jen číslo a důležité je, na kolik se cítíš ty sám...Ale moc to nepomáhá. Řekněte, jak jste se cítili vy když vám bylo 18? Já se zkrátka hrozně bojím.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.12.2019 13:35
Dítě, věk je jen číslo. Až se ráno vzbudis a bude ti osmnáct, nic jiného než tvůj věk se nezmění. Svět se bude pořád stejně otáčet, žádnej reset paměti ani života se nekoná. Taky si nicméně vzpomínám, jak jedna moje spolužačka hrozně hrotila, že chce, aby ji bylo navěky sedmnáct. Že tu osmnactku nedá. A dala. Ber to z té lepší stránky. Můžeš třeba legálně zajít do hospody na pivo nebo řídit auto
-
1.12.2019 21:57
Cítila jsem se pořád stejně, akorát už jsem pivo mohla pít legálně Jinak jsem nepila ani před 18 ani po. Občas si dám pivo a tím to končí. Nekouřím. Udělala jsem si řidičák a upřímně si nedovedu představit, že bych ho neměla. Už ani nevím, jaký to bylo ho nemít. Bavila jsem se pořád se stejnýma lidma. Jenom jsem si musela věci řešit sama - vyřizování čehokoliv, objednat se k doktorovi, jít k doktorovi, někam zavolat, zeptat se na něco. Ale rychle jsem si zvykla. Jo budou věci, který nebudeš dělat ráda (pro mě je to třeba jakýkoliv telefonování), ale nikdo to za tebe neudělá. Je to jenom číslo. Já říkám, že v 18 budeš moct legálně pít alkohol a kouřit a budeš si moct udělat řidičák. Budeš odpovědná sama za sebe. Ale pokud nejsi průserářka, tak se téměř nic nezmění. A teenager jsi pořád, až do 19.
-
1.12.2019 22:10
Trvalo mi asi do 25 let, než jsem se vnitřně nějak přepnula, že už mi není 17.
V praktickém životě se ale nic nezměnilo. Maturovala jsem až o rok později, kamarádi zůstali stejní, bydlela jsem stále u rodičů... Akorát jsem si tehdy zřídila svůj první bankovní účet a musela jsem si najít doktora pro dospělé.
Ale daleko víc než 18. narozeniny mě děsila představa, co budu dělat, až dokončím školu, protože do té doby jsem měla život naplánovaný a potom to byla nejistota a velká neznámá, co bude dál.