Blízká osoba u porodu
Rozhodly jste se některá, že nechcete u porodu manžela, a byla s vámi jiná blízká osoba?
Já silně zvažuju, že tam chlapa nechci, protože jeho představa byla max. držet mě poslední půl hodinu za ruku, zatímco moje představa, jak mi pomůže během celého porodu, bude mi masírovat záda, budu ho moct obejmout, políbit... ho úplně odrovnala. Já u porodu nechci řešit ještě to, jak se cítí on, když budu určitě mít co dělat sama se sebou. Přemýšlím teda nad tím, kdo by tam se mnou mohl být. Případně asi budu sama... Je smutné, že je to asi nejlepší varianta. Měla jste to některá stejně? Zvládly jste to lépe samy?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.6.2018 6:52
Popíšu jen dvě zkušenosti s porody. Můj manžel je takový direktivní člověk, jednoduše srovná i stébla trávy , proto jsem ho u prvního porodu nechtěla. Co čert nechtěl, tak nakonec u porodu byl a dost mi pomohl, jelikož "kontroloval" personál a dával jim odezvu, když se mu něco nepozdávalo. Porod měl celkem hladký průběh.
U druhého z prac. důvodů být nemohl. Sice jsem ho tam chtěla, ale porod přišel zrovna v blbý čas. Rodila jsem sama a celkově porod hodnotím jako příšerný zážitek, kdy na mě porodník "hovořil" jako na "ona" (věta :"ona mě tam nechce pustit" - vrazil do mě ruku bez nějakýho upozornění), vůbec nebrali v potaz, že jsem něco jako člověk a chovali se ke mně jako k otravnýmu puchejři. NIKDY bych nerodila sama. -
12.6.2018 2:48
Já měla u prvního porodu tchýni.. ač jsem to v tehotenstvi striktně odmítala, nakonec jsem byla rada, ze jsem ji tam měla. Důvod byl teda úplně jiný, můj byl odjety na druhem konci republiky a přijel až o pulnoci, zatímco já začala rodit už ve 2 odpoledne.. tchyně byla úžasná, proste ženská no.. pak se tchyně s manzelem posledních 5 hodin u mě střídali.. tehdy jsem nevěděla co od porodu čekat, takže jsem byla vděčná, ze tam byla se mnou.. další dva porody už byl manžel se mnou a taky Dobre
Pokud citis, ze ho tam nechceš, protože by ti cely porod zkazil, neber ho tam.. já teď poslední porod taky zvažovala, ze si tam vezmu raději tchýni, protože manžel se na to nějak nevrátil, ale nakonec sám přišel, ze chce u porodu být, tak jsem ho vzala na milost -
12.6.2018 8:51
Já tedy chlapa u porodu měla, ale upřímně, ve chvíli, kdy mi napsal, že už jede, jsem měla sto chutí mu napsat, ať radši nejezdí. Nechtěla jsem, aby mě viděl v takovém stavu. Nakonec tam byl a jsem za to ráda, ale spíš kvůli tomu, že jsme pak byli dva i na ty vzpomínky, nemusela jsem se s tím vyrovnávat úplně sama. Při porodu samotném mi nepřipadalo, že bych to lépe zvládala s ním. Takže než chlapa, který bude při tvých kontrakcích řešit svoje bebínka, bych tam fakt radši byla sama
-
12.6.2018 10:19
Ahoj, manžela jsem v určité fázi porodu přestala u porodu chtít, měla jsem předem domluvenou dulu - i když jsem původně počítala, že u porodu budou oba. Nicméně sohlasím s anonymkou, sama bych k porodu nešla - vždycky je dobré, když personál ví, že tam je někdo další, kdo tu situaci vidí a může zasáhnout.
-
12.6.2018 10:23
Myslím, že i držení za ruku poslední půl hodinu není vůbec k zahození. Babička mi teď říkala, že za nich samo chlap na sál nesměl, ale při závěrečném tlačení prostě chytla za ruku doktora, protože potřebovala něčí podporu. My jsme s manželem zatím domluvený, že na sál půjde, ale kdyby mu to nějak hrozně bylo nepříjemný, tak může odejít a já se neurazim a zároveň ho já můžu kdykoliv vyhnat, kdyby mě spíš rušil než pomáhal. Ale myslim, že to zvládneme oba nakonec a docela se těším. Jinak na předporodním kurzu nám říkali, že můžeme kohokoliv k porodu, ale že doporučují tchýni nebo kamarádku a naopak nedoporučuji maminky. Ty se prý dojimaji, pak brečí maminka i rodička a porod stojí.
-
12.6.2018 10:36
Můj partner k porodu moc nechtěl, do doby, než jsem ho vzala na porodní kurz, kde byl jeden seminář věnovaný tatínkum u porodu. Tam se povídali o tom, co tatínci u porodu dělají a nedělají, co jim máme sbalit s sebou, atp. Taky jim vysvětlili, kde stát, že můžou odejít... Pak k porodu chtěl. Předtím se prostě bál, protože nevedel, co se od něj čeká a hlavne, co ho ceka. Jen jsem si musela do porodního plánu napsat, ať se tatínka ani neptají, jestli chce stříhat pupeční šňůru, protože toho se bal. Jinak já rodila dost dlouho a byla to nuda, takže partner chvílemi hrál hry na tabletu, četl zprávy, atp. Mobil bych mu nezbytne nutne nezakazovala. A domluvila se s ním, proč nechce jit, popř. Kdy odejde, atp.
-
12.6.2018 10:56
ja manzela mela u obou porodu,prvni skoncil po12ti hodinach cisarem a celou dobu byl semnou,na hodinu jsem ho teda poslala pryc,aby vyvencil psa u druheho planovaho CS byl semnou od priprav od sameho rana.U prvniho porodu kdy jsem myslela,ze porodim prirozene mi moc pomahal,masiroval,drzel,podaval,byl pro me hrozne velkou oporou,ackoliv bylo videt,ze je mu me lito.U druheho jsem netrpela kontrakcema,takze byl oporou,ze tam semnou proste byl a drzel me za ruku a prozival to teseni semnou K porodu si umim predstavit uz jen moji maminku co bohuzel uz nezije,ale nikoho jineho bych si nedovedla predstavit,ale jsou zensky co maji kamaradky,dulu,tchyni i obcas tatinka sveho,coz je pro me nepredstavitelne ale nekomu to vyhovuje
-
12.6.2018 12:51
U prvniho porodu se mimojine manzel hodil, kdyz jsem zacla vic krvacet a zavolal PA. PA byla uzasna, strasne mi radila jak si ulevovat... V urcity moment mi manzel zacal vadit a chtela jsem byt spis jen s PA. Ale byli jsme s manzelem domluveni, ze muze kdykoliv odejit ci ja ho odvolat tak jsem ho poslala si sednout do rohu mistnosti vadilo mi kdyz na me sahal apod. Ale byl tam super porodni a emapticky tym.
Druhy porod byl jinde, porodni tym neprijemny,neochotny,nesympaticky a byla jsem vdecna,ze se manzel odeme nehnul. Jen me drzel za ruku, vic jsem po nem ani nechtela. U obou porodu ale prckum padaly ozvy,tak me nutili lezet, takze nebylo moc co vymyslet za úlevy, masaze apod.
Krome manzela si u porodu umím predstavit treba segru, mozna mamku, mozna jeste jednu kamosku...