Bojí se být otcem
S partnerem jsme dosud nechávali volný průběh tomu,kdyby se podařilo počít malé.Najednou mi řekl,že se bojí toho být otcem,toho,že by to nezvládl.Je nám přes 30 let.Na jednu stranu by dítě chtěl,ale na druhou zase,že se toho bojí.Co s tím?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.12.2013 9:19vysvětlí mu,že je TO normální a že i diky tomu,že se boji,jestli to zvládne,bude otcem skvělým
-
14.12.2013 17:48Neřeš to, tyto obavy má většina mužů, pak to většina z nich zvládne velmi dobře
Dobré je, že to aspoň přizná. Jen mu řekni, že to toho prostě vpluje spolu s tebou a ono to prostě nějak půjde.
Pro tebe je pak důležité ho do všeho zapojovat od začátku - aby s tebou chodil na uzv kontroly, aby byl u porodu, aby také se mrně samostatně staral od co nejmenšího věku - 1) bude chápat, o čem to je, 2) bude mít k dítěti bližší vztah, 3) bude na sebe pyšný, že to také zvládá.
Držím palce, ať se zadaří! -
14.12.2013 18:30
Ten můj se toho taky bojí, ale myslím si, že po porodu to bude jiný...
-
15.12.2013 22:20
no u nás to bylo to samé a postupně to šlo od desíti k pěti, až jsem od něho odešla chvíli před porodem. U něj následovaly návštěvy psychologů a psychiatrů, byl na antidepresivech, nezvládl ten pocit zodpovědnosti. Dítě velice chtěl, viděl na všech z okolí v jeho věku, že už děti mají, tak chtěl asi taky. Když se zadařilo, týden euforie, pak deprese, najednou se na to necítil, dítě ho začalo omezovat, aniž se od té doby pro něho něco nezměnilo. Celé těhtoenství ho nezajímalo, snad je to, jaké pohlaví to bude.
Pak rpoběhly nějaké ty soudy a k dítěti si posledních pár let velcie těžce hledá cestu a stále to není ono. Jeho otec prohlásil, že člověk jako on nikdy mít potomky neměl, že tím budou všichni trpět.
