Bojím se,že nedokážu navázat vztah s holčičkou po porodu
Ahoj holky,mám dotaz,chci se zeptat,zda jste to měla některá to samé: Pocházím z úplné rodiny,ale jediný problém byl ten,že otec pracoval daleko a nebyl doma,takže jako malá jsem byla s matkou doma. Byla jsem doma hodně bitá,kdy mě docela škaredě bila,nadávala,křičela.. Nemám k ní momentálně ani trošku citu,neberu ji jako vlastní mámu a nemám ji ráda,za to,co mi dělala. Jsem ted těhotná a čekáme s přítele holčičku,vždy jsem si přála chlapečka.. Jsem štastná,že mám miminko,ale bojím se,zda si dokážu najít cestu ke své dceři. Že mě jednou třeba bude za něco nenávidět jako já ted nenávidím svoji mámu. Samozřejmě v životě nepřipustím,aby se jí někdy stalo,co mě.. Myslíte,že pomůže psycholog?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
21.8.2013 18:25
Taky nemám ideální vztah se svým tátou, byl na nás zlej, křičel, bil... Ale vím, že své děti budu milovat. Odpusť svojí mámě, udělala ti zlé věci, ale tím, že jí to zazlíváš, ubližuješ sama sobě né jí. Vím to moc dobře. Musíš uvolnit emoce. Vytvoř si k miminku vztah už teď, už teď vnímá a žije. A jedna důležitá věc.... TY NEJSI ONA. Budeš svoji dcerku milovat, dáš jí své srdce a budeš skvělá maminka.
-
21.8.2013 16:51Ahoj,víš bude to tvoje dítě a n tvém místě bych se toho vůbec nebála....já to měla obráceně,vyrůstala jsem jen s matkou a když jsem čekala své první dítě,tak jsem si moc přála holčičku,ale pan gynekolog mi při ultrazvuku řekl že budem mít kluka.nadšená jsem nebyla a až do porodu jsem doufala že se spletl.když se malej narodil tak mi bylo líto ž neni holka,ale smířila jsem se s tím velmi rychle,jelikož když jsem ten svuj uzlíček viděla,ani mi nepřišlo že to neni holka.....tak držím palečky!
-
21.8.2013 17:33psycholog pomůže, zkus to.. je to o tvém sebevědomí. je mi líto, co se ti stalo jako dítěti ! budeš určitě skvělá máma a své vlastní mámě zkus také odpustit, bude se ti lépe žít, uvidíš....já měla sice dětství hezké, také mám úplnou rodinu, dnes mám s našima skvělé vztahy (mimochodem i pro děťátko je moc důležité mít dobré vztahy, babička a dědeček jsou taky důležití ...). já si nerozumněla dlouho s otcem, díky němu mám dost malé sebevědomí, ale snažím se to změnit a už jsem mu vnitřně odpustila, prostě to jinak neuměl, byl "naočkován" od své matky, kt. ho taky zřejmě vychovávala, jako on nás....BUDEŠ SKVĚLÁ MATKA.. taky jsem měla podobné pocity jako ty, dokonce když má dcera upřednostňovala babičku, tak jsem se cítila mizerně, ale to k tomu patří.... budete mí tkrásný vztah, uvidíš...
-
22.8.2013 8:30Ahojky, ja teda zkusenost nemam,ale mam kamaradku co mela problemy s otcem. Trvalo ji dlouho nez mu odpustila a smirila se s tim. Nikdy nezapomela,ale kvuli sobe mu musela odpustit a byl to boj. Na tvem miste bych navstivila psychologa,ale ne kvuli miminku, protoze mimi budes milovat to jsem si jista,ale kvuli sobe a aby jsi to brala jak to je. Tobe se ulevi. Ted mas jeste cas, s miminkem uz tolik casu nebude tak bych to resila uz ted. Veřím, ze sve mimi budes milovat a nedopustis to same.
-
22.8.2013 20:42
zkus mame odpustit....myslim, ze ted je spravna doba. jaky mela detstvi? nemela to same od svych rodicu? psycholog bych rekla ze muze pomoct...
