Bolest z promarněné lásky
Zdravím a prosím o radu. Jsem velmi citlivá a empatická dívka. Před 5 lety, jsem na našem školním plese poznala milého kluka ktery mě tehdy pozval k tanci a dal mi na sebe svůj mobil. Bohužel jelikož jsem byla stydlivá, jsem ho pak už nešla já hloupá najít a nechala ho po tanci odejít. A to byla má osudná chyba. Měla jsem pak velmi bolavé vztahy bez opravdove lásky a pochopení. A já se nahle rozpomnela na ples na toho chlapce ktereho jsem bohužel začala potkávat nyní se svou kamaradkou a zjistila jsem o co jsem prisla. Stravila jsem s ním krásný den a když jsem byla s nim, vznasela jsem se. Takhle mi jeste nikdy s nikym nebylo, nikdy predtim mi nenarostli křídla štěstí. Žel, je velmi laskavý a milujici a svou dívku neopustí. A je mu také lito ze jsem jej tehdy neoslovila ale potkali jsme se příliš pozdě. Vím že se za rok budou brát a trhá se mi srdce na kusy že jsem ho nechala odejit.
Uvědomila jsem si vše příliš pozdě. Miluji ho a bohužel spolu nemůžeme být. Mam strach ze jsem si nechala odejit svuj osud. Byla bych pro nej schopna obětovat vse vzdyt je tak laskavý jako ke me nebyl nikdy nikdo.
Chtela jsem kvuli nemu i zemřít. Ceka me vůbec jeste někdo stejně laskavý a hodný?
Dekuji za rady.
San.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.6.2020 14:22
Kdyby jste spolu měli být, tak spolu budete. Nemá smysl brečet nad promarněným vztahem, když ani nevíš, jestli by vám to klapalo. Jeden den ztrávený spolu neznamená být šťastný celý život. Teď bych se hlavně zaměřila sama na sebe a ten pravý přijde v nestřeženém okamžiku. A kvůli jednomu klukovi opravdu nemá smysl si brát život. Jak se říká: "Pro jedno kvítí slunce nesvítí." A další zkušenost, z chyb se člověk musí poučit.