Brigáda a "Osoba pečující o 2 děti do 15 let"
Holky, nevíte náhodou jak je to s brigánou, když jsem doma jako osoba pečující o dvě děti do 15 let? Můžu jít na brigádu? A kde to případně hlásit? Zdravotní za mě platí stát, mám to tak nahlášené na pojišťovně. Ale v případě brigády nevím....
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.10.2012 19:26možná za těch 6 let je to jinak, ale našla jsem na http://www.mzdovapraxe.cz/ z roku 2006 toto.
OSOBY CELODENNĚ OSOBNĚ A ŘÁDNĚ PEČUJÍCÍ O DĚTI
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V následujícím textu bych se zaměřil na poměrně složitou kategorii osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:
se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo
dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hod. denně, nebo
dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění při stanovení minimálního vyměřovacího základu a v době poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (viz ustanovení § 3 odst. 5, 8 a 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Přijme-li zaměstnavatel - hromadný plátce pojistného - do zaměstnání osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče a zúčtuje jí mzdu zakládající účast na nemocenském pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře "Hromadné oznámení zaměstnavatele" následující:
přihlásí se k platbě pojistného za tuto osobu kódem "P",
na dalším řádku oznámí ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kód "T") ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání.
Při skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem "O", přičemž v dalším období si tato osoba musí určitým způsobem svůj pojistný vztah řešit, zpravidla opětovným přihlášením se do kategorie osob pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Jestliže tato "pečující" osoba nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování člena rodiny, pracovní volno bez náhrady příjmu - neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu "L" ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód "T").
Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu se pojistné neplatí. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Obdobně se v samostatné výdělečné činnosti v takových měsících odvádějí zálohy na pojistné vypočtené z dosaženého vyměřovacího základu v předchozím roce, tyto mohou být tedy nižší, než zákonem stanovená minimální výše (1 218 Kč od ledna 2006 a 1 272 Kč od dubna 2006), případně nemusí být placeny žádné zálohy. Při ročním vyúčtování pojistného osobou samostatně výdělečně činnou nemusí být v těch měsících, kdy je splněna podmínka celodenní osobní a řádné péče, dodržen minimální vyměřovací základ.
Pokud osoba pečuje o děti celodenně osobně a řádně pouze po část kalendářního měsíce, postupuje se v zaměstnání při placení pojistného následovně:
Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dnů, kdy osoba o dítě nepečovala. Třeba při zahájení péče o dítě dne 21. 4. 2006 (osoba začala pracovat doma) činí v tomto případě minimální vyměřovací základ (20 : 30) x 7570 = 5 046,66 Kč. Je-li této osobě v měsíci dubnu 2006 zúčtován hrubý příjem vyšší než 5 046,66 Kč, k takto vypočtenému minimálnímu vyměřovacímu základu (resp. jeho poměrné části) se nepřihlíží.
Pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu se s účinností od ledna 2006 již neodvádí ani v případě, kdy zařazení do této kategorie netrvá po celý kalendářní měsíc.
Při řešení této problematiky jsem se v praxi setkal s následujícím případem. Firma zaměstnávala ženy na zkrácený pracovní úvazek (pracující převážně doma), které dosahovaly hrubého příjmu nižšího, než minimální mzda. Během uplynulého období byl zaměstnavatelem v rámci zúčtování mzdy prováděn dopočet do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek hradily dle zákona tyto zaměstnankyně. Posléze se však zaměstnankyně oprávněně obrátily na zaměstnavatele s požadavkem na zařazení do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Tento jejich požadavek zaměstnavatel akceptoval, nicméně tyto pracovnice nárokovaly zařazení do kategorie osob "pečujících o dítě, resp. děti" i za dřívější období. Lze ze strany zaměstnance tento nárok uplatňovat se zpětnou platností?
V rámci placení pojistného na zdravotní pojištění je povinností zaměstnavatele provést dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu v případě, že zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje (případně i v součtu s příjmy z jiných zaměstnání) minimální mzdy, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima. Obecně platí, že pokud není nárok na vrácení přeplatku pojistného promlčen (a za dané situace se bude jednat o vrácení přeplatku pojistného zaplaceného zaměstnancem), nelze ve zdravotním pojištění při naplnění zákonem stanovených podmínek upírat zaměstnanci jeho nárok na zařazení do příslušné kategorie, a to i se zpětnou platností. Jestliže tedy zaměstnanec splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nevztahuje se na něho (tedy na jeho zaměstnavatele) povinnost uplatňovat při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Vzhledem ke změně vyměřovacích základů je v této souvislosti zapotřebí podat za příslušné měsíce opravné přehledy a pro případ kontroly ze strany zdravotní pojišťovny provedené vyrovnání pojistného řádně zdokumentovat ve mzdové evidenci.
Pokud zaměstnanec vystavuje zaměstnavateli Čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče dle zákona, je žádoucí, aby součástí tohoto zaměstnancova prohlášení byl i dovětek, podle kterého zaměstnanec v případě změny situace (při ztrátě nároku na zařazení do této kategorie) sdělí tuto skutečnost zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě.
Závěrem upozorňuji především ty osoby, jichž se popisovaná problematika přímo dotýká, aby si ověřily u "své" zdravotní pojišťovny, zda mají řádně dořešen svůj pojistný vztah. Případné nedostatky totiž způsobují vznik dlužného pojistného včetně penále, nebo jsou důvodem pro uložení pokuty podle příslušných právních předpisů.
