Bulimie
Dobrý den,
před 4,5 lety jsem trpěla na bulimii. Trpěla jsem tím rok, poté na to mamka přišla a začala jsem se léčit. Bulimie je bohužel nemoc, která se z hlavy nevypudí jen tak zlehka, proto se mi velice zřídka stalo, že jsem šla zvracet i když jsem se považovala za vyléčenou. Myslím tím třeba 1x během několika měsíců. Bohužel teď zhruba poslední měsíc do toho začínám spadat opět v plné síle. Uvědomuji si to, protože si pamatuji jaký byl začátek před těmi 4 roky, ale tentokrát nejsem schopná s tím přestat. Však to znáte: začnu od zítra...tak zase od zítra...tak radši až od 1.3....
Potřebuju to někomu říct a jediný kdo mi příjde vhodný, je můj taťka. Chtěla bych ale, aby to věděl pouze on, nechci sby to věděla mamka. Zní to ode mě strašně hnusně, já vím, ale moje mamka si všechno strašně bere k srdci, že je to její vina a tak podobně a když si vzpomenu jak to nesla před těmi 4 roky, už bych ji to opravdu nikdy neříkala. Myslíte, že je to ode mě moc sobecké svěřit se pouze taťkovi a ještě po něm chtít aby si to nechal pro sebe? Na druhou stranu si říkám, už jsem dospělá, je mi 20 let, je to moje osobní věc, přeci mám právo na to, určít si kdo chci aby o tom věděl. Co myslíte?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.3.2020 22:39
Neni to sobecke, naopak jsi silna kdyz o tom takhle premyslis a chces si nekomu rict o pomoct! Tatka by mel pochopit, jak to pro tebe musi byt tezke a mel by tve prani respektovat.
A to jestli je ti 5, 20 nebo 50 neni vubec podstatne. Dulezite je si uvedomit ze se toho musis zbavit a pokud se ti to nedari samo, vyhledat pomoc. Zvladlas to jednou, zvladnes to i po druhe. Mozna by i stalo za to s psychologem zjistit, z jakeho duvodu se to vratilo, abys do toho nespadla zas, treba z duvodu stresu ze skoly, rozchod s pritelem.. A taky s nim nejak vymyslet co delat az k tomu zas budes mit sklon. Jak jsi rekla, je to hlava, ta se leci spatne a chce to hodne silnou vuli a taky sebezapreni, aby se to podarilo.
Mysli hlavne na sebe, ale taky na mamku, na tatku, kamosky a na vsechny, kterym bys tim zase ublizila. Dalas do toho hodne prace za ty 4 roky a nedopust aby te ta svine porazila. Musis porazit ty ji.
A mysli taky na svou budoucnost. Jednou budes chtit mit deti. Musis byt zdrava, abys je mohla mit. A k tomu nejaka vaha patri, takze nedopust, aby te nemoc znovu dostala a deti by pak treba zustaly bez mamy