Bydlení s rodiči a péče o dítě

Otázku položila: Anonymní uživatelka #324799 27.9.2015 7:55

Ahojky, už si nevím rady a mými rodiči. Včera jsem se zase přesvědčila, že mě všichni mají někde a že szhazují mou autoritu co se týká malého. Je mu sice zatím jen 6 měsíců ale do budoucna se začínám bát, že mě pak jako matku nebude vubec brát vážně. Táta včera jedl větrník a dal lízat krém malému rychle jsem mu to zarazila ale otočím se zachvilku k lince a on mu to dává znovu! A to jsem měla pocit, že jsem mu to řekla dost srozumitelně.Na to jsem si ale zase vyslechla i přednášku jak musí ochutnat všechny chutě což jsem řekla že jo ale ne tak brzy. Neni to poprvé co mu dávají co nesmí a ted kdyz jsem začala vařit příkrmy tak mu noc nejede :-( No řeší se u nás toho mnohem víc a při některých situacích si připadám tak poníženě a do budoucna to nebude asi noc moc. S přítelem hledame jone bydlení, ale bohužel stále nic nemůžeme sehnat. Tak navrhl jit bydlet k jeho rodičům! Ano jsou ve spostě věcích jiní berou nás že jsme rodiče a do ničeho nám nikdy nekecaly, on i jeho mamka by byli strašně rádi kdybychom tam bydlely, ale já nevím bojím se že se najdou jiné problémy. Ale on už se tam jakoby vidi tak už s nim neni moc řeč o jiné variantě. tak nevim jak mu mám vysvětlit aby pochopil ze tam nechci??

  • 27.09.2015 9:56:27 - full.avl změnila kategorie otázky
  • 27.09.2015 9:56:27 - full.avl změnila titulek otázky

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Nechceš k jeho rodičům kvůli strachu z nějakých problémů, nebo tam nějaké problémy už jsou? Pokud kvůli existujícímu problému, tak bych zvážila, které problémy jsou přijatelnější, a pokud by se ten problém překousnout/vyřešit nedal, tak to chlapovi narovinu přímo říct i s tím důvodem, proč k téhle variantě nechceš přistoupit. Pokud to je ale kvůli strachu ze vzniknutí problémů, tak to bys nemohla bydlet nikde, protože nějaký problém se vždy a všude vyskytne, jen pak záleží, jak se k němu postavíme, jak ho vyřešíme a nebo jestli je natolik malý, že odezní sám...
    Kdybych tedy byla na tvém místě, tak bych bydlet u jeho rodičů zkusila, ale dál bych hledala vlastní bydlení. Za zkoušku nic nedáš :)

  • Martasek8927.9.2015 8:09

    Já bych nebydlela s žádnými rodiči - jen v případě nouze a přechodně. Pokud vidíš, že s vašima není řeč, tak bych zkusila druhé rodiče a jen co by to šlo, tak určitě bydlení sami, čím víc lidí kolem, tím je to jen horší :(

  • medulinek27.9.2015 8:39

    bydlení u rodičů jen v krajní variantě,mám za sebou tak rok u našich a vztahy jsou hodně pod bodem mrazu,aději jsme se stěhovali do rozestavěného než tam zůstat,ale jak t vysvětlit chlapovi,který má svou hlavu nevím. Jedině zkusit najít něco lepšího a ne moc drahého,co by ho mohlo přesvědčit,ale upřímně - moc tomu nevěřím,jak se chlap na něco upne,většinou si to i vydupe.

  • Elfen27.9.2015 11:47

    Tak já taky žiju s rodiči, máme vlastní i společné prostory, takže se samozřejmě stále potkáváme a výchova dítka je tak nějak společná. Ale já jsem matka, takže platí co já řeknu a do výchovy si mluvit nenechám. Řekla bych, že k rodičům musíš být víc nekompromisní. Ze začátku bych na ně klidně byla tvrdá, aby pochopili, že ty jsi rodič a platí co ty řekneš. U nás to třeba mí rodiče chápu, taky se jim něco nezdá, ale berou to tak. Ale vedle nás bydlí moje babička, takže u ní jsme téměř denně, a ta moc věcí nechápe a někdy se snaží i přes můj zákaz dítku dávat "zakázané" potraviny. Takže jí několikrát opakuji, že takhle teda ne a až když jsem vážně naštvaná, tak to jakžtakž pochopí. Několikrát se i stalo, že jsem dítku věc musela opakovaně vzít a babičku sprdnout. Ale ty jako rodič si prostě musíš stát za svým, oni to nakonec pochopí. Chce to víc sebevědomí, i když jsou to tví rodiče, tak si prostě musí uvědomí, že už jsi dospělá a matka. ;-)
    Každopádně ve vlastním by vám určitě bylo lépe.

  • V prvni rade bych rodicum nenaravala za to,kdyz udelaji neco takoveho, ale rozumne vysvetlila,ukazala clanky, ktere jsou srozumitelne,vzala na prevenci k pediatrovi at jim to rekne i on, co pro takto male dite je a neni vhodne jist.
    Tchyne mi kdysi udelala u dcery obdobnou vec v takovem veku-davala ji lizat bilkovy snih z trubicek -a pritom bilek taky do roka dite nema.a nakonec jeste ja byla ta spatna a dozvedela se,abych se nepos..la zevtrocha ji neublizi...:-(>:-[
    U syna sem mamce vysvetlila duvody proc to ano a tamto ne.dnes ma malej 3 roky a pravidla jsou ujasneny a za mymi zady mu nic nedava bezbtoho,aby sme byly domluveny-obcas ja upustim ze svych striktnich pravidel a jindy ona uzna,ze je dana vec v danou chvili zbytecne davat.
    Vse se da resit, ale musi se s klidem.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 461 otázek, kterým se dostalo 272 329 odpovědí a 410 234 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist