Bývalá kamarádka- Jsem špatný člověk ?

Otázku položila: Anonymní uživatelka #362496 15.9.2019 0:53

Dobrý den,
v poslední době hodně přemýšlím nad jednou věcí. Když jsem nastoupila na novou školu, nikdo tam se mnou nemluvil, několik spolužáků mě dokonce šikanovalo a zbytek třídy tomu nečinně přihlížel, někteří se docela i bavili. . Jenom jedna holka, říkejme ji třeba Petra, která byla tichá a spíš taková sama za sebe a s nikým ve třídě se taky nebavila,mě docela brala, skamarádili jsme se a v té době jsme si docela rozuměli.
Roky plynuly a já si s Petrou rozuměla čím dál tím méně, začaly mi na ní vadit věci, kterých jsem si předtím nevšímala nebo jsem je neřešila. Já samozřejmě vím, sama mám spoustu chyb, ale i tak, začalo mi připadat, že každá jsme úplně někde jinde a už si vůbec nerozumíme. A když jsem ji (což se stávalo úplně málokdy), něco vytkla, tak mi jen odpověděla, že podle ní jsem já ta divná. A zas na druhou stranu, i kdybych ji to řekla třeba 100x, co mi na ní vadí, myslím, že bych ji nepředělala, změnu musí ten člověk provést sám, protože chce, ale ji to tak vyhovovalo.

Teď od září jsem na nové škole a Petra tam chodí taky, sice ne na stejný obor, ale potkávat se asi budeme. A co mi vadí, pokaždé, když ji potkám, tak vlastně zjišťuju, že ji vůbec nevidím ráda, opravdu si s ní v ničem nerozumím, ale zároveň z toho mám výčitky, že přece jen, když jsme byly mladší, tak jsme byly dobré kamarádky a že je to ode mě dost hnusné, že se s ní vídat nechci. Možná je taky problém v tom, že ukončením té předchozí školy, kde jsem měla problémy ve vztahu se spolužáky a také jsem už ke konci měla "ponorkovou nemoc" (i když mě pak už nešikanovali, vztahy se uklidnily a s některými jsem si i začala rozumět, stejně jsem si připadala lehce vyhořelá a přála si celý ten kolektiv opustit), jsem se chtěla od té minulosti odtrhnout a teď mi vadí i to, že mi připomíná můj "bývalý život", celkově se s bývalou třídou nechci vidět, teď o prázdninách měli sraz, ale já se vymluvila, že nemůžu, i když vím, že někteří z nich jsou fajn, jímala mě hrůza, že bych se s nimi zase potkala.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Taky jsem po střední byla ráda, že jsem z toho kolektivu vypadla, mě teda jediná fakt dobrá kamarádka, s kterou jsme si začly rozumnět na konci prváku a pak spolu prožily super prázdniny, po tom prváku přešla jinam a ač bez šikany, jenom babinec mi nesedl, teď po 20ti letech se krom tehle kamaradky občas potkavam se dvěma spolužačkama, srazy se moc neřeší nebo se co vím potkává 6-8 spolužaček, to "silné jádro", které zas tak nemusí ani ostatní. To, že se člověk nějak vyviji a posouvá dál a že si už nerozumíte, to se stává, za mě myslím, že vnitřně se vyrovnat s minulostí je lepší, než před ní zavírat dveře a přitom si ji v sobě neuzavřít. Zkus se prostě srovnat s tím, že se budete potkávat, nebraň se tomu, že spolu prohodíte pár slov, čím míň se budete vídat, tím míň si toho budete mít co říct a časem se třeba jen pozdravíte a půjdete dál. To je život, ne všichni přátelé vydrží napořád (já jsem zjistila, že téměř z každé životní etapy (ale taky ne ze všech) mi "zbyl" 1 kamarád nebo kamarádka ale to do života bohatě stačí...)

  • macicekkajik15.9.2019 7:46

    Je zbytečné se takovými věcmi trápit. Lidé v životě přicházejí a odcházejí a málokterý se stane kamarádkou či přítelem. A kolikrát se stane, že i kamarádka, přestane být kamarádka kvůli novému příteli, škole, novému životu atd. Ber to tak jak to je. Pokud tě to opravdu tak trápí, tak si s ní promluv, vyřešte to. Nevyřešené věci a dusno je nejhorší.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 468 otázek, kterým se dostalo 272 349 odpovědí a 410 241 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist