Chovani ve vztahu
Zdravim, mam pritele a jsme spolu rok a kousek, bydlime spolu pul roku a jsem spise takove nervozni a vybusne povahy - byvam i casto nervozni a jsem dost hadavy typ. Ovsem takova jsem byla vzdy ve spolecnosti me rodiny se kterou jsem moc nevychazela a od byvaleho pritele od ktereho jsem dostala spoustu kopancu (podvadeni, bral drogy, vyuzival mne) jsem tehda byla hodna az moc.
Jenze tedka mi to s mym soucasnym pritelem vychazi a rozumime si a ja mam akorat strach ze tyhle moje vybuchy nebude tolerovat vecne, tedka je tolerantni a chape ale ja mu proste tohle delat nechci a chci se ovladat. Mam trochu i pocit ze hodne veci co mi delal byvaly pritel jsem mela zafixovane a dosazovala je i na sveho soucasneho (z cehoz mi vse vyvratil a chova se opravdu spravne), jen nevim jestli tohle brat z me strany jako nejakou sebereflexi ze mam strach ze semnou bude takhle zametat jak byvaly.. proste s tim chci nejak bojovat.. nejake rady jak se vic ovladat? Opravdu mne to pak vuci nemu mrzi, zalezi mi na nem. Dekuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.7.2020 8:17
Důležité je, že si uvědomuješ svou povahu a můžeš na ní pracovat. Když budeš mít pocit, že se chceš hádat, tak se několikrát zhluboka nadechni a vydechni a klidně odejdi z místnosti, než se uklidníš a pak vše příteli vysvětlíš. Důležité je, aby ti pomohl i přítel. Já byla spíše opak. Neuměla jsem se hádat, obhajovat. S pomocí kinezioložky jsem se to naučila. Někdy pomoc je namístě a hlavně když nechceš přijít o člověka, který ti je oporou. Navíc, vše bych řekla partnerovi, aby věděl, proč se také tak chováš, i partner ti může pomoci oporou. Bude to chvíli trvat, ale určitě si s tím poradíš a klid ve vztahu je důležitý, aby se mysl mohla přizpůsobit a výbušnost odezněla.