Chuť do každodenní "práce" na mateřské.
Dobrý den,ráda bych se zeptala zdejších maminek,jak zvládají každodenní motivaci,normálně fungovat. Ráda bych byla ta "obyčejná matka",která ráno vstane,udělá snídani,povinnosti,umyje nádobí,udělá oběd,jde na procházku,na nákup,na návštěvu a třeba do toho i cvičí. Nechci být robot a vše přizpůsobim situaci,ale já mám věčně neumyte nádobí,nic nedělám,jen se starám o naše malý. Vadí mi to a moc,ale co s tím? Mám ještě nějaké psychické problémy a myslím že to,že nic nedělám,je takový můj začarovaný kruh..je to i tím,že je partner v zahraničí a nevidíme se denně. Zkouším se motivovat vším možném ale nikdy mi to dlouho nevydrželo. Snad mně tu neodsoudite,že řeším blbosti. Ale pro mně je to důležité.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.7.2017 9:25Ahoj, je těžké se přinutit něco dělat, pokud má např. člověk depku nebo nějaký splín. Ale ze zkušenosti vím, že činnost právě na splíny pomáhá nejvíc.
Těžko ti radit, když o tobě a tvém životě nic nevím. Zkus si ale třeba dát jeden úkol na každý den. Něco, do čeho se ti běžně nechce - vyžehlit? vyluxovat? setřít prach? něco upéct? .. to je jedno - ale jen jednu věc denně. Když ji splníš, budeš mít dobrý pocit, který by tě mohl motivovat dál.
Pokud jsou tvé psychické problémy trvalejší a vážnější, bylo by dobré zajít k psychologovi - třeba najít v okolí nějaké bezplatné centrum a jen tak si tam jít popovídat. Nebo věc probírat aspoň s kamarádkou, která je v podobné životní situaci a hlavně, která nebude moralizovat a neodsoudí tě. -
12.7.2017 13:30
Mám to stejně, akorát mi to už po třech letech nevadí
prostě nechci trávit dny vařením, uklízením atd. Furt nějaké povinnosti a lehat večer zbitá jak pes. Takže se hlavně věnuji dětem a nad to ostatní jsem se už povznesla. Je fakt, že mi to chvilku trvalo, ale ten pocit za to stojí
-
12.7.2017 9:33Ahoj, taky jsem to tak měla.. jenže jsem večer padala doslova na hubu. Nesnaž se být dokonalou ženou, zničí tě to. Spíše hledej jakýsi kompromis
Já když jsem byla pár měsíců s malým sama, tak jsem chodila běhat kousek od baráku do lesa tak na půl hoďku, ale to až jsem věděla, že se malý nebudí při odpo spánku ( měl rok a spal v postýlce). Když jsem jela třeba na návštěvu, sedla jsem na kolo, malého do sedačky. Tak samo, když jsem jela cvičit přes půl města- malého jsem odvezla na kole k babi na hlídání a z tama jsem si jela zacvičit. Případně jsem chodila pěšky kam to šlo a vyhýbala jsem se MHD. Zkrátka spojíš příjemné s užitečným. A když jsem potřebovala uklidit, tak nejvíc, když spal anebo jsem mu dala do ruky vlhčený ubrousek a uklízel třeba prach se mnou. Zkrátka jsem ho zapojila. S vařením to samé.. Teď má skoro tři, uklízíme a vaříme převážně pořád spolu a je to moc fajn Takhle mám i dost času si s ním hrát, flákat se venku a užívat sluníčka. Samozřejmě to vždy není úplně tak růžové, ale dá se to zvládnout. Chce to trpělivost a obětovat pohodlí, někdy i odpočinek, spánek.. ale vrátí se to. Teď s novým přítelem čekáme každým dnem miminko a věří, že s dvěma dětma už to taková ,,pohoda" nebude -
12.7.2017 10:25No nevím, přijde mi, že ten typ matky, který popisuješ, je jen v reklamách
Prostě dítě ti sežere drtivou většinu času a všechno ostatní holt musí počkat. Mně teda dost pomohlo pořídit šátek a nosítko - přivážu dítě na sebe, ono je spokojené a já můžu klidně věšet prádlo nebo mýt nádobí. Nemít ho, tak asi neudělám doma vůbec nic. Ale jako jo, i s tím je to náročný, neskutečně mě to ubíjí a mám tu megabordel, takže neboj, nejsi v tom sama -
12.7.2017 12:15píšeš o psychických problémech-řešíš to s někým? psycholog, psychiatr.... rozhodně v tom nejsi sama, já žádný psych. problémy nemám a neustále uklízet se mi taky nechce a máme tu dost nepořádek. je pravda, že činnost pomáhá od psychických problémů, ale na druhou stranu uklízení, mytí nádobí ap. mi tak nepřipadá-za chvilku je zas nepořádek, nádobí zase špinavý..... nevidíš trvalejší výsledek. lepší je třeba šití, vyšívání, pletení atp. jde o to, že uvidíš něco hotovýho co za hodinu nezmizí a budeš z toho mít radost pokaždý když ten výrobek použiješ. ať už to bude třeba bryndáček pro dítě, čepička, dečka do kočárku nebo cokoliv jinýho. a ještě přidám jednu radu co dostala sestra u psycholožky když měla těžký deprese-každý den si říct, že udělá jednu věc, jakoukoliv, ale udělat to a pak máš radost, že jsi něco zvládla
-
12.7.2017 12:32
Ahoj, mám 14 měsíčního syna. Když spí, tak vařím a pak si chvilku odpočnu, to mi dost pomáhá. Úklid taky nedávám, uklidím tři věci a mezitím malý vytáhne pět
. Na nádobí budem pořizovat myčku, na to už se moc těším, jinak mi s ním hodně pomáhá manžel. Ještě jakžtakž se dá s malým vysávat, to ho baví chodit za vysavačem. Na prádlo máme sušičku, moc velký pomocník, žehlím pak fakt jen pár kousků. A i tak se musím do prací nutit a přemlouvat. Podle mě je na mateřské nejhorší ta každodenní rutina, jeden den jako druhý. Navíc bydlím třetí rok ve městě, kde nikoho pořádně neznám, kamarádky 300km daleko, stejně tak rodiče.
Takže ti moc neporadím, ale aspoň vidíš, že v tom nejsi sama. Možná jen si nedávej nereálné cíle, supermatky neexistují. A pokud máš nějaké psychické problém, tak jak píší holky, vyhledej pomoc. -
24.7.2022 9:52
Já mám půl ročního syna a 5 letou dceru a domácnost řeším okrajově
. Radši se věnuju dětem, jdu s nimi ven, nebo si hrajeme, než že bych doma běhala s hadrem . Samozřejmě nějaký základní úklid dělám, ale nic přehnaného. Co je super, tak jsem si k Vánocům nechala koupit robotický vysavač z https://www.aztechnika.cz/roboti-pro-domacnost/ , takže mi odpadlo denní luxování. Co totiž nesnesu, tak jsou drobečky na podlaze .
