Co dělat?
Ahoj holky,
potřebuju se někomu svěřit a vypovídat. Teď to byly 4 měsíce, co se se mnou rozešel přítel. Byl to můj první vztah /přesto, že mi není 16/, trval něco málo přes rok. Vztah nebyl úplně dokonalý, ale i přesto jsem byla ve vztahu šťastná. Je to už tak dlouhá doba a mě se stále stýská a moc mi chybí 
.. Neustále se mi o něm zdá, myslím na něj každou chvíli, taky se mi zpožďuje menstruace.. Bráním se tomu, nechci na něj vzpomínat a už vůbec nee se k němu vrátit. Ale nevím, jak se zbavit stesku. Cítím se hrozně osaměle. Snažím se věnovat škole, koníčkům, ale nic nezabírá. A zatím nechci žádný další vztah, chci se nejdříve dostat z toho předešlého. Nemáte prosím nějakou radu, jak se být zase spokojená i bez přítele? Děkuji.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.3.2014 21:50Taky nevím co poradit... Já byla s přítelem před dva roky, taky můj první vztah. Rozešli jsme se minulý rok v září... Když si vzpomenu jak strašně mě bolelo srdce, fyzicky mě bolelo a o psychice nemluvím, bylo to jak kdyby se mi rozpadl svět. Dostala jsem se z toho ale docela rychle, 2 měsíce jsem byla docela zničená ale pak se to zlepšovalo... Prostě to skončilo. Napsal mi, že bude pro oba lepší, když začneme nový život a já si to vzala k srdci. Rozhodla jsem se, že nebudu utápět v žalu, že budu žít dál a budu se radovat, budu se smát a budu šťastná. Byla jsem na něm příliš závislá, příliš zamilovaná a měnila jsem samu sebe podle něj. Když jsem nebyla s ním, tak jsem byla nešťastná. Ve skutečnosti jsem totiž ve vztahu ztratila samu sebe... moje já bylo s ním a když odešel, tak jsem byla osamělá a nešťastná. Rozhodla jsem se, že se zase najdu. Začala jsem si budovat sebelásku. Vše co jsem chtěla po něm, jsem si dala sama. Lásku, drobné dárky, úsměv v zrcadle, byla jsem na sebe hodná... A čím víc jsem se měla ráda, tím víc jsem chápala, že žádného kluka ke štěstí nepotřebuju, že štěstí mám uvnitř sebe. Nechala jsem ho prostě jít... nemyslím na něj, nestýská se mi. Nebyli jsme si souzeni. I když jsem ho moc milovala, vím že s ním bych nikdy úplně šťastná nebyla. Začala jsem nový život.
Zkus si ho neidealizovat. Nebo byl váš vztah tak strašně dokonalý? Byl on tak dokonalý? Kdyby ano, tak proč byste se rozcházeli? Přestaň na něj myslet, nekoukej na jeho fotky, nesleduj jeho profil na facebooku, pokud ho máš v přátelích, tak ho vymaž. Nepředstavuj si nic s ním. Když si na něj vzpomeneš, tak se sama pro sebe usměj a řekni si v duchu, že se máš moc ráda a že život jde dál. Taky mi hodně pomohlo, že jsem s ní okamžitě přerušila kontakt, napsala jsem mu akorát, že mu přeju, ať je v životě šťastný a pak ho smázla z facebooku.
Sama sobě se divím, že jsem se z toho dostala tak rychle... ale každý to má jinak. Nicméně k čemu to je se dlouho trápit? Nic na tom už nezměníš, minulost ze změnit nedá.
Taky si nikoho nehledám, ale né kvůli bývalému, prostě nikoho nechci, cítím se neskutečně dobře sama. Je to krásný pocit svobody a že jsem zase sama sebou...
Cítím se... jak to nejlépe popsat... plná. Po rozchodu jsem se cítila prázdná a neúplná. Ale teď se zase cítím plná, úplná a nechci o to přijít. Jednou to přebolí, nikdo ti neřekne za jak dlouho to bude, ale přejde to a zase budeš šťastná. -
6.3.2014 21:24Jo na to žádná rada není bohužel
