Co děláte, když se nic nedaří?
Krásné ráno,
jdu se spíše vypsat, ale zajímalo by mě, co děláte ve chvílích, kdy se vám nic nedaří? V jeden den jsem se pohádala s kamarádem, kterého jsem znala úplně od malička, vždy jsem tady pro něj byla. On po tolika letech řekl, že jsou mu mé problémy úplně u prdele, že si to mám vyřešit sama. Po tolika letech, kdy jsem za ním stála, bojovala za něj, mi řekl toto a to jsem potřebovala jen jedinkrát pomoct. Neuměla jsem mu vysvětlit, že on má část podílu na tom, co se mi děje. Prý nemá zájem a nikdy se mě neprosil, abych za ním stála. Tak jsem ztratila kamaráda. Hrozně jsem to obrečela, protože do těch mých problému jsme tedy ztratila kamaráda, kterého jsem tolik let brala za nejlepšího. Ani naši společní kamarádi se nezajímali, jako kdybych byla vzduch. Takže v ten stejný den jsem pochopila, že těm kamarádům, se kterými jsme toho tolik prožili, tak těm už asi nemá cenu ani věřit. Připadala jsem si hrozně, jako kdybych za všechno mohla já, že já jsem ten problém.
Den na to, jsme s kamarády seděli spolu. Rovněž tam byl muž, se kterým jsme půl roků byli "spolu". Ne jako pár, ale zkrátka jsme se takto chovali, jezdili jsme na výlety, na jídlo, trávili jsme spolu hodně času, někteří nás už tak začali vnímat. Teď v prosinci jsme se však zvláštním způsobem rozloučili, rozešli, že už je konec. Obrečela jsem to, ale šla jsem dál. On mi pak několikrát volal, psali jsme si, jako kdyby se nikdy nic nestalo. Ovšem ten den na to za ním přiběhla jeho kamarádka se slovy, že tohle měla udělat už dávno, a začali se líbat. Zčervenala jsem a odešla. Přišlo mi, že jsem ztratila dalšího člověka.
Během 48 hodin jsem přišla o dva důležité lidi v mém životě. Já vím, že spoustě problémům se to nevyrovná a neměla bych brečet jako malé dítě, ale mě to hrozně bolí a nevím, co dělat. Ještě před pár dny jsem byla nejšťastnější člověk na světě, dostala jsem se na vysněnou VŠ, poznala jsem skvělého kluka, všechno šlo tak nějak samo. Teď mám pocit, že ani nevylezu z postele.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.2.2020 9:27
Jak se říká: " V nouzi poznáš přítele." Pokud "nejlepší přítel" odmítne pomoci v důležité situaci, tak to nebude přítel a s takovým člověkem nemá cenu se zabývat. Vyplač se, najdi si aktivitu, která ti zlepší náladu. Věř, že takových situací bude v životě více, kdy se absolutně nic nedaří. Člověk se musí zakousnout a jít dál. Ti pravý přátele se objeví v nejméně nečekanou chvíli a překvapí, kdo to vlastně je. Držím palce, ať brzy lépe a vše vyřešíš.
-
1.2.2020 9:17
Nic si z toho nedelej, zivot byva nahoru a dolu.. Lidi zklamavaji, a casto ti od kterych bychom to nejmene cekali. Neboj se, to prejde.
Kdyz se neco tak moc posere, většinou brecim, takze se z toho vybrecim. Pokud se da tak to treba s nekym proberu (resp. s mamkou), uz jen tim je to pak lepsi. Pak si vetsinou pustim hudbu a jdu uklizet nebo delat neco co jsem uz dlouho odkladala, aby se clovek rozebral. Nebo jit treba na nejakou prochazku nebo si zacvicit, to taky umi pomoct.
Drzim palce at je ti lip, nejsi v tom sama. -
1.2.2020 14:24
To sú životné skúsenosti, ktoré človek jednoducho prežije. Poplač si, pouč sa a choď ďalej. Nie každý deň je skvelý, ale vďaka skúsenostiam ako táto si tie skvelé dni dokážeme vážiť. Ja si vždy práve poviem, že život ide ďalej a je na mne, či sa budem zožierať negatívnymi emóciami alebo sama spravím niečo pre to, aby som sa cítila lepšie. Najlepším liekom je pre mňa sa pushnúť cez svoju komfortnú zónu, zvládnuť situáciu a potom sa z toho tešiť, ako som to zvládla 😁
-
15.6. 6:17
Den blbec má někdy každý z nás. Je lepší si zalézt pod peřinu a vyspat se z toho. Další den už bude líp. Mně taky pomáhá dělat to, co mě baví. Vloni jsem se rozhodla pro založení spolku přes https://www.sidlofirmypraha5.cz/sluzby/zalozeni-spolku a máme vlastní ochotnické divadlo, tak když mám špatnou náladu, nebo kdykoliv mám jen čas, tak tam jdu a zkouším si svoji roli. To mě vždycky rozveselí.