Deprese
Dobrý den,
chci se jen trochu vypovídat. Je toho na mě moc. Vím, že bych neměla fňukat, že je na světě hromada lidí, kteří jsou na tom hůř, ale já stejně je mi skoro pořád hrozně a nevím jak to řešit. Snažím se být nad věcí tvářit se, že je všechno v pohodě, ale mám stavy, kdy třeba chvílema strašně brečím, chvíle kdy jsem úplně apatická a je mi všechno jedno a když se mě někdo na něco zeptá, tak odpovídám, že nevím. Rodina mi v tomhle moc nepomůže, máma mě jednou už nafackovala, když věděla, že zase bulím a řvala na mě.
Je toho prostě moc...namátkou, asi v 6 nebo 7 letech mě zneužíval bratranec, ve škole byla šikana a můj táta se asi 2x pokusil o sebevraždu, naposledy to bylo po hádce se mnou a řval u toho na mě, že mě nenávidí, že je to celé moje vina. Je toho ještě víc, ale celé to tu rozepisovat nebudu...
Napadlo mě, že by mi možná pomohl psycholog nebo něco takového, ale tak nějak se tam jít bojím a ostatní mi stejně řekli jenom, že akorát bych se tam dozvěděla, že jsem fňukna.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.11.2018 1:11
Myslím si, že máloktoré dospievajúce dievča si prešlo a prechádza problémami, aké riešiš ty. Už to zneužívanie je dosť na (klinického) psychológa, možno aj psychiatra (ten sa viac ako psychológ venuje posttraumatickým stavom a depresiám, nie je tu len pre psychicky narušených). A to naozaj nehovorím o tom, čo prežívaš s tatom (ktorý mimochodom naozaj môže za svoje problémy sám, je dospelý). Ver mi, že psychológ bude rád, že si ho vyhľadala! Neboj sa toho.
-
24.11.2018 19:02
Tak fnukna mozna jsi - ale rekni mi kdo nekdy neni?
Ja treba jo a docela casto, rozbreci me i pekne veci, natoz spatne. Z toho co pises jsi prozila spatne veci a nedivim se ze se citis hrozne.
Rozhodne se neboj zajit si k psychologovi. Nikdo te z tama nevyhodi, ba naopak... Mozna prave to ze si o svych pocitech popovidas s nejakou nestrannou osobou bude to nejlepsi co budes moct udelat. Sama se budes stejne porad tocit v jakemsi bludnem kruhu.
Nechapu pristup mamky proc te zbila - me sice mamka taky rikavala ze mi vyliska at mam duvod brecet, ale nedelala to. Ona vi o vsech tech problemech? Nebo vi proc treba zrovna brecis, vi co te trapi?
Z toho otce... Nereknu nic si z toho nedelej, ale urcite si to nedavej za vinu. Za nic nemuzes. To co dela nebo si mysli je jenom jeho problem, ty jsi ho do zadne sebevrazdy nenutila.... Nema pravo te z neceho takoveho osocovat, je to jeho svobodna volba. Ale chapu jak hrozne se z toho musis citit... A proto se neboj vyhledat odbornou pomoc, opravdu te nevyzenou..
Drzim palce, aby se ti brzy ulevilo.. Jsi urcite silna holka a mas na to to vsechno prekonat a byt stastna