Deprese
Ahoj všem. Chtěla bych se zeptat, jestli si tu někdo z vás prošel depresemi a úzkostmi a jak jste to řešili? Já se poslední dobou cítím psychicky špatně, jsem pořád smutná, nic mě nebaví, nic mě nezajímá, cítím se hrozně méněcenná a myslím pořád jen na to, že mě nemá nikdo rád a ze jsem špatná a uz si říkám, že život vlastně nemá žádnou cenu a ze me nebaví a bylo by lepší, kdybych nebyla. Ztratila jsem chuť k jídlu i na sex a uz si uvědomuju, že stále kazim náladu i svému okolí, protože se už nikde ve společnosti nedokážu bavit a byt veselá a pozitivní. Už cítím jen všechno to špatné a nevim, jak z toho ven. Nechci k psychologovi, chtěla bych si pomoct nějak sama. Děkuji za všechny rady a názory.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.9.2020 21:03Ahoj, záleží na tom, jak je tvá deprese vážná. Pokud má člověk normální "depku", byť třeba trvá triochu déle než obvykle a třeba je spojená s nějakou negativní událostí v životě, je to něco jiného, než když má opravdovou depresi jako nemoc. Ale ono se těžko pozná, kde je ta hranice. Pokud jde o tu druhou varintu, pak je potřeba ne psycholog, ale spíš psychiatr. Zkoušela jsi třeba nějaké přírodní léky? Napadá mě z bylinek třezalka - dá se koupit třeba ve formě tabletek v lékárně. V lékárně by ti určitě poradili i další volně prodejné léky. Nějaké léky na psychiku může předepsat i praktický lékař (nemusí člověk hned k psychiatrovi). Já tu "opravdickou" depresi jako nemoc nezažila, spíš takové splíny - třeba po rozchodu asi čtvrt roku. Nebo jen horší období, kdy mi nejvíce pomáhalo, být s přáteli a dát si něco dobrého k jídlu
Pokud máš někoho, s kým by sis o svých pocitech mohla promluvit, tak to určitě udělej (nejvíce mě vždy pochopili lidé, co si něco podobného sami zažili). Držím palce, ať to zvládneš
-
13.9.2020 18:49Ja som to zvládla a to som na tom bola fakt zle (spontánny potrat, výčitky, že som tomu mohla zabrániť, prestala som jesť a keď som už začala piť, to bola pre mňa stopka). Mnohí sa obrátia na psychológa, lebo nevedia kde začať a netrúfnu si bojovať sami - a je to úplne v poriadku. Ja som si chcela pomôcť sama a tak som si sama pomohla. V prvom rade to bola myšlienka, že takto mizerne svoj život prežiť nechcem (veľa ľudí sa trápi, ako to ja volám, bezcieľne. Život je náročný, preto je dobré stanoviť si cieľ, prekonávať prekážky a trpieť na ceste za úspechom, než trpieť preto, že nikam nesmerujem). Veľmi mi pomohlo cielene sa o seba starať (maličkosti pre vlastné potešenie) a prekonávať samu seba, teda vyjsť zo svojej komfortnej zóny. Napríklad začať pravidelne cvičiť, lepšie sa stravovať, zdokonaliť sa v cudzom jazyku miesto bezbrehej prokrastinácie... Drobné úspechy, za ktoré som na seba mohla byť hrdá. Týmto spôsobom som si sama seba veľmi obľúbila, mimochodom. 😁 A rada si vychutnávam obyčajné veci ako pekné počasie, dobré jedlo, sex, hudbu, meditáciu... Práve preto, že život je krutý (a to treba proste prijať, rovnako ako svoje chyby z minulosti či to, kde sa nachádzam v prítomnosti), tak si vážim to pozitívne. Narábať s tým, čo mám je oveľa efektívnejšie než sa trápiť, čo nemám. Tak proste začni s tým, kto si a kde si, a stanov si, kam sa chceš dostať. A začni na tom pracovať.
-
14.9.2020 23:56Ahoj, já si tím prošla. První deprese jsem měla v 15, ale to mě přešlo postupem času samo (i díky dobrým lidem, co jsem měla kolem sebe). Po druhé jsem mela deprese kolem 18. roku, po rozchodu a dlouholetém toxickému vztahu. Ale to už jsem si chtěla sáhnout na život, takže jsem musela k psychiatrovi. Brala jsem antidepresiva a léky na úzkost 2 roky. Teď jsem z toho venku asi rok, práci na sobě. Je to fakt těžký, ale jde to. Jestli chceš, tak mi napiš
-
15.4. 13:05zdravím, poslední dny se necítím vůbec dobře a špatně spím, asi nejaká jarní deprese, nic mě nebaví ... nemáte tip na něco na zklidnění? ideálně bylinky nebo tak
