Dítě 1,5let - noční křik

Ahojte, ráda bych "zkonzultovala" náš problém Malé je 1,5roku, bezproblémové, přizpůsobivé, pohodové dítě, řekla bych. Ale trápí nás noční spaní a to od 18měsíců. (pro info - jako mimi spávala celé noci bez jediného probuzení, zlom v 6 měsících - začala se budit na mlíčko, hned po vypití usnula jak špalek a spala zbytek noci, později se budila na mléko třeba i 2-3x, ale důležité bylo to, že hned sama usnula, občas začala poplakávat, ale důvodem byl vypadnutý dudlík a když se dal zpět, opět spala -- tudíž naprostá pohoda!).
ALE úderem 18. měsíce změna jak hrom - místo pokňourávání, že chce mlíčko, začala brečet úplně naplno - takže minuta, co mi trvá nachystat mléko, byla utrpení pro celý dům. Pak se nekonalo usnutí, ale začala zase naplno brečet a byl celkem kumšt ji zklidnit - u postýlky jsme se s manžou střídali klidně 1-2hodiny... nakonec jsme svolili, aby si v té půlce noci zalezla s náma do postele a tam teda spala pěkně. Později jsme zjistili, že má náběh na zánět ouška, takže jsme to vyřešili. (takže chápu, že ji to bolelo a nechtěla být v postýlce sama, zajímavé je, že u nás v posteli spala jakoby nic).

Každopádně situace setrvává i teď po vyléčení, že noční vstávání na mléčko jí zůstalo - křičí jak kdy - někdy naplno, někdy středně) A někdy si usne sama v postýlce, ale pak se vzbudí třeba okolo 11 nebo 2 nebo 4 ráno a začne hodně křičet a vyžaduje si za náma do postele, což zatím teda praktikujeme - je nám líto, když měla to ouško a teď má ještě tu rýmu ji tam nechat...

Ucho by mělo být už v pořádku, přijde mi, že má pořád takovou nějakou blbou rýmu, ráno jí vysávám pár hlenů, přes den ok, a po usnutí kolem půlnoci už zas tak chroptí, že přes nos je problém dýchat ..aspoň mi to tak přijde. Při pití mléka (v tu noc) někdy vidím, že se musí nadechovat pusou a nosem to neudýchá.
Každopádně mi nevadí to, že k ní musím v noci vstávat kvůli mléku, to je v pohodě, ale mrzí mě, že jsme si tak rozhasili ten systém, kdy si spávala sama ve své postýlce.

Zkouším kde co, přemýšlím, co jsem třeba změnila, ale nic zatím nepomáhá...experimentuju s teplotou pokoje, oblečením, klínem pod hlavu, polštářkem, jestli ji před spaním nacpat nebo ne...no prostě různé kombinace všeho možného, ale bez většího výsledku )
Moc se mi nechce do toho ji nechat v té postýlce vyvztekat, aby pochopila, že za námi to nejde, ale možná nic jiného nezbude. Hlavně bydlíme v jednom domě s rodiči, takže je mi hloupé ji nechat třeba 2hodiny řvát, než se unaví a usne.. Známí, se kterýma jsem to probírala, ale tvrdili, že jinak to asi nepůjde.... takže co vy na to?))))
Budu ráda za tipy a postřehy a omluva za sloh...jinak vás do děje vtáhnout nešlo )