Dlouhé krvácení

Dobrý den. Mám posledních pár dní problém, který jsem odsouvala ale teď mi to nedalo a proto píši sem.
Nejdřív na začátek, je mi 18. Menstruaci mám od 13, a poslední dobou, no spíš to moc pravidelné nebylo ale mimo období, kdy to bylo náročné jsem ji měla tak nějak pravidelně.
Ale teď od začátku školního roku, jsem se dost potýkala s problémy s jídlem. Nejedla jsem, učení do školy a stres a dost se mi to rozházelo. Pak byla sezóna plesů a já byla dost v tahu, každý víkend jsme s kamarády někde pili.
Do toho kluci, přítel, sex a tak.
Kolem dubna se to všechno vrátilo do normálu a já jsem si našla kluka.
a tady začíná ten můj problém😅.
Ve třídě byla taková situace, a já kvuli tomu byla v hroznym stresu. Ale takovym, že nechápu jak jsem to zvládala. Nejedla jsem, nepila, zhubla jsem a tak.
Pak to ale přešlo a šli jsme na dva týdny na praxe. Jak jsem byla pryč, tak se moje tělo zase dalo do pořádku. Jenže furt pořádně nejím, a mám prostě problém s jídlem. Během dne teď jím třeba jen zmrzlinu odpoledne a do toho energydrinky. A teď když to píšu tak si uvědomuju, že to neni dobrý. Změním to.
Ale řekněme, že 14.5. Jsem dostala menstruaci. Mebo to tak jako začalo špiněním, ale s přítelem jsme spolu i tak spali. Bylo to jen slabě, tak nás to v ničem neomezovalo.
Týden uplynul, a já pořád trochu špinila, občas krvácela.
Jenže to pořád pokračovalo. To uplynul první týden.
Druhý týden jsem začala každý den běhat. Chtěla jsem ob den, jenže jak je venku hezky, tak mě se doma být nechce že jo.
Tak jsem každý den kolem těch 7 kilaku uběhla. A pořád prostě to špinění.
Druhý týden skončil a já jsem si v pondělí dala pauzu, protože mě z toho rozbolelo koleno.
Včera jsem si řekla, že je to lepší, tak jsem šla běhat zase, jenže jsem si to koleno podle mě teď dodělala uplně, takže jsem běháni zahodila na čas za hlavu protože vim, že to koleno by to nedalo😐😂.
No. Ale to slabý krvácení, špinění pořádk pokračuje. Už v podstatě třetí týden.
A teď já nevím, co s tím. Moje máma mně na gyndu nevzala nikdy. Tak si říkám, že řeknu kamarádkám a půjdu tam asi sama, i když mám z toho trochu strach.
Mám taky obavy jestli tam nemám nějaký problém. Jestli jsem si něco neudělala. Když mě přítel třeba prstil, ale zase si říkám, kdyby se mi tam něco stalo, tak to cítím.
Pak na druhou stranu si dám dohromady svůj životní styl, a říkam si, že já být moje děloha a můj cyklus, a snášet to všechno co dělam…
Navíc dneska jsem si třeba všimla, že jsem vypila jednoho monstra, a najednou jsem začala krvácet.
Tak jestli ti není tím.
Nebo je to všechno dohromady…
Já nevím.
Co myslíte? Děkuji