Dlouhodobé snažení a opětovné zamlklé těhotenství

Ahoj holky,

chci se zeptat, zda nemáte některá podobné zkušenosti jako já a především- jak jste to případně řešily.

Téměř tři roky se s manželem snažíme o miminko, jsme mladí, relativně zdraví. Po roce snažení jsem otěhotněla, ale v 7.týdnu potratila. V té době už jsme měli i vzhledem k manželovu špatnému spermiogramu doporučení do CARu, kam jsme následně začali docházet- dál se nedařilo, podstoupili jsme tři IUI a jedno IVF. Vše bez úspěchu. Při IVF se zdárně podařilo oplodnit 13 vajíček a do 4.dne bylo vše ok, ale pak téměř všechny odpadly. V den transferu už byly jen dvě a ne právě kvalitní- to lepší se transferovalo, ale nic z toho nebylo a to druhé se nakonec ani nemrazilo, protože se jeho vývoj taktéž zastavil.

Absolvovali jsme proto veškerá vyšetření- genetiku, imunologii... u manžela kromě hraničního spermiogramu vše ok. U mě Leidenská mutace, lehká hormonální dysbalance a APA syndrom. Začala jsem dlouhodobě užívat léky a od CARu jsme si dali skoro pět měsíců pauzu. Když už jsme byli opět objednaní na konzultaci, zjistila jsem, že jsem opět přirozeně otěhotněla- bylo to podchyceno velmi brzy, hned mi nasadili léky Fraxiparinem počínaje, Prednisonem konče. Ale v 6.týdnu opět zamlklé těhotenství. Doktoři řekli, že neví, proč k tomu opět došlo, Leidena i APA syndrom vzhledem k nasazené medikaci vyloučili. Vzhledem k potratům a průběhu IVF je prý nejpravděpodobnější, že embrya prostě nemají správnou genetickou výbavu. Veškeré testy nám prý dělali- ještě mě chtějí otestovat na aktivní toxoplazmózu, ale dál neví... Na dárcovství je prý brzo- navíc těžko říct, co darovat- zda je problém s vajíčky či spermiemi, když genetika byla ok.

Vůbec nevím, co dál, kam se obrátit- zda změnit CAR, zkusit homeopatii, pouštět se do umělého oplodnění nebo se snažit přirozeně... Strašně se bojím, že se to bude zas opakovat a že už to prostě nevydržím