Dotaz
Mám takový dotaz ohledně společné domácnosti a zajímalo by mě, jak to máte doma vy.
Bydlím s přítelem krátce. S přítelem, tudíž nejsme svoji. On chodí do práce, platí vše. Já studuji a žádné příijmy nemám. A tak je mi blbé mu říkat, že si jakoby z "jeho" peněz potřebuji koupit nějaké oblečení nebo kosmetiku. Asi jsem moc emancipovaná nebo co ...Máte nějakou radu? Má někdo stejnou situaci?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.10.2011 23:00
Pokud studuješ, tak by tě měli ještě živit rodiče. Samozřejmě po nich nemůžeš chtít všechno, co utratíš třeba za blbosti, ale určitě by ti měli aspoň něco dávat. Tak to mám já - domluvila jsem se s mámou na určité částce, co mi měsíčně pošle s tím, že víc po ní nebudu chtít a z toho si tyhle věci pořizuju.
-
2.10.2011 10:30
Já jsem také studentka, bydlím s přítelem, který pracuje, ale nikdy mě nenapadlo žádat o peníze svoji mámu Já se dobrovolně odstěhovala! a tudíž to chápu tak, že se o sebe prostě budu starat sama. Pokud bych bydlela u rodičů, tak samozřejmě mají povinnost tě živit, ale když ses odstěhovala, tak já bych se hodně styděla po nich ještě chtít peníze. S přítelem se napůl dělíme o nájem a o jídlo, oblečení a drobnosti si kupujeme každý sám podle toho, na co každý máme. Skoro nic nekupujeme, takže peněz nespotřebujeme tolik. Největší položka u nás je hlavně nájem. Jinak já to vyřešila tím, že jsem z bakalářskýho prezenčního přešla na magisterské dálkové, abych si mohla sama už vydělávat, ale zároveň neskončila ve škole Takže už to máme lepší, v tvém případě bych to vyřešila brigádou.