Dřív chtěl svatbu a teď jí nechce.
Ahoj,potřebuji slyšet názor co si myslíte.S přítelem se snažíme o mimi,už pomalu rok.Přítel je po vážné nemoci,kdy musel podstoupit genetické vyšetření,teď čekáme na výsledky spermio.Střasně moc si přeje mimi.A sám mi řekl že si mě chce vzít.Řekly sme si kdy,řekl to své rodině.A když už sem začala pomalu svatbu plánovat,protože termín měl byt v Srpnu,tak mi řekl že neví proč,ale bojí se.Najednou nechce.Miminko strašně chce,ale svatba mu přijde jako vážný krok.Nevím co si mám o tom myslet,protože mě dost zaskočil.Co si o tom myslíte?Proč taková změna najednou?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.4.2012 19:33Ahojky, neřeknu Ti proč , moc to moc nechápu. Protože dítě je daleko vážnější krok. Za dítě už bude zodpovědný napořád. Já se vdávala až jako těhotná, myslím, že manžovi se do svatby moc nechtělo, ani ne tak jako že budeme manželé, ale ten den. No ale když jsme čekali miminko, tak jsme chtěli být rodina. Nakonec i ten svatební den se mu líbil, měli jsme malou svatbu, ale pěknou. I s bříškem mi to slušelo (no čekala jsem kluka a celkově mi to v těhu víc slušelo). Tak nevím, proč se bojí manželství, dle mého názoru se po svatbě nic nezměnilo, pořád se máme stejně rádi a jediné co se opravdu změnilo bylo moje příjmení, ale po narození našeho syna se změnilo asi všechno. Rodičovství je nádherný, ale velká zodpovědnost a někdy i náročný
když jsem před otěhotněním mluvila o svatbě (snažili jsme se o mimi) tak se z toho vykrucoval, tak jsem to nechala, i když jsem se nechtěla jmenovat jinak než mimi. Po otěhotnění mě automaticky požádal o ruku, no tak jsem se vdávala těhotná. Asi Ti neporadím, určitě bych ho do toho netlačila, ael promluvit byste si o tom měli, v klidu. Třeba nakonec změní názor. Třeba se bojí toho, že se v dnešní době polovina párů rozvádí. No měli byste si o tom vklidu promluvit. -
14.4.2012 19:39
Já myslím, že by sis měla s přítelem promluvit a na tyto otázky se zeptat jeho. Říct mu o svých obavách a tak... Já si teda myslím, že dítě je mnohem více zavazující než svatba... Netlačila bych na něj, ale zkusila bych si s ním promluvit. Hodně štěstí, určitě všechno vyřešíte.
-
15.4.2012 10:30Já tedy nejsem těhotná, ale můj přítel mi taky nejdřív řekl, že si mě chce vzít (chtěli jsme po škole, tj. za dva roky). Začali jsme plánovat svatbu, vybírat šaty, dělat si seznam hostů apod. Ve chvíli, kdy jsem to řekla kamarádkám a už jsme to chtěli oznámit rodičům, mu shodou okolností táta před tím oznámením řekl, ať nikam nespěchá, že máme čas (myslel to chudák dobře no...). Toho samozřejmě vyděsilo a začal couvat. Začal se bát, že rodina bude proti, že je to moc vážné rozhodutí, že je na to moc mladý apod. Je to samozřejmě nesmysl, ale vysvětli mu to. Tak jsem mu dala čas, o svatbě jako takové jsem přestala mluvit a tak nějak jsem jeho taťkovi naznačila, co způsobil
Ten to naštěstí pochopil a snaží se to vyžehlit tím, že sezval naše rodiny, abychom se víc seznámili (a aby můj milý pochopil, že jeho rodina s tím mít problém fakt nebude) a společně s jeho mamkou nám dali k výročí zájezd k moři, a to ho snad rozněžní Takže podle mě se občas chlapi dost iracionálně zaleknou a začnou blbnout. Určitě si to neber osobně, hlavně na něj netlač, jen bych mu řekla, co pro mě svatba znamená a pokud máte svatbu v srpnu, tak bych prostě v poklidu a pomalu pokračovala s přípravami a zároveň se snažila ho uklidňovat. Pokud máš dobrý vztah s jeho rodinou, možná bych se obrátila i na ně, ať ho uklidní a ujistí. Případně i na jeho kamarády. Každopádně si ale myslím, že si tě nakonec vezme a že bude šťastný. Jen je těžká doba, kde se všichni rozvádí, a to ty naše muže prostě občas vyděsí 
Hodně štěstí!
