Jak byste se k tomu postavily?
S manzelem a detmi (5let a 2roky) jsme byli na vikend u mych rodicu. V sobotu jsme byli na vylete a do vecera pak na zahrade, kdy byly deti pochvalene, ze jsou hodne a ze jsme si sobotu uzili. Ovsem v nedeli prijelo jeste par pribuznych, kdy mamka chystala dopoledne obed a po obede obcerstveni. Deti mame obe zivejsi, jsou vice slyset a jsou zvidave, takze si umi hrat, ale zaroven v jinem prostredi zkoumaji a jsou radi s prarodici, ovsem tata potreboval delat na zahrade, kde mu vyrusovani docela vadilo a maka zase byla v kuchyni, kde chela mit klid na vareni. Takze jsme byli takovi odstrceni. U obeda bylo púotreba starsi obcas okriknou, ze majist, nema se pitvat v jidle a nema mluvit, nebo jinak hlucet, takze jsme byli i my hlucnejsi, coz nam pak bylo hned predhozeno, ze se neda v klidu jist. Mladsi pak bylo poreba uspat, ovsem i to bylo s krikem, ze nechce jit spat, nakonec se podarilo uspat.
Ovsem opet vyhaneni z kuchyne, ze chce mamka klid. Ze kdyz je bracha s detma, tak s nima nejsou problemy, deti si v klidu hraji, atd. Jak prijela navsteva, opet klidneni nasich dei, ze se maji ztisit, opet poznamky, ze deti brachy jsou hodnejsi a celkove ze jsme hlucnejsi.
Takze jsme odjizdeli domu nadsene a s pocitem, ze jsme vlastne jen prekazeli a ze tak nejak mame nevychovane deti. Coz mi k tomu mahzel rekl toto: Holt mame deti akcni, ne deti, co buou povinne sedet v koute aby nerusily a pokud nekomu vadi pomalu jen to, ze tam vubec jsme, udiz doma i venku prekazime, pak tam nebude jezdit, nebo pojede rano tam a vecer zpatky.
Sama jsem se tam necitila jako "doma". Naprosto me ta navsteva zklamala. Abysme jen poslouchali, jak jsme spúatni a neumime ani da se rict vychovat deti, aby si zalezly, hraly a neotravovaly, to nam prislo opravdu jako moc.
Jaky na to mate nazor? Jak byste se s tim popraly co se tyce vas a pohledu partnera?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.9.2017 11:03
To, ze ma nekdo zivejsi deti a nekdo deti co sednou na prdel kam je kdo posadi je ptoste holy fakt. Budto se prarodice smiri s tim, ze mate zivejsi deticky, ale jinak urcite vychovane, nebo tam jezdete jen na chvilku a ne na cely vikend... Rozhodne bych to nevidela tak, ze je neumite vychovat...
-
11.9.2017 12:38já myslím, že manžel má pravdu...prarodiče by měli být rádi, že si můžou vnoučata užít a naopak s nimi trávit čas a ne koukat, aby byly děti uklizené někde v koutě. S další návštěvou bych počkala, až vás pozvou a řekla bych, že přijedete na chvíli, aby děti opět nebyly na obtíž...třeba se trochu zamyslí
-
11.9.2017 11:18Vas manzel to naprosto vystihnul a tak trochu nechapu, proc to resite. Pokud me dite nekoho rusi, tak se s nim nemusim vidat, ze... deti jsou zive, maji sve potreby, nazory, zvyky... nejsou to panenky, ktere odlozite a mate klid. Kdyz vase rodice tolik rusi, tak tam nejezdete, nebo navstevy omezte a zkratte. Ja se take vyhybam clenum rodiny, kteri jen kritizuji.
-
11.9.2017 12:14Nebyla jsem tam a neviděla jsem to, ale podle toho, co píšeš souhlasím s tvým manželem. Když je jim jejich klid milejší než vnoučata, tak tam nejezděte.
-
11.9.2017 15:02
Naprosto chápu, co tady píšeš, u nás je to stejné. Jen já tento přístup našich pochopila celkem brzy po narození prvního syna. Můj manžel má na to naprosto stejný pohled, jako ten tvůj. Mně je to strašně líto, ale to je asi tak všechno, co s tím nadělám. Řešíme to tak, že v sobotu dopoledne přijedeme k jedněm prarodičům, přespíme tam a v neděli dopoledne jedem na oběd ke druhým. Takhle 1 - 2 krát za měsíc. Nejhorší je, podle mě, smířit se ze zklamání z vlastních rodičů, kteří se podle svých slov na vnoučata straně těšili a teď víceméně nejeví zájem nebo jen kritizují.
-
11.9.2017 21:25
Vůbec prarodiče nechápu. Měli by si vnoučata užívat a být vděční za každou chvilku s nimi. Z vlastní zkušenosti znám, jakě to je, když babičce a dědovi děti nepůjčují vnoučata a jezdí na hodinovou návštěvu jednou za 2 měsíce.
