Jak mu zase věřit?
Ahoj holky, potřebovala bych poradit. S přítelem jsme už několik let a nyní čekáme rodinu. Během našeho 8 letého vztahu jsme měli mezi sebou různé konflikty, ale všechno jsme překonaly. Po dvouletém vztahu jsem se "zamilovala" do někoho jiného, ale protože on byl daleko a můj přítel o mě hodně bojoval, zase jsem se do něj zamilovala. Zhruba před 2 lety jsme měli ale hodně špatné období. Přes léto jsem byla často u bratra v zahraničí a přemýšlela jsem o tom, co dál. Jenomže, když jsem po dovolené po 2 měsících začala chodit zpět do práce začali být takové divné věci. Po dovolené byla převlečená postel, což nikdy před tím neudělal, řekl, že mi chtěl udělat radost. Tak jsem to přijala. Ve vaně jsem našla dlouhý blonďatý vlas, to jsem také přešla, protože tam mohl být i z oblečení. Asi po 14 dnech jsem našla v koupelně ve skříňce depilační strojek, což už mi tedy bylo hodně divné. Tak jsem se prostě neovládla - je to hrozné - a podívala jsem se mu do telefonu. Myslela jsem, že se složím, našla jsem sms, kde někomu psal prdelko, kočičko... tekly mi slzy, protože to říká jen mě. Tak jsem to nevydržela a začala strašná histerická scéna. Celou dobu zapíral a říkal, že depilační strojek je jeho, že ho chtěl vyzkoušet a že ty smsky jsou sranda. I když tam psal, že to bylo hezké... Tak jsem si sbalila tašku a odešla jsem z mého bytu... jenomže jsem neměla kam, tak jsem se zase asi za 3 hodiny ježdění autem po městě vrátila. Ani nezvedl telefon a neřekl, abych se vrátila. Nakonec to skončilo tak, že se mi omluvil a řekl, že toho strašně lituje, ale trvalo dalších 5 měsíců, než jsem s ním dokázala zase být. Ale dokázala jsem to překonat, protože ho mjiluju, i když je to asi zvláštní. Nejhorší na tom je, že se o tom nikdy nechtěl bavit. A to mě trápí. Od té doby, když někam jde nebo když je na prac. cestě, tak mě napadají hrozné myšlenky Nevím jak se těhle pocitů zbavit, on o tom mluvit nechce. A opouštět ho nechci, je skvělý a moc se na mimi těšíme.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.11.2011 17:35
Jak jsem pochopila, tys pritele uz taky podvedla a on o tebe bojoval. Tak proc to nezkusit taky? On se tenkrat asi taky musel poprat s tim, ze milujes nekoho jinyho. Tohle si proste musis vyresit, bud s nim chces byt, a tim padem mu postupne zacit zase verit, nebo odejit. Jiny reseni, nez se pro jednu moznost rozhodnout, neni. Pokud se rozhodnes k pokracovani, pevne se rozhodni i duverovat, ona ta duvera postupne prijde sama. Jen musis chtit. Zadny triky na to neexistujou, bohuzel.
-
17.11.2011 15:02Já bych nevěru neodpustila. Maximálně kdyby to byl jednorázový úlet například v opilosti, ale 5 měsíců? Tak to bych opravdu nedokázala.
Mám od 15 let jednoho jediného, už je to 11 let a prošli jsme si pořádným peklem. Ztratila jsem k němu důvěru, ne kvůli nevěře...ale prostě jsem mu už nevěřila ani slovo a trápila se kdykoliv jsem s ním nebyla a nevěděla jsem, co, kde a s kým dělá. Jediné co pomohlo byl čas a hlavně to, že se mnou mluvil naprosto o všem a snažil se. Po půl roce to začínalo být lepší... plně důvěřovat jsem mu začala ale až asi po roce. -
17.11.2011 14:53
nevím, zda to vaše dítě byloplánované či nikoliv, ale měli jste si nejdřív mezi sebou vše vyříkat a vyřešit si to. Já bych s chlapem, kterému nemůžu věřit nebyla a už vůbec bych si s ním nepořizovala dítě.
-
17.11.2011 15:17Kdybych nečekala rodinu, tak bych nevěru neodpustila. Je teda rozdíl pokud je to jen úlet a když si ji několik měsíců tahá k vám domů... Na to bych asi ohled brala, že bych se pak možná zamyslela, ale já bych už důvěru nikdy znovu nezískala, vím, že bych se pořád akorát trápila, takže bych si raději našla někoho jiného. Mně by se to pak pořád honilo v hlavě a tak bych žít nechtěla. Ale jelikož čekáte rodinu, tak na to bohužel musíš také brát ohled a v dnešní době být sama s dítětem vůbec není lehké
Pokud ho miluješ a jsi ochotná mu odpustit, tak bych s ním zůstala, už kvůli rodině. To, že teď máš strach, když někam jede, je naprosto pochopitelné. -
17.11.2011 20:33Zaráží mě, jak jsou všichni hrozně "chytří" a mají řeči typu "Tyjo, ty sis pořídila dítě s chlapem, co ti zahýbá, jsi blbá!" a nebo "Jak s ním můžeš ještě vůbec být?! Já bych se s ním okamžitě rozešla!" Jasně, jsou ženy, které jsou opravdu silné a opravdu zásadové a něco takového zažily, neodpustily a odešly od něj, ale troufám si říct, že víc je těch, co v takové situaci nejsou a nebyly a mají silácké řeči o rozchodu. Vždyť nikdo neví, jak na tom slečna je, třeba by pak zůstala sama s dítětem, bez bydlení a bez peněz a to pak opravdu není žádná sranda, má teď plno starostí sama se sebou a s děckem, natož pak řešit v těhotenství tak závažné věci, jako je rozchod. Sama za sebe můžu říct, že bych to s ním ještě zkusila, i když cesta ke ztracené důvěře je dlouhá a bolí to. Dítě vám za to stojí. Uvidíš, třeba právě váš společný syn nebo dcera budou tím, co vás dá zase dohromady a posílí váš vztah.
Přeju ti hodně štěstí, zdravé mimčo a ať se zase všechno obrátí v dobré. -
17.11.2011 14:39
já mám na to názor pro tebe asi špatný, ale já bych nedokázala sním už být vím jak je to ěžký kor když ho miluješ přšla sem si něčím horším nevěra to nebyla ale bolelo to jak psychycky tak fyzicky. Dost mě mlátil vydřžela sem to sním ale je to furt dokola čekáme druhého potomka a jsem stejně stím je to ěžký ti teď říct že nevěru bych neodpustila udělá to znova a ještě horší je se tím deptat každý den takže já bych sním už nebyla a odešla bych nevěru bych nikdy neodpustila to bych odešla i od toho mího klidně k rodičům kamkoli jinam ale evidentně si tě neváží pokud si někde našel jinou
je to blbí když ti radim zrovna já ale nevěra by mi asi zlomila srdce a neumím si představit že by se mě jakokoli dotýkal a já si říkala takhle se dotýkal asi jí a ona to určitě dělala líp né to né radši bych se nechala mlátit než tohle i když je fakt že mě mlátit přestal ale to jen díky těhu pak se to určo vrátí ale jak se to vrátí jd pryč a jeho nechci už nikdy vidět . Psychycká bolest je stokrát horší než fyzická. Je mi to líto co se ti děje a nechtěla bych to prožívat pro mě by to byl konec života kdyby se mi tohle stalo takhle by ěm chlap ponížil a já bych se fakt sesipala -
17.11.2011 16:10
Víš, co mě zaráží? Že s tebou čeká dítě, ale nechce s tebou o tom mluvit. Přece vztahy nejsou jen o tom hezkém. Kdyby to tak všechno bylo jednoduché.... Ale není. A pokud je tvůj partner v celé své podstatě dobrým člověkem, chceš zahodit celý vztah "jen kvůli sexu" ? Nevím, z jakého důvodu to udělal, to si musíš sama zjistit dřív, než vás oba dva velké napětí z nedůvěry úplně rozsekne .... Až zjistíš důvod toho, proč to udělal, tak to bude mnohem jednodušší vyřešit. Prošla jsem si něčím podobným a vím, že se mi moc ulevilo, když jsme byli schoni si o tom s partnerem promluvit. Důvody byly pochopeny a dál jsme se o tom nebavili, protože šlo jen o sex. Pokud máš ale pocit, že by to udělal znovu... tak tvé obavy a následně reakce sám pochopí, ne?
-
17.11.2011 17:09Ahojky, já bych to nedokázala odpustit... Byla jsem v podobné situaci, když jsem byla těhotná, tak jsem přišla na to, že mě podvádí s mojí známou, bylo to těžké, ale rozešla jsem se s nim a to jsem byla cca týden před porodem... Věděla jsem to delší dobu, ale trvalo dýl než jsem měla důkaz, že mě podvádí... Chlap kterej to udělá jednou to udělá znova, což mi dokázal ten samej člověk, když se jezdil koukat na malou a sápal se po mně, i když byl s mojí bývalou známou, bylo mi z něj zle...
-
18.11.2011 10:32Nechápu proč si ho hned neopustila...udělal to jednou, udělá to zase, ale to už budete mít rodinu a pro tebe bude mnohem těžší ho opustit...
-
17.11.2011 17:13
a ty sis s takovym clovekem poridila dite???jsi blazen,ja bych toto svemu chlapovi nikdy neodpustila,natoz si s nim po tom co by provel poridila dite,nechci te strasit ale udela to jednou a udela to zase a pak uz budete tri a dopadne to tak ze ty budes s ditetem sama.
