Jak nebýt tolik žárlivá?

Ahoj, mám takový problém, který mě docela dost trápí a to, že docela dost žárlím na svého kluka, přitom nejhorší na tom je, že nemám důvod. Pořád si něco namlouvám nebo dělám závěrečné scénáře, které se ani nikdy nestaly. Je to můj první kluk, takže nejsem ještě tolik zběhlá a po mých předchozích omylech, kdy mě dva kluci, které jsem měla fakt ráda, jen využily a odkoply, tak mám strach, že se mi to stane i v tomhle případě. Pořád si to vsugerovávám a to opravdu nechci! Jsme spolu půl roku a je to nejhezčích 6 měsíců, které jsem zažila, protože mám fakt neskutečně hodného kluka, který mi dává najevo, že mě má rád, ale moje vnitřní já si to pořád nedokáže připustit a akorát dělám drahoty. Například vím, že přede mnou měl dlouhodobě holku, kterou miloval fakt hodně (samozřejmě, což mi potvrdili i jeho kamarádi) a protože ona odkopla jeho, pořád se bojím, že se k ní vrátí, kdyby si to rozmyslela a pořád nad tím přemýšlím. Nebo třeba jde jen na nějakou oslavu a já si hned říkám joo, určitě tam s někým něco bude mít, přitom se to nikdy nestalo a když mi vždycky vypráví, co se tam dělo, stydím se, že jsem si to vůbec myslela. Nedávám mu to příliš najevo, že na něj žárlím, ale uvnitř se tím hrozně užírám a to mě ničí! Nevíte nějaké rady, jak se z tohoto začarovaného kruhu konečně dostat? Vcelku mě to omezuje a jsem akorát ve stresu.