Jak odolat nevěře?
Krásný den. Milé dámy, chtěla jsem vás poprosit o radu, o názor, případně jestli s tím máte některá zkušenost. Jsem posledních pár týdnů v hrozném zmatku a nevím co mám dělat. Abych trochu nastínila situaci...S manželem máme ročního chlapečka. Jsme spolu fakticky pět let, ted s odstupem času mám dojem, že to byl spíš snatek z rozumu, manžel mě uháněl, jako nikdo před tím, mě trvalo asi tři měsíce, než jsem náš vztah začala brát vážně. Hodně se snažil, moc jsem chtěla děti, on děti chtěl v rámci tří let taky, je to typ muže, který i kdyby náhodou někde ujel, rodinu kvuli tomu opouštět nebude. Jenže taky po té, co mě získal nastaly změny... Nejde mi o to, že doma neuklízí, nepomáhá s domácími pracemi a to i přes to, že je doma z práce každý den ve tři odpoledne. S tím už jsem se za ty roky smířila, ani to po něm už nevyžaduji, protože jsme se kvuli tomu akorát strašně hádali. Většinu času, co je doma sedí u počítače, bud se kouká na auta, nebo domy nebo hraje pc hry. S malým si téměř nepohraje, za celý rok s ním nebyl ani jednou sám venku, s náma na společné procházce byl asi třikrát a to jsem se ještě několik dnu předem doprošovala. Už rok bydlíme v novém a pořád není schopný dodělat pár drobností, které tady chybí, jako přidělat zrcadlo do koupelny, nebo dodělat pokojíček pro malého. Pokaždé, co přijde z práce slyším akorát, jak to bylo hrozné, jak toho má dost, jak je unavený a co má na oběd. Sex by měl nejraději každý den, ale přijde mi, že mu je celkem jedno, jestli si to užívám nebo ne, někdy si připadám jako nafukovací panna jen na uvolnění, když mu řeknu, že bych raději kvalitní sex jednou týdně tak se dozvím, že abych si užila ten kvalitní sex, tak že je třeba i těch mene kvalitních, protože to pak mám s čím porovnávat. Kytky nosit nebude, je to zbytečné, na výlety jezdit nebude, je celý den venku v práci, tak chce mít o víkendu klid a být doma, na procházky chodit nebude z toho samého duvodu. Na večeři mě nevezme, protože je to drahé (přitom bere stravenky a já nechci chodit na večeře každý týden), do kina nepujdeme, je to drahé a konzum, jestli chci do společnosti, mám jít do tesca, tam je lidí hodně. Já vím, že spousta věcí je i má vina, vím, že chyba není jen v něm, ale už nevím, co dělat aby se to zlepšilo. Večery trávíme tak, že on si dá sluchátka a hraje na pc, tak jsem po nějakém čase vzdala doprošování se, at si třeba spolu pustíme film nebo si otevřeme víno a začala jsem večery trávit na notasu. No a poznala jsem muže, o kterém mám pocit, že je to moje spřízněná duše. Je taky zadany, ale ženatý není, přítelkyni bere ven každý tyden, trávi spolu víkendy i po šesti letech vztahu. Píšeme si, voláme si několikrát denně, vím, že to zní šíleně, ale strašně jsem se zamilovala. Myslím, že on je na tom stejně jako já, naštěstí není ze stejného města, takže nemáme možnost se tak často vídat, ještě jsem s ním nespala, ale poslední dobou nemyslím na nic jiného
Manžel asi něco vycítil, takže posledních pár dnu se chová jako manžel a otec roku, jenže se bojím, že je pozdě, nemyslím totiž na nic jiného, než na "milence". Na jednu stranu si říkám, že bych měla ještě snažit se za rodinu bojovat, neměla bych brát syna jeho otci, ale na druhou stranu už mi na to asi nezbyla žádná síla. Dost se mi honí hlavou, že odejdu, i když to s "milencem" nevyjde...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.6.2013 9:43no ja nevím, ty problémy, co máte, mi prijdou dost casty...a ne natolik vazny, abych kvuli tomu trhala rodinu...on se proste musi zacit snazit. asi bych mu rekla, ze takhle to dal nejde a zkusila si dohodnout, co komu vadi a jak se to zmeni (treba ye jedno odpoledne v tydnu bude travit s rodinou nebo jeden vecer s Tebou). nemusi to ani nic stat, aby se nevymlouval na penize, muzete prece pozvat zname nebo jit k nekomu na navstevu misto vecere, jit na vecerni prochazku...ten muj na to taky moc neni, ale jednou za cas ho premluvim
kazdopadne bych jeste bojovala a milenec se sice tvari jako skvely partner, ze bere pritelkyni ven, ale uz to, ze se za jejimi zady vida s Tebou svedci o tom, ze tak dobry partner nebude...a pokud uz bych se na Tvem miste rozhodla, ze s manzelem to fakt nejde, tak bych byla nejdriv nejakou dobu sama... -
26.6.2013 18:30Můžu ti říct, že s takovým mužem, jakého máš ty, bych taky moc šťastná nebyla... Nesnáším ty typy, co zalezou na celý večer k PC a nikdo o nich neví, co jsou líní doma něco udělat a víkendy prosedí doma. :-/
K milenci se vyjadřovat nebudu, jsem totiž poměrně skeptická při takovýchto troj/čtyřúhelnících, kdy jsou všichni zadaní a nešťastní a tak...
Ale jestli cítíš, že s manželem už to lepší nebude a jsi dostatečně silná na to od něj odejít, tak to prostě udělej... Ne kvůli "milenci," ale kvůli sobě. Ať se máš líp. -
26.6.2013 8:51
Ahojky, chápu v jaké situaci jsi, byla jsem v té samé, akorát bez dítěte...Neměli jsme společné zájmy, nikam nechodili , bavili se každý sám a po svém...Málem jsme šli od sebe, ale dala jsem tomu vztahu šanci...nicméně pak jsem někoho poznala...Bylo to s nim tak jiné, tak hezké, užívala jsem si to a neměla žádné výčitky, protože nám to nefungovalo, nevšímal si mě, neobejmul, nepohladil a já to našla jinde...Ovšem , milenec" pak začal být majetnický a mě to začlo odrazovat. Navíc se přítel vážně snažil a strašně moc věcí se změnilo...Nakonec jsem dala sbohem ,milenci" a vztahu s přítelem ač je to smutné, tak to ale nesmírně pomohlo..Jsme šťastní, v posteli je to jak na začátku vztahu, zajdem spolu mezi lidi, našli jsme společné zájmy a plánujeme miminko
Takže toto opravdu zvaž, zda Ti to za to stojí...
-
26.6.2013 9:14
ahoj, možná se pletu, ale mám pocit, že jsi už tady psala - tehda si řešila, že muž stále sedí u PC... máme podobné muže, z toho co píšeš s tím rozdílem toho PC, že můj chlap tam nesedí... sama taky nevím, jetsli s ním celý život vydržím, mrzí mě to, chtěla bych udržet rodinu, ale něco na tom bude, že muž se chová k ženě stejně jako ke své matce- mu můj muž úplně přehlíží, je k ní lhostejný a tak se začíná chovat i ke mně, navíc malou popuzuje proti mě "maminka je hrozná, že, chce tě navlíct do pyžama a ty nechceš. apod.". takže nevím co ti poradit... počítač bych mu asi vyhodila z okna, nebo dala drsné ultimátum, máte sedět jako rodina, ne aby stále hrál hry jako puberťák..... dej tomu čas ještě, to ti poradím..
-
26.6.2013 11:15Ahoj, zajímavý příběh. S prolémem asi nepomůžu a neporadím, to si musí každý sám. Ale jen mne zarazilo, že onen nový muž je s přítelkyní 6 let, tráví spolu víkendy, bere jí ven každý týden......tak jen otázka proč se seznamuje s někým jiným? A z čeho máš jistotu, že je taky zamilovaný? Jen jestli to nemá jako povyražení? Samozřejmě jinak přeji správné rozhodnutí, ať už to dopadne jakkoli
