Jak přemluvit chlapa k dítěti?
Co mám dělat? Strašně moc bych chtěla miminko, závidím ženám, které mají chápajícího chlapa a dokážou se spolu na všem domluvit...já jsem zoufalá, chci miminko, jenže přítel, i když mu bude brzy 30, nikam nechvátá, já ale poslední dobou nemyslím na nic jiného..jen na to, jaké by to bylo, kdybych měla v postýlce miminko a starala se...poraďte, všechno přepočítává jen na peníze, kolik by to stálo atd., (v garáži má auto za 200 tis
)
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.2.2010 22:10Ahojky,
a není to spíš tak, že se bojí? Zodpovědnosti nebo třeba toho, že už na něj nebudeš mít tolik času... prostě toho, že to je velká změna... Možná nechápe, jak moc to miminko chceš. Nevím, jak moc jste o tom mluvili, ale co si v klidu sednout a probrat to? Možná se pak dobereš i pravého důvodu, proč on mimi nechce. Já tohle tedy taky nezažila, ale ten můj je zas tak nerozhodý, že kdybych měla čekat na jeho verdikt, že "teď se jako začneme snažit", čekala bych doteď. My se tehdy domluvili, že někdy po svatbě vysadím antikoncepci, ale jemu neřeknu přesně kdy, aby nebyl nervózní. Vyplatilo se to, protože mimi se nedařilo. Pak jsme se nastresovali oba až dost, trvalo to dva roky. Tohle bys příteli taky možná mohla říct - že mimi není samozřejmost a ne vždy se podaří, natož aby se povedlo hned. U zdravého páru to může trvat i rok, než se to povede. S věkem (obou partnerů!!!) plodnost klesá. Tak co mu v tomto směru malinko otevřít oči? Ne ho strašit, samozřejmě
Jo, a s penězi - můžeš mu přednést mou zkušenost, že to zdaleka není taková hrůza, jak jsme si mysleli. Navíc se plno věcí dá nakoupit na bazárku nebo na aukcích - i nových, ovšem za super ceny.
Přeju brzký úspěch!!! -
10.2.2010 22:15Vysvětli mu jak moc to miminko chceš a že u žen to prostě je limitované období, kdy můžou mít dítě, aby to taky na chvíli viděl taky z tvé strany a ne jen ze své. Někde jsem o tomhle četla článek, že je to partnerovi důležitý hodně zevrubně vysvětlit, jak to cítíš. Pokud to ani tak nepochopí, tak bych se u něj nezdržovala, podle mě je to natolik zásadní věc, která prostě překousnout nejde.
-
11.2.2010 8:36já jsem se s svým partnerem o mimču začala uvažovat už po krátké době,asi po 4 měsících,kdy jsme se poznali a zezačátku se taky přítelovi do toho moc nechtělo,neměli jsme vůbec vyřešenou bytovou situaci atd a vím,že měl pocelou dobu obavy,jak to zvládneme finančně,taky vše přepočítaval na peníze.tak jsme tomu nechali volný průběh,zadaří se brzo,nezadaří se brzo a ono se to podařilo hned napoprvé.jak jsem to oznámila příteli,že jsem těhu,byl rád a všechno mu došlo tehdy,až se malý narodil.finančně jsme to zvládli,myslím,že v poho,stěhovali jsme se do nového bytu,který jsme 6 měsícu rekonstruovali asi 2 měsíce před porodem a to jsem tehdy byla s přítelem snad jem o víkendech,protože bydlel někde jinde a těhotná pomáhala na bytě,uklízela atd.ted je přítel štastný za malého,byly mu 3 roky a čekáme ted i druhé,ale nebylo už to tak jednoduché.trvalo nám to přes rok a 2krát jsem i potratila,tak jak se píše Petul.a,není to samozřejmostí..
-
10.2.2010 23:50
Taky řeším podobnou otázku, partner mi sdělil ať se před ním nezmiňuji o svatbě - je ještě mladý, ale mě už tikají biologické hodiny jak na poplach a 3 měsíce intenzivně uvažuji o dítěti, i když bychom to v naší bytové situaci neměli jednoduché. A před měsícem se mě sám zeptal, co bych dělala v případě otěhotnění, já mu řekla, že bych nikdy nešla na potrat, je to přece půlka mě a půlka něj, a on mi odpověděl, že přesně proto mě miluje. Což mi tak úplný souhlas nedal, ale i tak to už to z jeho strany nechává na mě a já na přírodě )
-
10.2.2010 20:24Ahojky,
tak tady asi těžko něco radit. Pokud on nebude chtít, pak ho do toho nutit nemůžeš. Možná se o tom víc bavit, vyzdvihnout pozitiva, prostě ho nějak ukecat. Já jsem naštěstí tohle řešit nemusela, my jsme se vždy shodli, jak na prvním, tak i teď na druhém, ale třeba ti písne někdo, kdo si něčím podobným prošel. Přeju moc štěstí a držim palečky. -
20.8.2014 22:13Holky já mám zase problém takový. Letos mi bude 31, doma máme 3. letou holčičku a já bych hrozně moc chtěla druhé. Přestala jsem na to myslet v době, kdy se blížil můj návrat do práce, ale ejhle. Školku jsme nesehnali a v práci mi dali výpověď, že pro mě není místo....takže situace na druhé dítě je ideální. Jenže přítel o tom nechce ani slyšet....beru antikoncepci a sex taky není nějak častý takže je to fakt složité a já mám tu touhu šílenou a nevím co s tím. Nechci, aby malá byla jedináček, ikdyž má sestřenku vedle v baráku...ale to není ono. Co s tím?
-
11.2.2010 17:07
Ahojky, nepíšeš kolik je tobě. Ono bohužel u chlapů 30 není až tolik a v podstatě si většina myslí, že je na vše čas a pak to půjde samo. Měla jsem něco podobného jako ty a to příteli je nyní už 37. Jsme spolu skoro osm let. Cca před čtyřmi lety jsem začala mluvit o mimču. A to tak, že bych chtěla +- do dvou let otěhotnět. Přítel se stále vymlouval na to, že musíme dodělat barák atd...Když se nic nehlo po dvou letech a barák už byl jako ze škatulky tak jsem mu na rovinu řekla, ať si rozmyslí jak to s námi vidí dál, že ho nemíním do ničeho nutit,ale taky nemíním čekat další roky. Nakonec řek, že prcka už taky chce,ale že to nějak neřešil.Samozřejmně si myslel, že na to skočí a bude prcek zadělanej, ale ona skutečnost je několikrát jiná. Když se druhý měsíc nic nedělo tak byl už nervózní. Pak jsem otěhotněla, ale bohužel potratila. Takže jsme museli čekat na šestindělí a pak jsem měli čekat nejméně tři měsíce. No nakonec jsem nečekali a šli do toho znovu jenže mezi tím jsem zjistili, že přítel má 100% varikokélu a ta způsobuje zahřívání spermií takže se šlo na spermiogram no a verdikt zněl máte pomalé spermie a otěhotnění bude hodně složité....v tu chvíli si musel přítel hodně nadávat .....a vyčítat, protože hrozilo, že budeme muset jít nakonec na umělé oplodnění a bude to na dlouhou trať. Nevím jak se to podařilo, ale za další tři měsíce po potratu jsem opět otěhotněla. Asi jsem plodná po mamině
Vždy říkala, že na ní stačí hodit slipy a je těhotná . Taková story,aby jsi přítele do ničeho nenutila, ale z druhé s trany on si musí uvědomit co vlastně v dalších letech chce. Mimčo není už samozřejmost jako dřív.
