Jak přestat myslet na to, co se stalo?
Ahoj, stala se taková věc, že mí rodiče se kvůli hodně neshodám a alkoholu ošklivě pohádali a porvali. Snažila jsem se je dostat od sebe a hlídala je pak celou dobu. Vlastně jsem se ve 12 odpoledne vrátila ze sportovního kurzu a v 7 večer se začali hádat, což pokračovalo asi do 2 do rána. Mamka se potom bála, že se nevzbudí do práce a celkově se bála být ve společnosti táty, tak jsem zůstala vzhůru u ní a tím pádem jsem si lehla až něco málo po 6 hodině ráno. Nemohla jsem spát, protože jsem neustále myslela na to, co se stalo a budilo mě to. Celý den jsem potom seděla v obýváku a hlídala je s obavami, což mě na to znovu nutilo myslet. Myslím na ten večer skoro furt. Chvilku něco dělám a zapomenu, ale pak si stejně zase vzpomenu. Trápí mě to. Nevíte, jak na to můžu přestat myslet? Mívám problém usnout, protože usnu nejméně po dvou hodinách a je mi jasné, že na to budu myslet opět.
- 28.05.2017 11:35:38 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.5.2017 0:03
Mrzí mě to, co sis zažila. Od rodičů je to neuvěřitelně nezodpovědné a sobecké, že si nejsou schopni vyřešit své nesváry mezi čtyřma očima a že to musí děti pozorovat a dokonce zasahovat. Univerzální lék na to, jak zapomenout asi není. Pokud máš s mamkou dobrý vztah, svěř se ji, že tě to trápí. Třeba půjde do sebe a žádné příště už nebude. Pokud ne, zkus si sama v sobě probrat, co to pro tebe znamená, jak se k tomu stavíš a co bys dělala ty v jejich situaci. Zkus to pochopit. Třeba se ti potom uleví. Jinak si myslím, že jen čas pomůže. Dokážu si představit tu situaci, jednou jsem se v ní také ocitla (mí rodiče, dokud taťka žil, se nikdy před námi nehádali. Bylo to skutečně ukázkové manželství. Pak nás ale taťka opustil a mamka si našla přítele, který sem tam rád vypil. Jednou na ni zytáhl ruku a pro mě to byl obrovský šok stejně jako pro ni. Řval na ni, hádali se, mamka se celá klepala, měla modřiny na rukou z toho jak ji držel a pak jsem zasáhla. Nikdy bych si nemyslela, že se ve mě najde tolik síly, abych já - tehdá 14letá holka, dokázala doslova vyhodit dospělého špatného chlapa o výšce 195 cm a váze okolo 100 kg, rovnou že dveří...). Taky jsem potom v hrůze držela dveře, aby se nedostal do baráku, byla s mamkou celou noc... prostě vím, jak de cítíš. Časem to přejde...
