Jak se nezbláznit?
Ahoj, už nevím kudy kam, tak si říkám, že byste mohly mít nějaké rady a tipy, které pomůžou... Otázka zní: Jak se nezbláznit z toho, že se mi nedaří otěhotnět?
Vezmu to od začátku. Jsem po úrazu páteře a doktoři mi tvrdili, že nebudu moci mít děti. Po jejich oznámení jsem procházela stadiem vzteku, že je to nefér - kolik náctiletých žabek "omylem" otěhotní a já nic? Pak obdobím, kdy jsem si nakecávala, že je to tak lepší, protože se můžu neomezeně věnovat svým koníčkům, kariéře nebo čemukoliv, co si usmyslím. Tohle "oblbování se" pro změnu vystřídala fáze zoufalství, kdy jsem se nemohla ani podívat na kočárek, abych neřvala jak úplná trubka.
Stal se ale malý zázrak a doktoři museli přiznat, že se s prognózou sekli - otěhotněla jsem. Nečekaně, neplánovaně, ale rozhodně se nedá říct, že by to bylo nechtěné. Vždycky jsem chtěla velikou rodinu a říkala jsem si, že když se povedlo poprvé (s manželem jsme tou dobou nepoužívali při sexu ochranu už čtvrtý rok), tak podruhé to bude brnkačka. Hned po šestinedělí jsem dostala první menses a přestala kojit (díky stresu s tchyní jsem přišla o mléko) - tedy nic nebránilo tomu, abychom se s manželem začali snažit o další mrně.
Snažíme se už víc jak jeden a půl roku. Gynekolog mi tvrdí, že je vše v normě a není tedy důvod, proč bych nemohla otěhotnět, když už se jednou zadařilo. Začíná mi z té snahy o další dítě ale nejspíš šplouchat na maják Přijde mi, že pořád jen počítám plodné dny podle nejrůznějších metod, čtu články jak zvýšit šance na otěhotnění, honím manžela do postele, zkoumám ovulační testy a přemýšlím, jestli by fakt náhodou nezabral nějaký "zaručený" rituál, který má zabrat. Stává se z toho posedlost.
Prvních cca osm měsíců jsem to neřešila, pak jsem si pořídila ovu testy a víc si hlídala plodné dny. No a teď? Teď nemám v hlavě nic jiného, než jak se dopracovat k tomu, aby naše mrně mělo sourozence. Sama sobě tím jdu na nervy, manžela se snažím těmihle starostmi nezatěžovat, ale už fakt nevím co dál. Máte nějaký recept na to, jak se hodit do klidu? Jak se smířit s osudem? A nebo ideálně recept na zaručené těhotenství
Díky za jakékoliv návrhy
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.3.2014 7:05
řekla bych, že je to o psychice. V tomto případě té tvé. Nejlepší rada je na všechno se vykašlat a nechat to přirozeně plynout, najít si nějaký koníček, který tě zabaví. Dopručují se výlety do jiného prostředí, ke opadne stres, lidi se víc uvolní a užívají si.
Kamarádka taky pořád řešila, že se jim nedaří otěhotnět, rozhodla se, že bude studovat vš, začala se připravovat na příjimačky a než k nim došla, byla těhule. Další kamarádka se pustila do přestavby baráku, opět velice brzy otěhotněla jak vypustila dítě z hlavy a řekla, že to snažení o nějaký čas odloží. -
6.3.2014 13:48
Na světě je mnoho žen, které opravdu dítě nemohou mít, nebo mohou a přes veškerou snahu se nedaří a nedaří,... a ty? Tobě se to podařilo. I přes prognózy lékařů máš doma malý zázrak. Splnil se ti sen. Tvé přání bylo vyslyšeno. Můžeš ho milovat, objímat, líbat,... a co ty na to? Místo, aby sis toho zázraku vážila, byla šťastná a vděčná, že tě život takto obdaroval, tak chceš VÍC. Co by za ten tvůj zázrak jiné ženy daly. Měla bys děkovat všem svatým. Máš všechno, na čem v životě záleží, po čem jsi toužila a tobě to pořád nestačí
Mám jen jednu radu. Važ si toho, co máš, smiř se s tím, že budeš mít "jen" jedno dítě, užívej si toho zázraku naplno a pak se třeba poštěstí i zázrak č. 2 -
6.3.2014 7:25
Nemysli na to,máš jedno dítě doma,tak buď ráda za něj.
Jsou tu i takové,které nemají ani jedno mimi a těch je mi opravdu líto,že se jim snaženíčko pořád nedaří -
6.3.2014 8:09
začla jsi to hodně hrotit, moc se na to upínáš.
jak ti řekl i lékař - šlo to poprvé, půjde to znovu. nejlepší je opravdu to tak mco neřešit. to porvé se možná povedlo i díky tomu, že jsi se smířila s tím, že děti míét nebudeš. a najednou se stal zázrak.
běžně trvá i rok, než se otěhotnět zadaří a je to stále v normě. užívej si broučka, kterého máš. vždyt nikde není psáno, že je nutný mít druhé mimčo tak brzy. navíc - začít s prckem hnedka po šestinedělí - i tělo potřebuje nějaký čas, aby se zotavilo po těhotenství a porodu -
6.3.2014 8:16
a ty bydlíš s tchýní?
moje odpověď se ti líbit nebude, ale dokud na to budeš tak myslet, tak třeba neotěhotníš, vlastní psychikou si to sama blokuješ... přestaň na to myslet, třeba si někam vyjeďte na víkend apod. přesně jak píše whitehorse - máš čas.. já jsem otěhotněla je protože jsem si našla koníčka a přestala jsem na to myslet, lépe řečeno jsem na to úplně zapomněla. -
6.3.2014 8:43
Dej tomu čas a neřeš to takhle. Někdy to trvá déle a mám dojem, že už jeden malý poklad máš doma, tak si ho pořádně užívej druhé přijde, ale nesmíš se stresovat, kdy a proč to nevyšlo. Mám za sebou dvě zamlklé těhu a celkově až po 3,5 letech se nám zadařilo mimi a za pár týdnů budu rodit. A představ si, že jsem otěhotněla v momentě, kdy jsme rekonstruovali byt, byla jsem po střevní chřipce a měla jsem v práci před auditem.
-
6.3.2014 11:23
Moje mamka vždycky všem mladším kolegyním a kamarádkám radí: když to nejde, jeďte na dovolenou, změňte prostředí a uvidíš pak Ona sama si totiž takhle přivezla mého bráchu a opravdu jí to vychází - pár kolegyň jí poslechlo za ty léta a opravdu to tak bylo. I z mého okolí co jsme se o tom bavili všechny holky většinou otěhotněly buď v jiném prostředí, nebo když na to přestaly myslet Já popravdě přesně ve chvíli, kdy jsem si řekla: no zatím se nestalo, tak si budu užívat že ještě mimčo nemám a můžu dělat věci který už s ním tak lehce nepůjdou...no a do dvou měsíců jsem měla pocit, že je něco jinak a ono bylo
Každopádně jak tu holky psaly, jeden zázrak už doma máš, tak nebuď smutná držím palce! -
6.3.2014 17:17
Říkej si: otěhotněla jsme už jednou a donosila zdravé dítě, tak PROČ by to nešlo i podruhé? Jestliže víš, že máš MS, máš ovulaci, manžel je evidentně také v pořádku, tak ono se to povést prostě MUSÍ. V klidu!!! Jedno děťátko máš, druhé taky přijde, jenom to prostě není hned... Co se zaměřit spíše na psychiku a najít si něco, co tě fakt chytne, vytíží? Třeba si pořídit psa/kočku? Pak nebudeš myslet tolik na snažení a sex bude jenom když na něj bude fakt chuť. A to by bylo, aby se to nepovedlo :P