Jak se s tím vyrovnat?
Ahoj holky, jsem v deváté třídě a hodně se trápím tím, že se budeme loučit se třídou. Máme výborný a úžasný kolektiv ke všemu tenhle rok je úplně nádhernej... Jsem z toho psychicky na dně a když mi někdo řekne smir se s tím tak je to ještě horší.. Mám strach , že za chvíli... Umřeme, že se neuvidíme už nikdy a že se nikdy takhle nesejde mě... Že nikdy nebudeme zažívat takové srandy.. že ty učitele už nikdy neuvidíme. Prostě jsem z toho strašně smutná... Nemáte někdo nějakou radu? .. prosím..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.6.2019 19:12Ahoj, do posledního zvonění ještě pár dní zbývá a byla by škoda se trápit a neužít si je pořádně, když už jsi měla štěstí na to, že jste opravdu parta a ve třídě se cítíš mezi svými. S těmi, co bereš jako kamarády, se přece můžeš vídat i mimo školu. A i třídy, kde si lidé až tak moc neseděly, dělají srazy, moje babička se se spolužáky scházela ještě v 70. Jestli se bojíš, že se nesejdete, můžeš se sama chopit organizace takových srazů (nemusí to být jen posezení v hospodě, dá se naplánovat třeba víkend někde, výlety) a na výroční setkání (po roce, dvou, pěti...) dorazí určitě rádi i učitelé. Čeká tě taky další kolektiv na střední škole. A jednou kolektiv v práci nebo na VŠ, je jenom na tobě koho si udržíš jako součást svého života a kdo bude jen vzpomínka. Asi to nikdy nebude stejné, ale není to umírání
-
5.6.2019 21:21
Je to smutný, ale je to proste etapa života, ktera konci a jiná zase zacne. Za pár let se takhle budes loucit s tridou na střední, pak treba VS. Pak kdyz budes menit práci, tak pracovni kolektiv. Ale ty nejbližší lidi budes mit stale v životě, kdyz budes chtit. S tím nic nenadelas, to je život.
