Jak se vyrovnat s traumatem z porodu?
Je to pro mě hodně těžké a plačtivé téma, tak zůstanu raději v anonymitě. Už je to půl roku po porodu a mě se pořád vrací traumatické zážitky z porodu. Byl dlouhý a namáhavý, ale nejhorší pro mě byl ten stres, vyšetření prstem (připadám si po něm jako zneužitá!). Byla jsem ve Vrchlabí a chtěla jsem hrozně moc porodit přirozeně. Přivítat svoje miminko na svět, jako první ho ještě špinavého pomazlit. Nevím, kde se stala chyba a asi si to nikdy neodpustím. Když mi po dvou dnech bolestí (kdy jsem celou jednu noc měla oxitocin) se vůbec porod neposunul, sestra pokynula k doktorovi, že půjdu císařem. V tu chvíli se celý můj svět zhroutil. Bylo mi jasné, že já svoje miminko jako první nepřivítám. Bolesti porodem neskončili, naopak, nastali bolesti větší po operaci, strašné problémy s bradavkama a nedostatkem mlíčka. Pár dnů po porodu jsem se nemohla na miminko ani podívat. Vždycky mě napadlo "to kvůli tobě jsem tolik trpěla". Dnes jsem asi z toho nejhoršího venku, miminko je nádherné a já si to moc užívám, ale DĚSÍM SE druhého porodu. Často brečím kvůli tomu, protože jsem vždycky chtěla čtyři děti, teď ale už nechci mít žádný další porod. Děsí mě, že bych musela podstupovat další vyšetření prstem i jiná, když budou komplikace. Dokáže to někdo pochopit? Moc moc toužím rodit doma, ale copak můžu po císařském řezu? Do toho rizika semnou žádná porodní asistentka nepůjde...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.1.2013 22:55Kočko, s tímhle trápením by ti měl pomoct lékař. Zkus zajít k nějakému psychologovi, určitě by bylo dobré, abyste si promluvili.
-
15.1.2013 8:11
Ahoj,můj první porod od nástupu porodních olestí trval 28 hodin.Stále jsem se nemohla otevřít ani za podpory kapáků,ale nakonec po tom všem jsem porodila přirozeně.Perzonál byl naprosto skvělý,to mi dávalo sílu vydržet.Po porodu jsem rázem na vše zapoměla,takže mi nedělalo problém se za dva roky rozhodnout pro další dítě.Druhý porod jsem si říkala,že bude už v pohodě,ale pletla jsem se.Trval sice už kratší dobu (17 hodin),ale perzonál strašný.Vůbec mi nedovolili jít do sprchy a jakkoliv se svobodně pohybovat.Byla jsem zoufalá,stále jsem se neotvírala a manželovi jsem tvrdila,že už to dítě nechci,zlobila jsem se na dítě,že kvůli něj musím tak trpět.Naštěstí jsem pak ale opět porodila přirozeně.Ta úleva po porodu nebyla taková,jako po tom prvním,ale stačil jeden den a bylo dobře.To co píšeš,každý jsme jiný a někdo zapomene dříve,někdo později,ale chce to čas.V tvém případě bych se obrátila o pomoc na psychologa,s kterým to můžete vše probrat a najít způsob jak odblokovat ten traumatizující zážitek.
-
14.1.2013 22:03Ahoj, napiš mi do zpráv, myslím, že bychom mohly najít řešení.
-
14.1.2013 22:09
Píši raději také anonymně. Právě mi vždy záleží na tom jaké vyšetření v těhu budu mít jelikož to strkání prstů od dr. mě také připadá hrozné. Proto chci rodit doma, tak doufám že se mi to podaří.
Jinak tobě přeji, aby jsi byla na tom co nejdříve dobře. -
15.1.2013 0:00
Ahoj neznámá maminko,
prožila jsem si něco podobného, ikdyž jsem netrpěla tak dlouho jako ty...Také jsem si přála co nejrychlejší a pohodový porod, byla jsem ale nakonec na vyvolání kvůli cukrovce, tlaku a otokům a velkému množství plodové vody. Mnoho hodin bolesti a nakonec CŘ pro nepostupující porod. Vyšetření prsty jsem trpěla jako zvíře. Bolesti by mi nevadily, kdyby vedly k porodu. Když přišli s papírem na CŘ, zhroutil se mi celý svět, ale podepsala jsem, protože mě děsili poškozením zdraví dítěte. Dostala jsem dokonce velkou narkozu, takže jsem malého ani neviděla. Donesli mi ho až 8 hodin po porodu. Hodně blinkal, takže se přisát nechtěl, pak jsem se dozveděla, že mu dávají glukozu. Až druhý den jsem moha být s ním, celou noc jsem probrečela. Nepříjemné a neosobní chování sester na 6 nedělí mě denně přivádělo k slzám. Přes zeď jsem ho slyšela plakat, druhou noc po císaři, šla jsem zabouchat na sestry, at mi ho dají, že to nemužu vydržet, nevěřili mi, že ho poznám, ale ano...byl celý upalakaný a pokakaný a hladový...Nosila sem ho do rána v náručí po chodbách....také mám trauma z porodu a porodnice jako takové...Malého jsem ale milovala od prvního pohledu. Bolesti po CŘ byly hrozné ještě 3 tádny po porodu, ale manžel mne hodně podporoval a malého mi v noci nosil, abych se nemusela zvedat zbytečně z postele...Kojení taky obtížné a šíleně bolestivé, ale zvládli jsme to...
Jen jsem chtěla říct, že takových maminek je bohužel spousta a možná by neškodilo to snima probírat, najdi si nějakou konkrétní diskuzi...a určitě psychologa nebo poradnu s touhle tématikou. A také, malému je 2 roky a už pomalu toužím po dalším dětátku, začínám se na to cítit..to nejhorší přebolí, uvidíš, bude to třeba ještě rok trvat, ale přebolí to. Druhý porod už zvládnem lépe a ke spokojenosti, já v to doufám! Držím palce! L. -
15.1.2013 9:43
já měla porody 2. první po odtoku plodové vody při nezralých cestách, tablety na dozrání cest a posléze vyvolávaný. sice byl bolestivý, ale netrval tak dlouho a vedl k vytouženému cíli = zdravé miminko ještě s neodstřihnutým pupečníkem přiložené na moje bříško. i u druhého porodu sem doufala v něco podobného, přála sem si porodit do vody a mít malého plaváčka. porod přirozený co nejvíce. spíše opak byl pravdou. nepravidelné kontrakce po 7min, po teplé vaně zkrácené na 5,5min a můj odjezd do porodnice. tam konstatování, že to nejsou porodní bolesti, udělali monitor a vyšetření, že čípek stále uzavřený. vzhledem k tomu, že se jim nezdál monitor pro mimčo, tak po 2h kontrolní - zde už bylo vše ok, ale nechali si mně tam přes noc. kontrakce v noci o něco málo zeslábly, aby se, sotva sem vstala z postely, objevily znovu ve stejné bolestivosti. ráno po vyšetření návrh na vyvolání (po tom, co sem měla stále stejné kontrakce, tak sem si říkala, než tohle mít celý den, raději vyvolat). první tableta - kontrakce po 2,5-3min, ale bez dalšího efektu na čípek, druhá tableta obdobně. celý den vyšetřování a monitory, zda se už rozjíždí. večer v 19h injekce proti bolesti s konstatováním, že dneska už se s tím nic dít nebude (čípek prostupný sotva na 1 prst) a s vyvoláváním se bude pokračovat ráno.už v té době sem špinila a slabě krvácela
za cca půl hodiny sem měla silné křížové bolesti, na dotaz sestry kdy injekce na bolest zabere, že mám bolesti sem se dozvěděla - ale to potřebujeme, dejte sprchu a bude to lepší. ze sprchy mi pomáhala jiná sestřička-žákynka. bolestí sem nebyla schopná ani ze sprchy vylézt, natož sama někam dojít. kontrakce po 2min. na vyšetřovně konstatovali, že sem se začla otevírat a sem na 2 prsty. sláva, už to konečně začlo vypadat nadějně, tak mně dali na porodní box s tím, že manželovi ještě nevolat, prý je čas. to bylo 20h večer - celý den v kontrakcích a i křížových bolestech. když to zkrátím, tak porod do vany se nekonal, byla sem v ní asi jen půl hodiny aby se zmírnily bolesti. neustálé monitory, vyšetřování, infuze s oxytocinem i s ATB, na zmírnění otoku porodních cest. ve 4 h ráno, když sem byla vyčerpaná, otevřená stále jen na 5cm (už od 23h) mi byl nabídnut epidurál - souhlasila sem, prý pomůže od velkých bolestí a já si odpočinu, pak se pustí oxytocin více a mělo by se to rozběhnout. 5x napíchnutí epidurálu a neúspěšně, pošesté při napíchnutí jiným lékařem šílená bolest vystřelující do celé nohy. a to byl konec epidurálu. a co se mnou?? akutní císař v celkové anestezii. malého sem viděla z dálky, bez brýlí, asi 5h po porodu, 8h po porodu sem ho mohla aspon trochu pochovaz, přiložit sem ho směla (z důvodu anestezie) až 24h po porodu. s manželem sme si říkali, že by sme malému ještě pořídili sourozence, aby nebyl jedináček, ale po téhle zkušenosti se mi do toho ani moc nechce. takže chápu tě a věř, nejsi v tom sama. je důležité se z toho vypovídat a netlačit tedka na pilu. sama uvidíš, jak se budeš cítit a třeba najdeš někde ochotný personál, který by tě vyšetřoval při porodu co možná nejméně. on CS není žádná sranda a já se po něm dávala dohromady také nějaké 3 týdny, než sem byla schopná se víceméně sama o malého postarat bez velkých bolestí. -
15.1.2013 11:09Zkus se obrátit na Lucii Groverovou, řeší hodně porodní traumata a určitě tě dokáže pochopit a pomoct ti.
-
15.1.2013 14:25Ahoj, taky jsem měla druhý porod úplně brutální, intenzivní bolesti trvaly 30h, posledních 6h jsem bolestí a vyčerpáním kolabovala... pak mě malý udělal ručičkou dokonalou obřízku, dr. to šil bez umrtvení... a dva měsíce po porodu jsem měla otravu krve způsobenou abscesem na hrázi, řezali mi to několikrát bez umrtvení na chirurgii... takže jsem si fakt užila. O porodu se mi zdálo ještě skoro rok a budila jsem se s pláčem nebo s křikem...
... no, víš, co mi pomohlo? O další miminko jsme přišli... teď bych dala nevím co, abych mohla ještě jedno miminko porodit a je mi úplně jedno, jaký ten porod bude... jen aby bylo to miminko zdravé. -
15.1.2013 15:16
Chápu to, i já mám trauma z prvního porodu, a to proběhl fyziologicky, fyzicky byl pro mne snadný a td, ale cítila jsem se po něm také znásilněná (vnitřní vyšetření, dr. se ani nepředstavil, vrazil do mě ruku a ještě mě seřval, proč křičím, -mám s tím problém i normálně, natož takhle), navíc dítě mi okamžitě vzali-prostě to tak dělají, z toho mám trauma do ted´, že jsem byla okradena o své miminko, že jsem nemohla být s ním. o to víc mě to bolí, že neexistoval pro mne žádný racionální důvod, proč se tak dělo, oba jsem byli přece zdraví.....Každopádně mě můj první porod dohnal k porodu doma, neviděla jsem jiné řešení, bála jsem se jít opět do porodnice. Každopádně i v ČR jsou ženy, které po 1. císaři porodily přirozeně, dokonce i doma, i když těch je opravdu malinko (já vím o 2)..Tobě ale přeju, ať najdeš člověka, který Tě vyslechne a dokáže pochopit a ty přijmeš to, co se stalo jako zkušenost, ze které můžeš třeba do budoucna vytěžit něco dobrého. Drž se a užívej přítomnosti, užívej miminka.
-
15.1.2013 15:25
Omlouvám se, sice to nepatří do odpovědí, ale co přesně obnáší "vyšetření prstem," když uživatelka píše, že se po něm cítí zneužitá? Děkuji za vysvětlení, ještě jsem nikdy těhotná nebyla, ale v budoucnu plánuju, tak by mě to zajímalo
-
5.9.2013 11:37
určitě si zajdi za psychologem.chápu že je to nepříjemné když vyšetřují při porodu ale z vlastní zkušenosti ti řeknu že jsi na tom mohla být i hůř-já se při porodu totálně potrhala a miminko mělo zlomenou klíční kost. a než mě propustili domů tak mě měl vyšetřit některý z druhoatestovaných lékařů......šla jsem na vyšetřovnu,ať si vylezu na "kozu" (přímo proti otevřeným dveřím na chodbu! zástěnu která tam k tomu byla nezatahnul) a svolal všechny přítomný sestříčky a doktory jen proto že jsem měla v papírech napsaný šití na trojce ale bylo na pětce (píše se podle hodinových ručiček kde byl nástřih hráze) při tom si dal rukavici a vyšetřil pohmatem jak jsou na tom stehy uvnitř pochvy..... pokud máš tak velkej psychickej blok tak být tebou se při druhým porodu rozhodnu pro plánovaný císař-určitě ti ho nikdo neodepře
budeš to mít bez toho vyšetření,bolestí taky bude míň a asi to zvládneš líp psychicky.po porodu císařem trvá velmi často že se spustí laktace později,tím se netrap. já bych porod doma neriskovala nikdy protože bych ještě ani jeden ze tří porodů doma nepřežila a ty na tom asi nejsi o moc líp
