Jak vaše děti zvládly nástup do školky?
Holky jak jste zvládaly nástupy do školky?V pátek nastupuju do práce. Malá už byla ve školce 3x na dvě hodiny sama, pak 2x už na procházce. Vždy celkem dobrý. Občas si prý pobrekla ale nic hroznýho. Ale už na mě doma zkouší že nechce do školky. Dnes šla po pěti dnech a ráno zas že nechce. Došly jsme tam. Tak se hned ptala zda tam s ní budu. Chvilku jsem tam byla a za 5 minut jsem zmizela. Pak jsem jí viděla jak řve a hledá mě.Myslím že tam jí to přejde. Spíš mi jde o to ráno když se sekne že nechce. Nechci jí dávat na zadek aby se jí ta školka úplně zprotivila že ji tam nutim. Jak jste do dělaly vy?Jinak se tam o ní holčičky starají a má tam i bratrance takže tam není sama
- 29.03.2016 20:07:27 - full.avl změnila titulek otázky
- 29.03.2016 20:05:27 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.3.2016 9:30bude to o zvyku. u nás to bylo ze začátku, že tam chtěl, pak onemocněl a obrátilo se to.
zkusila bych ji "lákat" že tam budou dělat zajímavé aktivity a že se těšíš, až ti povykládá, co dělaly atp. na zadek nemá smysl - nic by to neřešilo. a trošku ji dát najevo, že tam není "za trest", ale pro svoji radost, aby si mohla pohrát s dětma a tebe něčím překvapit.
hodně dětí ze začátku brečívá a pak je to přejde, paní učitelky většinou (až na nějaké výjimky) si s tím zvládnou poradit, dítě zapojit a ono přestane brečet. mně se to s prckem stalo, že nechtěl do školky (cesta boj, kdy se fakt chtěl vrátit domů a klidně by býval šel i sám), pak když sme došli nechtěl se ani převlékat a dala sem ho do třídy, tak brečel, že tam nechce být, ale to sem tenkrát musela fakt zdrhnout a nechat ho tma učitelce a za pár minut prý bylo po pláči. většinou to dělám "měkčí" variantou, že si popovídáme, řeknu, že si pro něho přijde ten a ten, a že si tam bude hrát a zklidní se a jde dobrovolně. hodně záleží i na učitelce, která tam je.
zjistit si i to, zda tam na ni někdo nebyl více přísný (hrubý, někdo z dětí škaredý - i se může stát, že to učitelka nevidí), než ona snese a proto může být se školkou boj. -
29.3.2016 10:06My to měli také a do dneška s tím trochu bojujeme, dnes šel po nemoci a také ráno bulel, ale až když mi mával u okna. Jsem z toho vždycky rozhozená, ale musím to zvládnout i já
Jinak nejlepší je, ráno to moc neprobírat, moc neutěšovat, je to pak ještě horší, já to vysvětlovala tak, že už je velkej kluk a musí chodit do školky a maminka s tatínkem do práce. Večer jsem vyprávěla pohádku o medvídkovi, který ráno vstával a šupital do školky a moc se mu tam líbilo a ráno, když malej začal natahovat, tak jsem mu vždy medvídka připomněla. A když ani to nezabralo, tak jsem jen prostě v klidu, ale trošku rázně řekla, Honzíku, do školky se prostě jde... No je to náročný období... Držím palce -
29.3.2016 10:16
Jak se píše, hlavní je rychlé rozloučení, paní učitelka kdyžtak dítko uklidní. Čím déle se maminka zdržuje, tím je to jen horší.
Moje dcerka třeba školku zvládala v pohodě, naběhla tam a nadšeně mi mávala z okna a to šla do školky hned od 8h do 15h a pohoda Když se stalo, že měla nějaké horší období a brečela, tak jsem prostě jen zamávala z okna a šla, nebo už ve třídě jsem řekla, že odpoledne přijdu, atd -
29.3.2016 10:20
Malá nastoupila v září a skoro každý den až do konce roku to bylo s řevem (už od začátku tam i spala), pak od ledna denně s úsměvem. U nás to trvalo 4 měs. než si zvykla, je to mamánek
, hlavně ráno ve školce žádné zdlouhavé loučení, pusu-ahoj a rychle pryč ...každé dítě je jiné, jinak dlouho si zvyká...teď naopak nemůžu malou ze školky odpol. dostat, je tam velice spokojená -
29.3.2016 12:51
Anezka nastup 1.3. Do skolky zvladla suprove,nebrecela,chytla se tam dobre a po tydnu uz sla se slovy ,,mami delej pusu a jdi,ja to zvladnu"
predavam ji do dveri,prebira,prevlika si ji ucitelka a ma tam hodne kamaradu,takze u nas dobry kazdopadne zkus mirit na tu aktivitu,ze vsechny deti jsou tam bez rodicu,ze rodice musi vydelavat penizky na dobrutky a podobne na zadek nedavat,to by byla chyba,zvykne si,nekdo driv nekdo dyl neboj -
29.3.2016 15:21
Dcerka nastupovala ve 2,5 letech a dala jsem ji hned na spaní, protože bych ji těžko vysvětlovala, že jednou půjde po obědě, podruhé ne. Nechtěla jsem, aby měla alternativy, tímbych ji jen zamotala hlavičku, navíc bych tím narušila režim její i te mladší. Brečela všehovšudy jednou a to až po mém příchodu. Něco ji vykolejilo. Do školky se nebránila jít, ale každé ráno u snídaně pronesla: máma dycky píde. Pokud to přeci jen vypadalo, že se jí moc nechce, tak jsem se zeptala, co si sebou bude chtít vzít. Jednou je to kulička do kapsičky, malé autíčko, jednou jsme tada táhly velkou plyšovou Minnie, samozřejmě, že se s ní natáhla.
Nechává si to v šatně. Cestou závodíme, hrajeme pán čáp ztratil atd. Dcerka není mamánek, ta mladší asi bude mít větší problém, zas ale půjde do třídy k ségře. Doporučuju žádné dlouhé loučení, jen pusu a odchod. Učitelky nás zrazovaly i před postupným zvykáním, ale to je i o dítěti.
