Jak vycházíte s tchýní?
Holky, máte rádi svoji tchýni? Co děláte, když vás štve? Mě včera hrozně naštvala, volala jsem jí, abych jí poděkovala za přání k svátku a ona pořád jenom mluví o druhém synovi jeho švagrové, vnoučeti a tom ještě nenarozeném. Přísahám celou tu dobu asi půl hodiny. Jelikož jsem teď taky čerstvě těhotná - tak na mě se nezaptala ani slovem, prostě nic. Jen povídala o nich. Bylo to tak vždycky, tak jsem si říkala, třeba je to tim, že nemáme děti, ale mohla se třeba zeptat, jak mi je, jak se těšim, nebo tak......ale ani slovo jí nezajímalo! Vždycky jsem přemýšlela proč poslední dobou tak nemam ráda toho bráchu se švagrovou, protože mi je absolutně zošklivila. Naštěstí jsou od nás 150 km....Večer jsem prořvala a partner mi na to řekl, že je to proto, že jsem tam prý 3 měsíce nebyla, ale po tom co jsem mu vysvětlila, že toho na mě bylo dost - procházela jsem si IVF, skončila jsem s hyperstimulákem v nemocnici a přišli mi na trombózu z hormonů se mi omluvil a řekl, že mam pravdu.......proč nám ty tchýně někdy tak komplikujou život......a paradox je ten že celý život mluví o tom, jak její tchýně upřednostňovala jen druhý vnoučata a né ty její.......u nás to bude to samé. Jaké vztahy máte s tchýní vy? Moje první byla super.....ale holt už mam jinou
Tak holky probíráme tu tchýně, jen se připojte 
Související články v encyklopedii
-
Asistovaná reprodukce v kostce
Umělé oplodnění
Mnoho párů dlouho se snažících o početí potomka se často obrátí na specializované centrum pro léčbu neplodnosti (IVF centrum, neboli centrum asistované reprodukce CAR). Jak v takovém případě postupovat, co čekat a na co se připravit?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.3.2013 9:52já to mám přesně naopak. První tchyně naprostá katastrofa, tahle i s tchánem naprosto snoví. U první to fungovalo stejně. První ve všem byl starší syn s rodinou, pak dlouho nic a na konci dcera s rodinou a můj ex s námi. Celkově ty vstahy byly špatné, tak tam ex jezdil jen s dětma, já max. na Štěpána a to co na nejkratší dobu.
To, co je u vás je tou vzdáleností. Oni jsou "vzácní" vy ne. Vy u nich můžete být kdykoliv, druhý sny málokdo. Dělávala to naše babička. Její nejstarší dcera přijela jednou za rok a my, co jsme se tu o ni starali,....... jsme dalších 14 dní poslouchali samé skvělé informace z její rodiny. Taky mi to lezko krkem a jednou jsem ji poslala do háje, at si to vypráví někomu, koho to zajímá.
Váš život bude pořád "nudný" když jste blízko, jejich novinky nepředčí nic. Tak to bohužel je a člověk s tím nic neudělá -
28.3.2013 10:06já jsem měla první tchýni taky fajn... tu druhou děs.. vůbec se spolu nebavíme, tento rok i končím s narozeninami, prostě je nebudu zvát, nechci se přetvařovat.... u nás je to o to horší, že ji mám dost blízko, ale nepřicházíme do kontaktu, jen když musím.......malou bych ji nikdy nedala, každéj je nějaký, to je jasné, ale když pominu, jaká je - no, prostě o sebe vůbec nedbá, docela se jí i štítím a co víc- silná kuřačka, velmi silná....
-
28.3.2013 10:34
Řekni jí, že ji máš ráda, ale že tě hodně mrzí, že se ani nezeptá na tebe, jak se máš, ty přece taky čekáš její vnouče. Že pořád poslouchat o švagrové ti prostě už leze krkem. Víš co? Já to takhle měla s babičkou z tátovi strany. Když moje teta, taťkova mladší sestra, otěhotněla a porodila dceru, tak mě od ní izolovali a chovali se ke mě jako bych byla špinavá. Byla jsem ještě malá holka a hodně citlivě jsem to vnímala. Od jejího narození jsem při každé návštěvě, u nich nebo u nás poslouchala jak je sestřenice úžasná, co se jí povedlo, co říká atd. A o mě ani slovo. Vrcholem pro mě bylo, když to samé dělala i na oslavě mých narozenin. Pozvali jsme jejich část rodiny. Byla to sice moje oslava, ale totálně všechno se točilo kolem ní. Nakonec jsem udělala rodičům scénu, že už to nehodlám snášet a že už sestřenici na svých oslavách nechci ani vidět. Ono to taky komplikoval fakt, že byla šíleně rozmazlená (jak by taky ne), brala mi věci, dělala si co chtěla, prostě nevychovaná a vše jí prošlo. Pak to táta babičce řekl, ona se napřed urazila, pak si na to snažila dávat pozor, zvali jsme je už odděleně. Ale stejně na to vždycky spadla řeč. Dlouho mě to trápilo, přestala jsem se s ní stýkat, max. 2krát za rok a to bydlí kousek od nás. Podržela mě druhá babička, která má ve svém srdíčku dost lásky pro všechny. Ale došlo to tak daleko, že když se narodil můj bratránek před 6 lety z mamčiný strany, bála jsem se, že se situace zopakuje i na druhé babičce, měla jsem z toho takovou hrůzu, že jsem chudáka bratránka začala nesnášet a nešla za ním ani do porodnice a stranila se od něj. Ale babička taková není a já to brzo pochopila, trochu lituju toho ze začátku mnou narušeného vztahu s bratránkem ale už je to v pohodě. A co s druhou babičkou? Překousla jsem to, srovnala jsem se s tím a už to neřeším, oslavy jsou společné, babička se věnuje sestřence, básní o ní a já se jen usmívám a v duchu myslím na druhou babičku, jak mě má ráda a že mi to úplně stačí.
Ona prostě asi nemá dost velké srdce, aby milovala všechny svá vnoučata stejně. A jen ti přeju, aby tvá tchyně měla i vaše dítě i dítě tvé švagrové ráda stejně. Třeba si to časem uvědomí, bude jí to líto a začne se věnovat i tobě. Hlavně nebuď naštvaná a nenervuj se s tím, akorát by ti to ublížilo, fakt to za to nestojí, prostě jí řekni, že tě to mrzí a ona to buď pochopí a pokusí se to změnit, nebo ne, a pak bych s ní přerušila styk. Hodně štěstí. -
28.3.2013 11:22S mojí tchýní vycházím po 23 letech velmi dobře.Ale začátky nebyly vůbec snadné.Nejprve nechtěla ,abychom se s manželem vzaliDokonce si nepřála ,abych jí říkala maminko atd.Pak byly různé drobné nesrovnalosti,ale nikdy mi neřekla nic škaredýho,pro svá vnoučata dělala vždycky ,co bylo v jejích silách.A časem jsme si začaly,teď už si pokecáme a zasmějeme se.Není jako moje maminka,která je veselý a energický člověk,je prostě jiná.Takovou ji beru a a jsem ráda ,že ji mám.A to, že ji neříkám maminko a nadále ji vykám,to už mi nevadí,měla bych asi problém s opakem.
.Můj manžel chlapům říkává,že má tu nejlepší tchýni a nikdo se nesmí o ni slůvkem otřít.Moje maminka,když s ním měla nesrovnalost,tak mu to všechno řekla důrazně,ale slušně a víc se k tomu nevracela,žádný výčitky,naschvály.Tak mám pocit,že jsme prostě měli štěstí
-
28.3.2013 13:48
tchýně v mém první vztahu byla závistivá a vlezlá, volala nám v poledne, když jsme jedli, aby zjistila, co máme k obědu, cokoliv jsme vybrali na oblečení jejímu synovi, okamžitě musela koupit svému manželovi (jeho otci, ať už se to hodilo nebo ne). Zařizování našeho bytu bylo totéž, do týdne měla to stejné co my. Jezdila na návštěvy bez pozvání a divila se, že není vždy vítána, když už stále u dveří a čekala, zatímco já byla ještě na cestě z práce. Vodila nám nezvané návštěvy, aby se podívaly do našeho bytu jak to tam máme zařízené. Štěstí, že byla pracovně činná a od nás asi 30 km daleko. Druhá sama svým životem nespokojená až natolik, že rozvrtala vztahy svých dvou synů natolik, že jeden se kvůli udržení manželství odstěhoval na Slovensko, druhý je rozvedený a z dalšího vztahu má malé dítě, ale vztah opět nevydržel. Rodiče od mého současného přítele jsou zlatí, nejsou tchán a tchýně, jsou to babička a dědeček, můj malý syn je vyloženě miluje, i když to nejsou jeho vlastní prarodiče. Jsou strašně hodní, pracovití, upřímní a nemontují se žádnému ze svých tří dětí do vztahu, i když v jednom baráku bydlí současně 4 rodiny. Bez pozvání nejsou do bytů svých potomků, většinou se všichni rádi scházejí u nich v kuchyni. Přijali mě jakou partnerku svého syna, i když jsem měla miminko s jiným chlapem a soudy na krku, teď si přivedl i další syn mamču s malým mimčem, které není jeho a opět v tom žádné rozdíly nedělají, z "vnoučků" mají radost a všude se jimi chlubí, že jsou jejich. Opravdu zlatí lidé.
-
28.3.2013 16:21Moje budoucí tchýně mě má svým způsobem ráda, ale asi ji připadám divná (jsem z multikuturní rodiny, navíc vegetariánka, což ona nemůže pochopit) a žárlí trochu na mě. Je ale slušně vychovaná a rozhodně si na ni nemůžu stěžovat. Asi nebudeme nikdy kamarádky (známe se přes 6 let, ale pořád si vykáme), ona je takvá chladnější, úplný opak mě, ale mně osobně to vůbec nevadí. A co se týče tvé tchýně, na můj vkus to moc prožíváš
Vždyť je to jen tchýně a dokud tě nestíhá nebo vás vyloženě neotravuje, tak bych to nechala být. Ta moje taky pořád mluví jen o své dreři (moje švagrová) a kdybych si to měla brát osobně, tak brečím asi nonstrop. Buď ráda, že čekáte miminko a kašli na blbosti s tchýní -
29.3.2013 9:05Ahojky moje tchýně první vlastně co mám je ta nejlepší ženská na světě a jsem ráda že jsem jí poznala bydlíme s přítelem v rodinném domě s ní a přítelovo babičkou-ta mi občas leze na nervy ale dá se to ale tchýně je milionová od začátku si rozumíme tykáme si ve všem pomůže poradí je jako moje druhá mamča a babička jako by byla moje vlastní babička i když má dost keci o tom jak to bylo dřív ale jinak v pohodě nějak moc si nestěžuju sem tam spokojená ted čekáme vlastně i to miminko a všichni se na něj moc těší i když říkali že sme měli počkat dodělávám školu ale i tak se na mimčo těší hlavně tchýně budoucí babička takže to je supeer a moje maminka Toma bere jako svýho syna takže taky paráda máme prostě taky štěstí
hlavně vím že mi pak se vším hlavně s miminkem pomůžou moc se na to těším až se narodí jsme taková spokojená rodinka i když se občas třeba chytnu s babičkou stejně se usmíříme a máme jeden druhého rádi a to se známe s přítelem dva roky a sme spolu dva roky
