Jaký máte názor na eutanázii?
Ano je sice v ČR nelegální, ale zajímá mě jen váš názor, můžete použít jen Ano / Ne , či napsat normálně svůj názor. 
Je podle vás správné aby jsme měli volbu, či čekat v bolestech a trpět, než přijde ten konec?
A další věc, jak se díváte na to, že se říká že "orgány" patří státu.
Ač souhlas nedáte, tak stejně to co je "třeba" se použije dál a jaksi lékaře nezajímá, nesouhlas pozůstalých.
Díky za vaše reakce
Hlasování (38 hlasů celkem)
-
Ano
33 hlasů-
Bývalá uživatelka #557765.2.2015 13:06Myslím si, že každý by měl mít svobodnou volbu, jestli tu chce být a trpět nebo ne. Jen je riziko, že by to mohlo být zneužitelné v případě zfalšování podpisu někým z rodiny, kdo by se nemohl dočkat dědictví. Ale to doufám, že by se nedělo.
Jinak to, že orgány patří státu, nezní moc pěkně, to je pravda, ale mně osobně by nevadilo, kdyby moje orgány bez souhlasu rodiny dostal někdo jiný, aspoň bych tu byla ještě nějak užitečná a někomu pomohla. Toť můj názor. -
Anonymní uživatelka #2007105.2.2015 13:11Myslím, že v některých zemích musí být souhlas pozůstalých, nebo musel zesnulý dát souhlas ještě před smrtí - třeba v závěti. Já jsem toho názoru, že mrtvému už jsou orgány k ničem, tak proč je nedarovat, když zemřel třeba při nehodě? Chápu, že zde se jedná hlavně o otázku víry a přesvědčení. Já jsem manželovi několikrát řekla, že bych chtěla své tělo poskytnout na lékařské/výzkumné účely - např. pro mediky na pitevní praktika. Tato myšlenka se mému muži příčí. Musela bych to asi někde oficiálně nahlásit, nevím. Muž by to z vlastní vůle asi neudělal. Nebo bych chtěla zpopelnit a někde vysypat, rozhodně mi přijde zbytečné zabírat velkou plochu hřbitovy...
-
zakewka5.2.2015 13:17
Ano, podle mě by se měla zlegalizovat eutanazie. Ale je otázka jak ošetřit to, aby se toho nedalo zneužít. I dneska se v terminálním stadiu pacientovi pomáhá důstojně odejít. Jak je v mezích zákona možné a je toho možné opravdu celkem dost.
K těm orgánům. Ano s tím taky souhlasím. Je to velmi dobrý systém, který zachraňuje velké množství životů. V podstatě to záleží na příjmajícím lékaři "dárce" jestli se tím pápírováním prokouše nebo ne a ani tak není nikdy výsledek jistý. Není to vůbec nic jednoduchého. U nás je opačný systém než například v Americe. U nás existuje tzv. negativní listina dárců nebo lépe nedárců.
V případě, že si člověk nepřeje aby byly jeho orgány v případě smrti, použité jako dárcovské, musí se zapsat na tuhle negativní listinu. rodina "pozůstalí" do toho moc nemá co mluvit, ale rozumný lékař zohlední to, že si tohle nepřejí. Je jediná vyjímka a to jsou děti. U těch se vždy žádá souhlas rodičů.
Můj názor je ten, že mrtvému už orgány k ničemu nejsou, ale můžou někoho zachránit. Já bych byla osobně velmi ráda, kdyby moje orgány někomu umožnily hodnotnější život. Pracovala jsem na transplantačním odd. a to člověka hodně ovlivní.
Popravdě dlouho jsem uvažovala i o darování dětských orgánů. A věřím, že v tomhle případě bych byla také pro. Minimálně podle mě, tohle rodičům může aspoň maličko pomoci nést tuhle ztrátu s tím, že jim bylo alespoň umožněno zachránit jiný dětský život. -
Anonymní uživatelka #1693415.2.2015 13:18
Ono je to takové dilema. Babička umřela na rakovinu, bylo vidět jak trpí. Ale zase je soudný člověk, který je pod lékama, aby o tomto rozhodl sám? Pro mě jako pro příbuzného by to bylo taky těžké říct. Takže kdo by to měl vlastně určit? Dá se to snadno zneužít, třeba kvůli dědictví. Nevím, na jednu stranu ano, ale na druhou stranu se toho dá velmi snadno zneužít. Takže jsem možná ráda, že to u nás není.
-
Bývalá uživatelka #929845.2.2015 13:26Upřímně doufám, že eutanázie bude povolena dřív než se to bude koholiv z nás týkat. Nedavno mi umřela babička - tak zdlouhavý a ponižující konec jako měla ona nepřeju nikomu.
S těmi orgány je to složitější, přikláněla bych se k nějaké střední cestě - např. orgány mrtvých automaticky použít, pokud pozůstalí výslovně neřeknou opak a třeba i neuvedou důvod (např. náboženské důvody). -
medulinek5.2.2015 13:35Myslím,že málokdo si přeje umírat dlouho bolestivě a být na obtíž ostatním,sama bych se nechtěla dožít toho,aby mě museli mé děti přebalovat,krmit apod.,jen si nedovedu představit to rozhodnutí,že opravdu konec,ale to by se asi se situací změnilo. Jinak,pokud sepíšete pprohlášení,že nesouhlasíte s darováním orgánů,nesmí být darovány.Dříve to bylo naopak,musela jste podepsat,že souhlasíte s darováním. Osobně je mi jedno,kolik z mého těla se využije a kolil zpopelní.
-
Elfen5.2.2015 14:27Určitě ANO. Vím, že hodně lidí řeší možnost zneužití, ale pokud by k tomu došlo, tak by to určitě bylo zanedbatelné množství. Jinde ve světe je to povolené a nikde nečtu nějaké skandální zprávy o zneužívání. Navíc je správné, aby si o tom rozhodl člověk sám. Rodina kolikrát není schopná se v tomhle 'správně' rozhodnout. Znám ze svého okolí lidi, kteří umírajícímu byli schopní prodlužovat velké trápení jen ze svojí sobeckosti, že se s ním ještě nebyli ochotní rozloučit.
Co se orgánů týce, myslím, že u nás máme správný systém. Když člověk umře, jsou mu k ničemu a jiného mohou zachránit. Upřímně nechápu lidi, kterým to vadí. A bohužel takové taky znám, jinak velmi rozumní vzdělaní ochotní, ale orgány po smrti darovat nechtějí. Rozum mi ti nepobírá. A pozůstalí do toho nemají co mluvit, jejich to tělo nebylo a darování orgánů jejich truchlení nijak nenaruší. -
Bývalá uživatelka #807195.2.2015 14:48Je to těžké... pro, ale toto nejde nezneužít... Bohužel KDO má právo rozhodnout zde eutanázii povolit a zde ne. Umírající? Příbuzní? Lékaři?
-
Bývalá uživatelka #803345.2.2015 15:04
Já už jsem viděla pomalu a v bolestech umírat až příliš lidí, takže jsem obecně pro eutanázii. Měly bychom mít svobodnou možnost volby odejít z tohoto světa. U sebevraždy vždy hrozí, že se nepovede a člověk skončí jako mrzák, a to nepočítám, že často na to nemá člověk sílu, nebo ji zavrhuje z náboženských důvodů. Bojím se ale zneužitelnosti...
Jsem i pro darování orgánů. Co s nima po smrti? Pokud člověk darovat orgány nechce, může si to zařídit. Příbuzní by měly respektovat rozhodnutí zemřelého - tj. i rozhodnutí nedělat v té věci nic... -
Sarrah95.2.2015 16:24Vzhledem k tomu, že mám zkušenost s tím, jak probíhá konečné stádium rakoviny, kdy se modlí nemocný i rodina, aby už byl konec, tak volím jednoznačně ano. Někdy je konec krajně nedůstojný, bolestivý a je nehumánní nechávat člověka, aby tu trpěl o x týdnů déle než je ochotný snášet
-
terryk5.2.2015 17:03
Já jsem pro eutanázii. Než abych ležela na přístrojích a v bolestech čekala na smrt, ať mě radši picnou. Ne nadarmo si z jedné knížky od Remarquea pamatuju citát: Největším vítězstvím člověka je moci si zvolit vlastní smrt. Jinak orgány ať si ze mě vezme, kdo potřebuje. Fakt na svý mrtvole nijak nelpím a pokud by někomu měli pomoci, budiž, jedině dobře.
-
Bývalá uživatelka #296925.2.2015 20:24Chci se ve zdraví dožít smrti. Možná to zní divně, ale kdo se nad tím zamyslí, pochopí.
-
Bývalá uživatelka #824647.2.2015 10:08
Myslím, že je to dobrá věc. Udržovat člověka na přístrojích je rozumné po nějakou dobu, s nadějí, že to bude lepší. Ale držet člověka na přístrojích s tím že se čeká, až to zabalí sám je... Nevím jak to říct... Nelidské. I pro tu rodinu to musí být strašné, čekat, kdy zazvoní telefon.
Co se týká orgánů, myslím, že na světě je vyvinut velký obchod a byznys,...
Koukněte na to, je to psycho...
-
Ne
5 hlasů-
Bývalá uživatelka #568695.2.2015 13:35
nemyslím si, že máme právo vzít život jinýho člověka, ani ten svůj. sami jsme si ho nedali a myslím, že Bůh ví proč to má být takto a může to pro nás být užitečný ikdyž to vypadá jen jako nesmyslný bolestivý čekání na smrt. navíc si umím velmi jasně představit, že by toho příbuzní zneužili. na to stačí dělat chvilku v nemocnici a vidět, jak se někteří příbuzní doslova hádají o dědictví už v době, kdy jim dr. oznámí, že babička /dědeček/matka.... brzo zemře a zbývá jí/mu jen několik týdnů. navíc to zneužití může být i ve smyslu citového nátlaku na starou osobu, aby sama podepsala
pokud někdo nechce být dárce orgánů, může si to zařídit, nevím jak přesně to je, ale jde to. u nás je předpokládaný souhlas s darováním, v jiných zemích je předpokládaný nesouhlas. předpokládaný souhlas mi připadá výhodnější pro pacienty, kteří čekají na náhradní orgán. v obou případech si každý můžeme vybrat a zajistit si kartičku se souhlasem/nesouhlasem s darováním a nosit ji neustále u sebe
-
Bývalá uživatelka #233505.2.2015 19:38Ne, na to ještě jako stát rozhodně nejsme vyzrálí a připravení. I mě maminka vtloukávala do hlavy "když jsi život nedala, tak ho nemáš právo brát"...nebo něco podobného. Když chce někdo s životem skoncovat, udělá to, pokud je k tomu způsobilý. Pokud ne, tak kdo o něm rozhodne a jakým právem? A dřív bych si teda zamyslela nad životem a jeho způsobu než nad smrtí.
Babičce je něco kolem 85let, pořád lítá po doktorech a přitom není nijak vážně nemocná, jen ji stářím bolí tělo a pořád a pořád dokola prosí, aby už mohla zemřít, protože žít ve starém těle je jednoduše nesnesitelné. Tahle "muka" se nevztahují jen na nemocné, ale co si vzpomínám, tak se nikdy neusmívala, nikdy nebyla spokojená, nikdy s náma nechodila ven a byla protivná. Až teď, když má světlé chvilky, se přemůže a baví se s námi o normláních věcech, směje se a funguje jako normální babička, protože se díky naší přítomnosti odreaguje a na chvilku od trápení vypne. Tak se zamýšlím spíš nad tím, jak často vídám své příbuzné. A opravdu je to málokdy (1 za 2 měsíce), ale když se vidíme, tak ožijí i když je před chvílí bolely nohy. Mé heslo je "nechci být či zůstat sama" a rodinu miluju nade vše.
A nechtěla bych, aby někdo z členů byl a cítil se sám.
