Je mi čtrnáct, a rodiče mě mají pořád za malou holčičku
Ahoj. Je mi 14 let. Rodiče žijou v domění, že mi je 7... Nedovolí mi nic. Používat kosmetiku (korektor, řasenku..), nechat si udělat výraznější sestřih na vlasy (ani mikádo...) a o mojí vysněný černý henně na vlasy ani nemluvím. Máma mi kupuje oblečení jen takové, co se jí líbí. Musím si věci co jsem si koupila a mámě se nelíbí schovávat (třeba jako černé triko s lebkami a atd.) O tom, že bych jim někdy řekla, že jdu ven s kamarádem nebo s mým klukem ani nemluvím. Nejvíce mě ale štve to, že nemůžu udělat ani sebemenší rozhodnutí. Zrovna minulý týden jsme dostali ze školy papír pro rodiče, kde se má zaškrtnout na který film do kina má jít jejich dítě. Na výběr bylo mezi dokumentem o Africe a Hurvínkem. Ani se mě třeba ne zeptali na jaký film chci jít. Automatiky na Hurvínka, protože ta Afrika je pro starší...
A ptám se... Je toto normální u 14ti lety dcery? Že mi nedovolí ani řasenku? U nás ve škole chodí i šesťačky zmalované jako lehké dívky..
- 18.09.2017 18:22:52 - full.avl změnila kategorie otázky
- 18.09.2017 18:22:52 - full.avl změnila titulek otázky
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.9.2017 19:59
Já si myslím, že tohle je obecně v dnešní době problém, že lidé nezají rozumnou míru skoro v ničem. Buď mají děti rodiče, kteří jim dovolí všechno, nebo zase nic, někdo se o děti stará moc a někdo zase skoro vůbec. Myslím si, že 14 let není zase tak málo a že by sis měla většinu věcí minimálně spolurozhodovat. Chápu, když rodiče nedovolí dceři např. příliš vyzývavé nebo jakkoliv vulgární oblečení (třeba i nevhodný obrátek nebo nápis), ale neměli by ti vnucovat svůj vkus a styl oblékání. Lebky rozhodně nemusí být jen EMO, můžou vypadat jakkoliv a není na nich z principu nic špatného (dokonce jsem je viděla i na dětských šatičkách a bylo to hezké). Myslím, že jde o to, nebát se ozvat, stát si za svým názorem, promyslet si dobré argumenty a zároveň být ochotná ke kompromisu. Je jasné, že pokud něco platí oni, nemělo by se jim to z duše protivit, ale to, co ty nosíš, by se zase nemělo protivit tobě. Aby rodiče rozhodovali o tom, na jaký půjdeš film (se školou!) to je neuvěřitelné! Držím ti palce
-
17.9.2017 17:13Ahoj. Myslim si, ze tvoji rodice te stale vidi jako dite, ale ono se to stejne casem zmeni. Zkus jim ukazat, ze uz jsi taky trosku zodpovedna, ze nejsi to "7 lete dite". Jednou tvoji rodice zmeni pristup. Ale zkus o tom s nimi promluvit, tak udelas nejlip. Mile jim vysvetli, ze te mrzi jak te vnimaji, a jestli se to neda zmenit. Zkus s nimk dělat kompromisy. Rekni mamce, ze kdyz te pusti s kamarady, tak umyjes nadobi, vyluxujes atd. Drzim palce!
-
18.9.2017 14:38
Asi mě místní maminy ukamenujou, ale takhle jsem to měla já. Podobně jako ty. Akorát ve čtrnácti mi to ještě nedocházelo. Začalo mi to docházet o dost později. Tak v šestnácti, sedmnácti. A jak jsem to vyřešila? S rodiči se nešlo bavit, můj názor vůbec nebrali v potaz. Jsem jedináček. Prostě jsem byla doma a musela jsem poslouchat, mít vyznamenání na gymplu, jít na medicínu a nosit culík a růžové šatičky. Takhle jsem to měla nalajnované. No, bylo to tak, že jsem prožila úžasnou pubertu plnou bomba zážitků, úlety s klukama, první sex, akorát rodiče o ničem z toho nevěděli. Malovala jsem se za barákem, chodila jsem spát "ke kamarádce" (měli jsme koukat na filmy) a přitom jsem pařila do rána. Pila jsem alkohol, kouřila, zkusila trávu, chodila za školu, falšovala omluvenky... Ale vždycky jsem znala své hranice a to, kdy už je to přes čáru a kdy se na to mohlo přijít. Stále jsem si držela dobrý prospěch. Poznala jsem zajímavé lidi. No a pak jsem se vybouřila, vyblbla a teď jsem dospělý svéprávný vysokoškolák se stabilní prací a stálým mužem (manželem). Nekouřím už deset let, vínko si ráda dám, ale ne po litrech a trávu bych už do pusy nestrčila. No jo, i takhle to jde.
-
17.9.2017 19:30
Jednou budeš za to ráda, jak budeš starší
Já jsem za to svým rodičům velmi teď vděčná, protože teď nemusíme v mém věku řešit věci, které řeší mé kamarádky, o které tak rodiče nepečovali.... i když to teď nechápeš, jednou budeš ráda Ale takové věci, jako je dokument o Africe nebo Hurvínek, to bys jim mohla říct, aby se více zajímali o to, co baví Tebe a ne je To jim zkus nějak upřímně, ale hezky říci A taky s tou Hennou, no zkus ji říct, že Henna je nahodou velmi dobrá výživa pro vlasy, a to ví určitě i ona. Ale jestli máš hnědé vlasy, tak bych šla do hnědé henny, udělá Tijiný odstín hnědé a to velmi krásný Tvoje maminka prostě nechce, abys byla něco jako EMO, protože je jasně viditelné, že Tě hodně přitahuje černá a lepky, atd Ale to není moc dívčí, to je spíše pubertální styl. Promin, že to tak nazvu. Ale je to tak A Tvoje maminka chce mít z Tebe mílou dívku a né takovou drsňačku No a tu řasenku... víš, když ji začneš používat už ted, tak jednou budeš litovat, protože ve 35 jako mé kamardky si budeš muset chodit řasy nastřelovat, protože se Ti zničí, když začneš s tou řasenkou tak brzo 
Ale v korektoru bych zase problém neviděla Však to mamka ani nepozná když ho budeš mít na sobě ne ? Jo A nějaký sestřih na vlasy... To časem poleví, ještě vydrž Třeba si to přej na 15 let, nějaky sestřih u kadeřníka a třeba Ti budou chtít Tvé přání splnit -
18.9.2017 9:43
Tak já si myslím,že v něčem mají pravdu rodiče,a v něčem zas ty...chápu obě strany,moc dobře si na tenhle věk pamatuju a na pocity,pubertu atd
A zároveň mám už i dítě,sice ještě miminko,ale na výchovu už se "třesu" a bojím a taky určitě budu dělat chyby a přehnaně zakazovat,prikazovat a přehnaně se bát 
Neznám tvoje rodiče a znám jen tvuj pohled na věc,ale myslím si,že čím víc jim budeš odporovat,tím to bude horší. Asi se ti to bude těžko dělat v tvym věku,ale zkus poslechnout. Aspoň v něčem...říct si sama sobě,co je pro tebe opravdu důležitý...a s tím pak jít za mamkou a říct jí,že bys ráda trochu zakryla třeba ty jizvicky na obličeji...prodávají se bb cremy,nebo jak se to jmenuje,prostě něco mezi make upem a kremem a je to pro pleť lepší než nějaký tuhý makeup. Prostě takovouhle cestpu bych na to šla a rozhodně po rodičích nechtěla všechno hned. Nějaký kompromis by to chtělo. Tak to v životě chodí a když rodičům ukazes že se umis chovat rozumně,že tě tak potom budou brát. No a nebo taky ne. Neznám je. Ale tenhle přístup se ti do života bude hodit určité,kvůli sobě,a přinese ti víc než věci jako dovoleni sminek atd
Jo a s tím filmem mi to taky přijde přes čáru..to bych se taky zlobila,ale co nadělaš..to už bych neresila -
17.9.2017 21:01myslím, že puberta s tebou mlátí...
-
17.9.2017 18:54
Víš, i když se ti to nezdá, dítě pořád jsi. Rodiče za tebe mají zodpovědnost a až do 15 jsi i "pod zákonem" a oni by měli z tvých vylomenin dost velký průšvih.
Co se týče malování - jasně, je to mezi holkama "in", ale osobně bych z toho nebyla taky nadšená. Některé holky jsou zmalované jako ...
Obleceni-mama kupuje co uzná za vhodné jak vzhledem, tak kvalitou, tak i podle její peněženky. Je možné, že se jí lebky na oblečení nelíbí a opět - nedivím se jí. Každý má nějaký vkus, takže doporučuji s mamkou jít a domlouvat se rozumné na výběru oblečení.
Sestřih na vlasy- každý výrazný sestřih a barva provokují a učitele mohou i dráždit. A opět je to na dohodě s mámou/rodiči. Holt až budeš sama vydělávat tak si budeš moci vyhazovat peníze za co je libo, teď to platí rodiče, ať už formou kapesního nebo přímo nákupem.
A na Hurvínka bych šla ráda i já a to je mi 40
