Je normální být ,,jen" matka na mateřské?
Poslední dobou často sýchavam od kamarádek i od bývalého šéfa, že být jen doma na mateřské a nepracovat, znamená nudit se a žena ztrácí kredit jako zaměstnanec. Nevím jak to mají jiné mámy, ale já hlídání dítěte nemám a někdy bych vážně chtěla alespoň pár hodin dovolené. Několik kamarádek nastoupilo do práce jen pár týdnů po šestinedělí. Je to sice jen na pár dní v týdnu, ale neumí být jen doma s dítětem. Já nad takovou variantou ani nepřemýšlela. Na dítě jsem se těšila a první půlrok budíčku po dvou hodinách, únavy, rehabilitací a celkově maratonu po celý den si neumím představit jít do zaměstnání. Když mi jednou za měsíc vzala babička dítě na procházku, bylo to pro mě obrovský relax. Můj muž má náročné zaměstnání. Vrací se domů pozdě takže mám s jeho pomocí čas na vaření, nebo koupel o samotě. Není mi příjemné poslouchat, že jsem z pohledu kamarádek méněcenná máma, protože jsem jen máma. Stejně od bývalého šéfa, že nechodit na pár dní v týdnu znovu do práce je hloupost a jsem sama proti sobě. Další argument je, že se přece nenechám živit od může. Ale děti jsme chtěli oba a šli do toho s plným vědomím výše mateřské, řidičáku a celkového finanční situace. Ano můj muž teď platí bydlení a na větší výdaje mi přispívá. Asi jsem názorově někde jinde. Porodila jsem nám oběma dítě a někdo se o něj starat musí. Sama si nekupiji kabelky, boty atd. Ale pleny, potřeby pro dítě a jídlo ze kterého vařím pro všechny. Opravdu jsme po třech létech mateřské odepsané? A selhavame jako ženy, že jsme finančně závislé na mužích?
Související články v encyklopedii
-
Být matkou je také zaměstnání
Mateřská
Stanete se matkou a chcete vědět, na jakou peněžitou pomoc v mateřství máte nárok? Zjistěte si podmínky a vypočtěte si svou mateřskou.
-
Připravujeme se na miminko
Výbavička
Do rodiny přibyde nový človíček. Co ale takové miminko všechno potřebuje? Nečekejte a včas se připravte, aby vašemu broučkovi nic nechybělo.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.11.2019 0:01To je hloupost. Kazdy to ma jinak a zalezi jen na tobe jak jsi spokojena. Některá matka potrebuje ke spokojenosti sem tam jit do práce (kdyz to dite dovoli, tak proc ne) a nektera je rada, ze žije. Ja jela u prvniho ditete na autopilota a zadnou cinnost navic si neumim predstavit. Taky se mi v noci budila jak hodinky a pres den byla taky náročná.
Ale taky mam kamaradku, ktere se dite od zacatku budi kednou za noc a jeste prospi cele dopoledne. Bylo pochopitelné, ze je odpočatá a schopna resit i praci.
Takze si nedelejte vycitky a uzivejte dite dokud je male. Utece to rychle.
A taky nechápu, ze je na zeny furt kladen takovy tlak. Být skvělá matka, doma vse zvladat a jeste i chodit do práce... Ja si rodicak bez zaměstnání uzivam, pracovat budu cely zivot, tak proc si od nej chvili neodpocinout. -
17.11.2019 23:24
neselháváš a nejsi odepsana a už vůbec bych to nebrala vážně od chlapa a matek typu (porodila jsem dítě) naopak si lepší a věnuješ se dítěti, užíváš si to o co tyhle super ženy co si myslí, že bez nich skončí svět se nechávají okrást a nikdy to zpět vzít nemůžou (jednou ns to možná přijdou, ale bude pozdě) , takže buď na sebe hrdá a užívej si to. Když potom člověk vidí a slyší od starších žen jaké to je až děti vylitnu z hnízda a všechno to nej je pryč, nestojí za to práce a vůbec nic o ty bezva roky s dítětem a užít si to všechno
a jednou až si děti začnou jít svoji cestičku toho můžeš dokázat daleko více než tyhle sobecké matky, které upřednostňuji honění kariéry než být po boku svého dítěte které mámu bez pochyb potřebují nejvíc!! a ty by se měly stydět, ony selhaly ne ty! chlapa nekomentuji, ten tomu nemůže rozumět už vůbec 
-
18.11.2019 6:02
Souhlasim s vyse uvedenym. Taky jsem uvazovala jestli se vratit nebo nevrátit do prace (ne naplno ale jen na nejakou praci z domu), sef mi rikal podobne veci jako tobe... Ale rozhodla jsem se (dite ma necely rok) ze na to proste kaslu, protoze dite je mi na prvnim miste a ja jsem v prvni rade jeho maminka která tu pro nej ma porad byt. Dalsi vec je ze po tech vypjatych stresech a shonu co jsem v práci zazivala jsem ráda ze muzu myslet na uplne jine veci, ze se nemusim denodenne dohadovat s nejakyma arogantna zakaznikama a vysvetlovat porad nekomu jak moc prace mame ze nikdo nestiha... Manzel me v tomto taky podporuje i kdyz je mi hloupe ze na nas dre a vydelava, ale on sam mi vzdy říká ze jsem hrdina protože on by byt doma s ditetem nezvladl. A ze jsme chteli dite oba a tak chce at je o nej co nejlip postarano... Takze u nas je jasno. Jako pokud by nabidka prace byla takova ze bych si ji mohla rozvrhnout podle sebe, asi bych do toho sla. Ale vzhledem k tomu ze vim ze u nas v praci to bylo jako na houpacce, nerada bych aby neci prace pak treba stala na tom ze nemam cas protoze treba diteti rostou zuby a nemůžu se věnovat praci..
Je sice pravda ze pozoruju ze se mi hure vyjadruje (casto ztracim slova
), ale jak mi kazdy říkal ze budu mluvit jako debil (rohlicek, plinecku, bananek) tak to jde mimo me - na dite se snazim mluvit tak jako mluvim bezne na kohokoliv jineho, ne jako na debila je jasne ze mam i sve rozplyvaci chvíle ale abych nutně porad mluvila ve zdrobnelinach to ne
V prvni rade je tvoje dite a ostatni at ai trhnou nohou, co sejde na nazoru druhých... -
18.11.2019 10:13
Ahoj, jsem na rodičovské tři roky a teď mám těsně před porodem druhého dítěte, takže budu pokračovat. Rozhodně nemám pocit, že bych se doma nudila nebo že by moje práce byla méněcenná. Naopak, nevyspím se, celý den se věnují dítěti, do toho se starám o domácnost. Když jsem chodila do práce, domácí práce jsme dělali o víkendu společně s mužem, teď je to vše na mně. Nemám hlídání a muž denně pracuje pozdě do večera. Takže je to někdy hodně náročné. Já myslím, že matka na celý úvazek spíš zaslouží obdiv, než pohrdání. Mnoho z těch žen, které chodí na částečný úvazek do práce, to dělají proto, že by to s dítětem celou dobu psychicky nedaly.
-
18.11.2019 7:19
záleží na tvé povaze a tom jak to máš (hlavně v hlavě) nastavené ty sama.
nevidím nejmenší důvod, proč by žena, která se stará o dítě a domácnost měla být méněcenná. naopak - je to práce jako každá jiná, navíc je to 24/7. a žena za ní nemá ani odpovídající ohodnocení. postarat se o domácnost i dítě není zanedbatelné. pokud se ti manžel vrací pozdě domů, tak je nejspíš rád, že doma je vše uděláno a můžete mít případně čas pro sebe, ne že ty doletíš s vyplazeným jazykem v práci, uděláš věci kolem dítěte a domácnosti a pak vysílená padneš, aby druhý den začal podobný kolotoč.
pokud se někdo doma nudí, je to jeho věc. i doma se dá dělat spousta věcí.
sama jsem od roku dítěte pracovávala z domu 1-4h denně )byla to nabídka ale i žádost/prosba nadřízených), ale jen v době kdy dítě spalo, takže to bylo na úkor mého odpočinku, ale ne na úkor času s dítětem. ale měla jsem i výhodu, že v případě potřeby bylo snadno dostupné hlídání.
ale pokud se ti pracovat nechce, nenech se do ničeho nutit. máš nárok na to, věnovat se doma dítěti i domácnosti a užívat si ten čas, který s dítětem strávíš.
co se týče trhu práce - kolegyně která porodila stejně jako já do práce nic za 3 roky doma neudělala a nikdo se na ni skrz prsty nedíval. není totiž vůbec proč.
a závislá na muži? neberu to tak. -
18.11.2019 12:59
Dobrý den,
každý to vidí jinak. Šéf možná potřebuje Tebe v práci, tak se snaží jak to jde a kamarádky si omlouvají svůj nástup do práce.
Já mám dvě děti ze 4 těhotenství.
Jsem doma už 11 let a ničeho nelituju. Druhé dítko má zdravotní potíže a tak jsem s ním doma jsou mu 3 roky. Neměnila bych ani náhodou a fakt je to někdy hodně těžké. Ani si nedovedu představit, že bych nastoupila zpět do práce. A to nejsem líná, i když někdo by to mohl tak brát. Být máma není občas žádný med!! To možná ty maminky, které nastoupí do práce ani netuší, co všechno se doma děje a co přichází a to myslím v dobrém a bohužel někdy i ve zlém. Vychovávat děti je hodně těžké! -
18.11.2019 6:37
Já se třeba vůbec nenudím, teď už jsem celkem 13.rok doma a ještě několik let budu s dalším dítětem. Měla jsem po devíti letech tedy pracovní pauzu, protože už jsem potřebovala vypadnout a začala se cítit doma vyhořele, ale to už nejmladší dítě bylo zralé na školku a hodně vypomohla i babička. Je tedy pravda to s tím pracovním životem a kariérou, ten jde do háje, ale mě je to fuk, protože v tom nevidím smysl ného života, v práci vidím jen zdroj příjmů (ale ty pro mne nejsou tak důležité, však neznám hlad a bídu) a odreagování od rodiny, ale mě to všechno táhne k dětem, dokud mě tolik potřebují, ten čas utíká tak rychle, ony sami zapomenou, ake já nezapomenu jaké to bylo, když začly nadšeně objevovat svět. Ty ztracené okamžiky mi už nikdy nikdo nevrátí a jsem v tomhle opravdu sobecká a bojím se rovnoprávnosti žen a mužů, že nám to chlapi budou chtít vzít a naženou nás do práce
Můj manžel naštěstí nic proti své tradiční úloze nemá, poctivě vydělává a dává všechny své vydělané peníze ve prospěch rodiny a pak si odebírá, když potřebuje, e s tím, že to nejsou jen jeho peníze, ale nnaše. To, jak tohle kdo má nastavené dělá určitě taky hodně. Já, když vydělávala (pokud jsem měla tu možnost, můj plat byl srovnatelný s manželovým výdělkem) jsem také dávala vše ve prospěch rodiny, od svatby už neexistovaly moje-tvoje příjmy...
