Jen se potřebuju vypsat
Ahoj holky, omlouvám se, že obtěžuju, ale musím se dneska vypsat a podělit se o svoje pocity, manžel je super, ale tohle mu nějak vysvětlit neumím. Je mi 27 a jsem po dvou revizích, mimčo si moc přejeme. Už jsem myslela, že jsem se jakž takž vzchopila a dneska přijde do práce 22letá kolegyně, že je těhotná a že to nechtěli, že to byl omyl a tak že je nakonec ráda. Přeju ji, aby vše bylo ok, jen nechápu, proč zrovna mě se tohle nemůže podařit a musím vším projít a protrpět. Musím na to pořád myslet. Navíc dneska jsem potkala snad samé těhotné, asi mi z toho vážně hrabe.
Doufám, že jsem nezdržovala, ale o tohle jsem se potřebovala podělit.
Související články v encyklopedii
-
Cesta k poznání vlastního těla
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty je jeden ze způsobů symptotermální metody, který umožňuje ženám poznat své tělo a zjistit, kdy u nich dochází k ovulaci. Poslouží všem, ať už jako antikoncepční metoda či pomůcka při snažení.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.4.2010 6:30Ahojky, můj "příběh" bude znít asi trošičku podivně, ale moje kamarádka by ti na to řekla, buď na jednu stranu ráda, že víš, že můžeš otěhotnět. Ona se snaží s manželem o miminko přes 5 let. Asi po 3 letech, kdy jim to nešlo, vyhledali odborníky. A zjistili jí (teď nevím, zda to řeknu lékařsky, spíše svými slovy) že je alergická na můžský gen a mužské sperma. Takže nikdy neotěhotněla. Jeji tělo nesnese sperma a hned je nějak "zabije" a když ji zkoušeli umělé oplodnění. Její tělo to nikdy nepřijmulo, protože nepříjme ani ten mužský gen.
Tak nezoufej, uvidíš, že jak bude správný čas, zadaří se a vše dopadne dobře. Asi jsem ti moc nepomohla.... -
27.4.2010 7:45
ahoj, to je mi líto, ale buď silná a jak píšou holky, tak nevěš hlavu.. jsi furt mladice, máš času dost.. časem se zadaří... ono je to dycky tak, že ty, které nechtěly, tak otěhotní a ty, které chtějí, tak neumí - je to stéjně v té psychice, já to říkám furt.. tak se drž a snad to výjde časem !!!!!!!!!!!
-
27.4.2010 7:17Ahojky, takové pocity máme každá. My už se snažíme přes rok a čtvrt. Od té doby, co jsme začali, tak všechny kolem mě začali být těhotné - 4 příbuzné a kamarády, 2 kamarádky byly taky po revizy a nám se to prostě stále nedaří. Je to šílené, když to vidíš ve svém okolí, že to jde a ani nechtějí. Ale věřím, že i nám se jednou zadaří.
) Tak neklesej na mysli. Kamarádka, co byla po revizi, tak už je teď těhotná ) Na každou to čeká -
27.4.2010 7:41
ahojky, nevěš hlavu, já jsem 2x potratila, jedno miminko mi umřelo 2 dny po porodu a mám 2 krásné holky, nyní už slečny a nyní se snažíme už přes rok o miminko, takže nevěš hlavu, jsi ještě mladinká a dětí budeš určitě mít, když už se to povedlo.
-
27.4.2010 7:43
Nevěš hlavu,to je normální,příroda je prostě kruta a nespravedlivá...taky to nechápu proč tem co to nechteji to jde a tem co na to čekají tak nic a nic,to je holt osud,ale snad se dočkáme!!
-
26.4.2010 20:22
Ahojky, nevěš hlavu. Ono je spoustu snažilek. Já sama jsem. Snažíme se už 5.měsíc a nic. Věřím, že to miminko čeká na tu správnou dobu.Možná se na to všechny moc upínáme, aspoň já když jsme si říkali s manželem až se zadaří, tak to bude super a potom až se to druhý měsíc nepodaří jsem z toho začala být vyděšená. Není to tak jednoduché jak se zdá, ale musím vytvat. Je nespravedlivé, že někdo nechce a zadaří se a my všechny co se snažíme a hned to nejde. Jak dlouho se snažíte? Odkud jsi? Klidně si můžeme psát i sami, když mi dáš mail
-
26.4.2010 22:18Ahojda, neprožila jsem sice žádné revize, ale tvé pocity chápu. Chtěli jsme s manželem moc miminko. Když jsme se snažili necelý rok, moje příbuzná přišla v devatenácti letech neplánovaně do jiného stavu. Ani nevěděla, kdo je otec. Naprosto jsem z toho šílela a říkala si, jak je to nespravedlivé. Pak porodila a já stále nebyla těhotná a šílela jsem znovu. Když jsme se snažili asi rok a půl přišel známý s tím, že jeho žena je v jiném stavu a půjde už asi na třetí potrat. Mají už dvě děti, další nechtěli, ale byť oba vzdělaní lidé, nepoužívali žádnou antikoncepci. A já opět šílela, brečela, litovala se. A ještě mi hrozně vadilo, že to řekli přede mnou, když věděli, jak moc chci dítě. Nakonec jsem se však svého drobka dočkala a věřím, že i ty se dočkáš. Jen tím vším chci říct, že tvé pocity jsou přirozené a určitě je zažilo mnoho z nás. Držím pěsti, ať i v tobě brzy začne růst nový život a zdárně dorostě do 40. týdne, ať ho a nebo ji, můžeš sevřít v náručí.
-
7.5.2010 13:06ahojky mam stejny pocit jako ty. ziju s pritelem v Irsku. nedavno, asi pred pul rokem za nami prijela jeho maminka s manzelem aby zacaly novy zivot mimo CR. po 3 tydne ch zjistila ze je tehotna. porodila ve 28 tt ale jelikos jeji dite(byla to holcicka) mela chromozomovou vadu umrela ji asi 4 hod nato v naruci. byl to strasny patek. ja jsem otehotnela asi pred 3 mesici. tesili jsme se ze si nase deti budou spolu hrat. meli totiz od sebe byt o pul roku ....v patek me odvezli do nemocnice protoze jsem zacala krvacet. doktori mi rekli ze se miminko nevyvyji ze se zastavil jeho vyvoj.v pondeli jsem podstoupila interupci. zase ten doslova HNUSNY patek!! chci tim rict ze te chapu...
strasne jsem se na svoje prvni mimi tesila. porad to vydim pred sebou...ten ultrazvuk a misto mimi jen prazdny vacek....strasne jsem si prala aby vse bylo v poradku....vetsi smulu v zivote uz fakt mit nemuzeme....potrebovala jsem to dostat ze sebe. je to slozite nemam si tady skym o tom popovidat. a pritel je porad v praci..... ale co jsou lide co jsou na tom hure nez ja...ale jinak diky...nezoufej urcite se ti to podari... strasne ti drzim palecky...ahojik.
