Jsem hypochondr...
Ahoj, je mi 15 a jsem strašnej hypochondr a to v tom nejhorším slova smyslu Už od malička stačilo, aby se mi na ruce udělal třeba jen pupínek a už jsem myslela, že mám vážnou nemoc. Vždycky když se doslechnu o nějaké nemoci, tak si hned začnu myslet, že ji mám. Poslední dobou se strašně bojím rakoviny prsu, často si prsa prohmatávám a když tam najdu třeba jen ztuhlý sval, nechám si to radši prohmatat od mamky (je zdravotnice). Problém je, že ještě navíc mám hrůzu z doktorů, takže mi už od malička jsem se bála říct rodičům, že mě něco bolí, protože jsem se bála, že půjdu k doktorovi. A tím pádem jsem ten pocit, že mi něco je dusila v sobě a to rozhodně nebylo dobré. Poraďte prosím, co mám s těmito poruchami dělat, trochu mi to ničí život
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.10.2013 15:04
Možná by ti pomohlo, že když na něco myslíš, tak si to přivoláváš. Takže pokud si pořád myslíš, že máš nějakou nemoc, může se ti dřív nebo později projevit... Pokud o to stojíš, tak v tom pokračuj, v opačném případě se nad tím zamysli, proč tolik toužíš po tom být nemocná, co se tím snažíš dokázat? Chceš pozornost okolí? Chceš být litovaná? Měla by sis sakra vážit, že jsi zdravá a nehledat problémy tam kde nejsou! Pokud se s tím sama nepopereš, tak si najdi dobrého psychologa a rozeberte to.