Kamarádka mě psychicky ničí
Ahoj, v prváku na střední škole jsem se seznámila s kamarádkou, se kterou jsme si hned první den padli do oka. Dneska už je to pět let, co se spolu bavíme...ale když jsem jí poznala blíže, začalo mi na ní vadit několik věcí. Neustále se na mě povyšuje, předhazuje mi, co dělám špatně nebo co je na mě špatnýho, na veřejnosti je schopna na mě vyjet úplně bezdůvodně a totálně mě ztrapnit, když si píšeme, tak mi ohledně probíraného tématu pokládá milion otázek a hlavně takové, abych se já cítila špatně nebo přehodnotila svůj názor (např. Ty máš ráda cestování jo? Že jsem si nikdy nevšimla. A proč chceš do Ameriky? Co tam chceš jako vidět? To si myslíš, že to zvládneš?) . Jindy jsou ale dny, kdy si doopravdy rozumíme a já si říkám, že jsem možná přecitlivělá a beru všechno moc vážně...jenže pak je to pořád dokola a já už se nechci nechat takhle psychicky ničit. Jenže nevím, co mám dělat...když jí to řeknu, tak se pohádáme a já to zase těžce ponesu. Přerušit kontakt s ní taky nějak nedokážu, protože pořád jak hloupá beru ohled na ní... Poradíte, co mám dělat?
- 30.03.2017 19:18:22 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.3.2017 20:53
To si musíš rozhodnout sama, jak to cítíš. Ale pokud ti tohle dělá, tak mi moc jako kamarádka nepřijde. Kamarádka tě má podržet, podpořit, když to potřebuješ, máš se s ní cítit dobře a to po většinu času! Rozhodně by tě neměla shazovat, ztrapňovat a šlapat po tobě. Řeknu ti, co jsem zažila já. Na vysoké jsem si taky první dny našla kamarádku, jelikož jsem introvert a těžko navazuju nové vztahy, byla jsem moc ráda a vděčná, že jsme si padly do noty. Z počátku se do zdálo fajn, rozuměly jsme si, povídaly si, jenže pak se to najednou začalo měnit. Začala mi vnucovat své názory, kritizovala ty moje, povyšovala se, pořád mluvila jen o sobě a klidně mě i okřikovala mezi ostatními spolužáky. Začalo mi to opravdu dost vadit. Ale taky jsem se s ní nechtěla hádat a nechtěla jsem ztratit kamarádku. Vyvrcholilo to ale ve chvíli, kdy mě na jedné hodině před spolužáky i učitelkou vyloženě peskovala a nadávala mi, jak to dělám úplně špatně a bla bla bla, shazovala mě a povyšovala se. No a mně ruply nervy. Normálně jsem jí před celou třídou řekla, že tahle teda ne, že nejsem žádná malá holka, aby se mnou takhle jednala a narovinu a dost ostře jí ukázala, že se mnou zametat nebude. No, rozešly sme se sice ve zlém, ale celá třída mě podpořila, holky se se mnou začaly bavit a já zjistila, že díky oné "kamarádce" jsem se málem připravila o skvělý kolektiv holek. Našla jsem si jiné opravdové kamarádky a jsem moc ráda, že jsem se tehdy vzbouřila.
A s tou spolužačkou se občas bavíme, nestaly se z nás nepřátelé nebo tak něco, jen se spolu bavíme v rámci slušnosti a hlavně v určitých hranicích. 
-
30.3.2017 7:21Na mě to působí, že ta kamarádka má nejspíš vnitřně málo sebedůvěry a kompenzuje si to na tobě. Shodí tě, ty se cítíš blbě a jí je hned líp - je totiž tzv. na koni, má navrch. Zkus to obrátit. Až po tobě vyjede nebo bude shazovat či pitvat tvůj názor (jen aby ti ho vyvrátila), přejdi to s úsměvem a trvej si na svém postoji.
Např. u toho cestování - "myslíš, že to zvládneš?" Ty: "jasně, mám to naplánované a bude to super" nebo "samozřejmě, že jo, jsem totiž skvělá" ... uvidíš, co to s ní udělá.
Možná se nakonec přestane bavit ona s tebou a najde si někoho jiného, kdo se nechá vysávat.
Hodně zdaru a nedej se! -
30.3.2017 12:20Ta tvoje "kamarádka" má evidentně sama malé sebevědomí a tím, že tě takto ponižuje a schazuje si sama to své ego navyšuje. Moje rada zní: najdi si sobě rovnou kamarádku,ona si tě neváží a parazituje na tobě. Zapracuj na sobě a přístupu k lidem, nebo se to s tebou poveze celý život i v partnerském vztahu. Proč jí to trpíš, aby s tebou takto jednala? Jsi tak submisivní? Mě takhle kdysi dááááávno (bude to už dvcet let)taky jedna ponižovala. např. před kamarády mě začala ztrapňovat že mám růžovou mikinu (tu jsem dostala od bráchy a byla nádherná - podotýkám že nejsem typ cukrové panenky a růžovou nosím málo, ale tahle mi sedla skvěle, brácha totiž ví co mi sluší!), tak jsem jí rázně řekla: A proč bych ji nenosila, mě totiž růžová děsně sluší! No a bylo po problému...a po kamarádství taky. něco jiného je když ti kamarádka mezi čtyřma očima upřímně řekne, že se jí třeba v něčem nelíbíš, že si myslí že v tom vypadáš tlustě apod. - na názor má právo každý, ale veřejně schazovat před ostatními to dělají jen blbci.
-
29.3.2017 20:47
Napadá mě jediné - nekamaradit se. Jestli te tak ponižuje, tak nestojí za to s někým takovým být.
-
30.3.2017 23:26
Souhlasím s názory všech. Každopádně já bych jí určitě řekla co mi vadí, jak se chová a pronluvila si s ni, že mi to není přijemné atd. Pokud bych se s ní kvůli tomu pohádala, nechala bych to uležet a hlavně nedolízala. Pokud by ani ona nedolezla nebo se neomluvila, není to kamarádka a kašlala bych na ni. Ale tím že by si jí to řekla by si mohla pomoct i ji. Když si to tak vezmeme, každý je jiný a většinu věcí v našem chování ovlivnit nemůžeme, protože si je neuvědomujeme. Ovšem pokud by si ji to řekla, třeba by se nad tím zamyslela a zkusila se změnit.
