Kamarádka nechce jezdit za mnou na návštěvu
Děvčata jedna taková otázka na všechny.nemějte mi to za zlé ale zeptat se musim.příjde vám některé divní že když máte kamaradku a jezdíte za ni(samozřejmě ne s povinosti ale pro pokec a takové věci)a když potom chcete aby navštívili i vás tak to najednou nejde,(manžel ,přítel je utahaný.a ja nemam řidičák a ty si slíbila že přijedeš)přijde mi to jako sobeckost od té osoby .ale nechci nikoho pomlouvat jen chci slyšet váš názor na tu věc... příjde mi že kamarádky se maji navštěvovat tak nějak na přeskačku samožřejmě nemužu nikoho nutit at zamnou jezdí ale je tolik možnosti jak se potkat a ne využívat jen jednu stranu ne.ještě doplním že předtim než mi napsala at už ji neotravuju když nechci jezdit tak psala že bych mohla dovezt miminko ukázat.trochu blbé chtít odemne at taham novorozence po návštěvách ne
- 16.06.2015 14:19:28 - full.avl změnila kategorie otázky
- 16.06.2015 14:19:28 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.6.2015 13:49Jo,nám stejný názor jako ty. Bohužel jsem po narození prcka prozřela,že ne všichni kamarádi a kamarádky jsou opravdu přátelé. Všichni najednou nemají čas. To že nechtějí přijet za mnou bych i pochopila,ale když jim dám vědět,že budu poblíž (celý den) tak najednou zrovna nemají čas,a to pokaždé. Zkusila jsem to párkrát a teď už se ani nesnažím,nebudu se vnucovat. Kdyby mě chtěli vidět,čas by si udělali..
-
16.6.2015 14:28My to máme nastavené vesměs tak, že návštěvy se oplácejí a pak třeba dle toho, jak jsou děti staré a pro koho je to v dané období náročnější, tak přijímá doma. Případně dle zázemí. Bezdětní většinou jezdí za námi. Je to snazší pro obě strany.
-
16.7.2015 22:55
Taky jsem na tom podobně,řeším to samé s kamarádkou...Známe se skoro 20 let,myslela jsem jaké jsme nejlepší kamarádky,ale asi mi to dochází až teď...Nikdy jsme skoro nikde spolu nebyly,max.jsme se šli projít,ale výlety,nebo třeba nejaké posezení v hospůdce tak to nic...Možná mi to předtím nevadilo,ale začínám sledovat až teď-odstěhovala jsem se 20 km od ní,ale jsem to vždycky já,která dojede,ona byla za ty roky všehovšudy u mě 3krát,přitom to není o tom,že by se ke mě neměla jak dostat,dítě má už ve školce,moje má 1 rok,ona nikde nedělá,takže času má dost...Když se jí zeptám,proč nedojede,tak jsou to samé výmluvy-malý je ve školce,nebo nemá čas,říkám: dojeďte klidně odpoledne- na to se mi dostalo odpovědi: no to se mě nechce....Ale za to mě skoro každý den bombarduje na FB nebo smskama: Kdy dojedeš??? Tak co si mám o tom myslet.Mysela jsem,že kamarádství má být rovnocenné....
Když jsem byla po porodu,taky jsem musela s malou dojet já...Na první narozeniny mé dcery si taky absolutně nevzpomněla...Kdybych to udělala já tak jsem ta nejhorší...Budu ráda za vaše reakce a názory.. -
16.6.2015 19:45A je to vážně kamarádka?
-
16.6.2015 13:17Mluvíš mi od srdce, taky dost pociťuji, že za všema jezdím jen já i když jsem teď těhotná a za mnou skoro nikdo
Až bude malý na světě, tak nevěřím, že se něco změní -
16.6.2015 13:18A zkoušela sis s ní o tom promluvit??
-
16.6.2015 13:18
U mých kamarádek je to taky často jednostranné. Ale je to jiné v tom, že oni mají děti a já ne. Takže pro ně je mnohem pohodlnější být doma ve svém. Děti můžou podle potřeby spát a když zůstanu dýl do večera, máme klid pokecat. Opačně by to nešlo. A je pravda, že u nás jsou návštěvy s dětmi nervózní z toho, že u nás něco rozbijí a tak. Naše domácnost na děti (zatím) není stavěná. Tak mi přijde, že to tak vyhovuje oběma stranám, i když to není vyvážené. Vždycky se jen snažím vzít s sebou něco k jídlu a pití a něco pro děti.
-
16.6.2015 13:37Ještě děti nemám a vzhledem k mému zdravotnímu stavu skoro všechny kamarádky respektují, že pokud chtějí pokec nebo tak je nejlepší zajet ke mě domů, nebo se sejdeme někde na půl cesty protože je to taková moje „jistota“. Ale když se kamarádce narodilo mimčo a mě je líp jezdím většinou já za ní vlakem a když potřebuje hlídat vyzvedne si mě autem nebo mimčo přiveze ke mě.
-
16.6.2015 13:43
Myelim ze nejsi sama...mam ti stejny,s drtma muzu jezdit za nima porad ja protoze vsochni chteji videt deti ale uz pul oju slibujou ze prijedou a porad nic...rekla jsem jim to ze jsou sobecky a ja uz nikam jezdit nebudu takze maji smulu...je to smutny a ja z toho mrla deprese
