Kamarádství
Zdravím, chci se jen zeptat, jak jste na tom s kamarádskýma vztahama vy. Nejsem žádná puberťačka, chodím do druháku na vejšku.. A poslední dobou (kluka teď nějaký čas nemám, ani to nehrotím, až to zase bude mět přijít, tak to přijde) pociťuju jakýsi sociální absťák Teda co se týče vztahů s holkama i klukama na přátelský úrovni. Jak jste na tom vy? Kolik máte takových těch OPRAVDU KVALITNÍCH přátel, takový to pravý přátelství..
Su z vesnice a lidí v mým věku tam moc není, spíš přes 30 a do 10 let, takže tam nějakýho parťáka těžko pohledat. Teď ve škole se s lidima samozřejmě normálně bavíme, občas někam zajdeme posedět, je sranda apod., ale nikdo, komu bych mohla zavolat, že půjdeme v 5 na kafe a pořešit s ním nějaký osobní problémy. Prostě jsou to takový "pracovní" vztahy.
Kdysi dávno jsem se v pár "nejlepších kamarádkách" zklamala, staly se nějaký věci a ty vztahy dost ochladly, už jim prostě nevěřím, možná i proto mám problém s někým (někým jiným než s partnerem) navázat nějakej bližší vztah.
Jinak mám ségru o 4 roky starší, vycházíme spolu výborně, tý můžu zavolat, že jdem na kafe, ale já studuju v Brně a ona bydlí v Praze, takže je to docela problém takže si voláme nebo píšeme a když dojede dom, tak máme "dámskou jízdu".
Jinak vazby ze střední se po těch dvou letech taky docela těžko udržujou, ptž někdo je na škole v úplně jiným městě a kdyý už je někdo v Brně, tak prostě není čas, já bych se chtěla sejít, ale vyjde to tak dvakrát do roka a to už si s těma holkama sdělujete jen takový ty "povrchni" informace..
Možná je to tím, že teď nikoho nemám. Ony jsou holky-kámošky většinou zadaný, takže jsou časově vytíženější něž ty nezadaný.
A jak se říká, že na vejšce člověk najde kámoše do života, se kterejma se bude dál do budoucna hodně bavit a tak, tak kolem sebe vidím, že ty lidi udržujou vztahy spíš s těma známejma ze střední. U nás na škole je hodně lidí z oblasti, odkud pocházím, a ty lidi "pečou" spolu, s těma co už znaj ze střední....
Jak to vidíte vy, nějaké vaše zkušenosti? Díky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.12.2011 21:12
Tak já kamarády, co jsem poznala na střední, tak s nima udržuju jen kontakt po internetu, jelikož jak říkáš, jela jsem studovat do jiného města a mé kamarádky taky, jedna do Brna, další do ČB, další do Jihlavy, apod. A já v Liberci, takže to je fakt dálka Našla jsem si kamarádky na vysoké škole, troufám si říct, že 2 takové opravdové, které mohu bez problémů kontaktovat, sejít se a klábosit o čemkoliv V místě, kde jsem vyrůstala mám kamarádů více, ale jelikož jsem se kvůli škole odstěhovala úplně do jiné části republiky, tak teď už se s nimi nevídám.
-
15.12.2011 21:50
Já jsem teda v trochu jiné situaci než ty, i když budeme asi přibližně stejně staré. Já totiž nešla na vysokou, ale místo toho si pořídila dítě. A najednou kamarádky taky nemám, protože s těmi ze školy si buď nemám co říct, nebo se mi pro jistotu úplně vyhýbají. Mají prostě jiné starosti, úplně odlišné od těch mých. Zkoušela jsem se seznámit s holkama, co už jsou taky maminy, jenže jsme se přestěhovali na malé město a tady mají vlastní partu, znají se třeba už od základky a nějak neberou nikoho dalšího. Takže můj společenský život se vlastně smrskl na mého syna, jeho tatínka a moji rodinu. Asi by mi to mělo stačit, jenže já chci z toho malého města hrozně pryč, zpátky do velkého, kde je těch příležitostí k socializaci přece jenom víc...
-
15.12.2011 22:56
Tak takovych tech znamych mam dost,jak ze skoly ak z prace,ale je to jen takovy,ze vis ze o vsem se s nima mluvit neda,ale takovy ty co jim muzu rict vsechno,uplne vsechno mam tak 5,ale z toho TRI ty opravdu NEJVIC! a jedna z nich je moje mamina takze tak....jo s kazdym se jit neda...ale pak je to taky o tom,ze s temi co by se i dali tak to nejde,protoze bydli dal