Kde v autě vozíte kojence?
Holky, mám tu spíš takovou anketku. S mužem se nemůžeme shodnout, zda dítě já, jako matka, až někam pojedu sama, bych měla vozit vzadu, za spolujezdcem, nebo vpředu na spolujezdci. Jak jste to měly vy?
Manžel kvituje, že když ho budu mít vedle sebe, uvidím na něj, dám mu dudlík.. (pokud nám puůjde vypnout přední airbag, což mi zase přijde uplne debilni, protože obcas treba pojedeme vsichni a budu sedet vepredu já, nebo ne?).
Ale mě přijde, že je to nejnebezpečnější sedadlo, tzv sedadlo smrti, budu na něj pořád zírat atak. Přitom jasně, když bude sedět vzdadu, budu pořád koukat do zrcátka, ale přijde mi to bezpečnější. Tak co vy, mámy řidičky? Jak jste to měly?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.7.2018 22:17
Já jsem zkoušela nejdříve vzadu, ale vzhledem k tomu, že malej mi jednu dobu hodně ublinkával a občas se dusil, tak bylo jasně vyřešeno, že jde dopředu (samozřejmě vypnutý airbag). Tam jsem na nemá krásně viděla a když se něco dělo, tak jsem měla přehled a mohla hned jednat. Později jsem si s ním i mohla “hrát” ve smyslu, že jsem na něj dělala grimasy, podávala mu hračky, dávala pít atd... Kdyby byl vzadu, tak zaprvé málo toho, že tam je prdlačky vidět, tak kdyby se něco stalo, tak na to nemusíš přijít hned. A už nemluvím o tom, že do zrcátka se nestačí kouknout stejně jako když se chceš podívat, jestli za tebou nebo nejede. Musíš se nadzvednout a podívat se pod takovým blbým úhlem a stejně mu do obličeje neuvidíš. Tohle je nebezpečnější, než když máš dítě vepředu. Četla jsem statistiku (už nevím kde, ale kdybych pohledala, tak bych možná našla), že právě počet nehod způsobených nesoustředěnou nervózní matkou-řidičku s dítětem vzadu byl větš než počet nehod s dítětem vepředu. Když je totiž vepředu, tak se na něj nemusíš vyloženě ani dívat na to, abys viděla, co se tam děje. Vidíš ho periferním zrakem.
Teď když má malý dost kilo na další sedačku, sedí už vzadu, protože je výše (máme základnu s isofixem, takže je fakt vysoko), vidí kolem sebe a nekřičí. Ve vajíčku mi vzadu vždycky řval a řeknu ti, že tohle je fakt horší (řvoucí dítě vzadu a matka neznajicí situaci s ním), než když ho máš vepředu. Protože v tu chvíli se neoustředíš na řízení, komu dát přednost, kde je červená, kdo to kam vběhl, ale nervy ti řeže křik tvé ratolesti a strach, že je něco špatně. A nebo ti to prostě taky může jen pít krev a budeš o tak nervózní
Každopádně za mě rozhodně vepředu. A to to říkám jako někdo, kdo jezdí denodenně a všechny trasy. A takových 7 hodin v autě se řvoucím dítětem... to si fakt rozmyšlíš dvakrát kam ho dáš... -
16.7.2018 20:25
Když sem jela sama, mimco bylo vepředu, airbag vypnutý. Není u nás takový problém vypnout a zapnout.
Když nás jelo víc, bylo mimco vzadu a někdo tam s ním.
Argument, že podas dudlik je podle mne trošku mimo, protože se máš věnovat řízení, já mimco vepředu spíš pro jeho pocit, že je se mnou a já jen občas nakoupila, že je spokojený. Ale bez nějaké větší interakce s ním. -
16.7.2018 20:29
Dite na spolujezdcovo sedadlo sem nikdy nedala. Nejde nam vypnout airbag. Ale me to nevadilo. Stejne od mala v aute spala. Mela sem ji na sedadlem za ridicem. I kdyby se cokoli stalo, abych mohla zasahnout a nemusela obihat auto.
Ted mame dve deti a starsi dceru mame za spolujezdcem a mladsi opet za ridicem -
16.7.2018 20:32
když jezdim s detmi sama, mam mladsi 6 měsíců vepředu u sebe u spolujezdce a starsi v autosedačce vzadu, když ale svítí sluníčko, davam na okno clonu a timpadem jde mladsi tez do zadu aby. okénko mohlo být zakryte a v případě dudlíku ji obslouží starsi dcera. Když jezdime všichni tak jsou holky samozřejmě taky vzadu, takže je to podle situace.
-
16.7.2018 20:35
Vzadu, za spolujezdcem(nejde nám vypnout airbag), používám dětské zrcátko na autosedačku-vajíčko a nemusím se otáčet, stačí nastavit zpětné zrcátko a sem tam kouknout.když vypadne dudlík tak musí počkat a nebo si jej musí vzít sám.vozila jsem tak i starší dcerku, v 10m šla do klasické autosedačky po směru jízdy
-
16.7.2018 20:19
Řídím prakticky denně a dceru (6 měsíců) mám zásadně vedle sebe na sedadle spolujezdce, ať už jedu sama, nebo s manželem. Ráda na mě za jízdy kouká, podávám jí hračky, když usíná, chytne se mě za ruku (mám automat takže ruku na řazení nepotřebuju a i tak řídím pouze jednou rukou), když ublinkne, můžu ji utřít, nebo když brečí, podám dudlík. Jednou jsem ji zkusila dát dozadu, ale vůbec se jí tam nelíbí (ani s někým), brečí, a kdyby tam měla být sama, tak to vůbec nepřichází v úvahu. Dává mi to smysl, aby dítě sedělo vzadu, tak možná od 1 roku, kdy už se může zabavit pohádkama nebo prostě nepotřebuje neustálou pozornost a péči.