Kdy druhé miminko
Zdravím, určitě již tady takové otázky padly, ale stejně to zkusím😊. Jaký je podle vás nejvhodnější věkový rozdíl mezi dětmi? Mám půlroční holčičku a určitě bychom chtěli druhé, ale nějak se nemůžeme dohodnout kdy je ten vhodný čas. Zajímalo by mě i pro a proti - zda rok, dva nebo pět let? Děkuji za odpovědi
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.11.2018 11:49Mam zatim jen jedno ditko, tak nemuzu moc soudit. Ale myslim, ze ten trilety rozdil je fajn. Co jsem vycetla na netu, tak víc nez petilety rozdil, je jak mit dva jedinacky. Mam bratry starsi o 7 a 10 let a opravdu to tak bylo. Zacli jsme si rozumet az v dospělosti.
-
6.11.2018 15:59Máme 7měs. holčičku a druhé miminko chceme hned ... uvidíme, kdy to vyjde, ale byli bysme sťastní, kdyby se zadařilo co nejdřív.
-
6.11.2018 10:44
Máme rozdíl 4,5 roku a nemenila bych
-
6.11.2018 10:48každé má svoje pro a proti. čím blíže věkově k sobě jsou, tím více se může zadařit, že si spolu pohrají a budeš mít o něco více klidu, na druhou stranu tma může být i více žárlivosti a řevnivosti. taky finanční výdaje jsou asi svým způsobem horší, protože v určitém dlouhém období jsou ty výdaje úplně stejně náročné na obě děti. a dědění oblečení se taky nemusí zadařit, protože pokud jsou to kluk a holka, tak kluk po holce asi sukýnky nosit nebude.
pokud jsou od sebe s větším rozestupem (osobně mám více než 10 let, sestřenka měla 10 let), tak jako velkou výhodu vnímám to, že člověk se může plně věnovat tomu mladšímu, jeho potřebám, koníčkům a starší to více chápe a rozumí tomu. nebere to tolik jako sebrání maminky, ale mnohdy je to starší rádo, že má konečně více klidu (rozuměj nemá matku za zadkem). známá má rozdíl 8 let a byla spokojená ona i ona kluci. sestřenka to vnímala, že staršímu se mohla plně věnovat a podporovat ho v jeho aktivitách (hrál závodně hokej a jezdili každý víkend na zápasy, což by s miminkem tak snadno nešlo).
nevýhodou většího rozpětí jsou různé nároky na program třeba na dovolené, kdy se to starší nudí u aktivity pro malé, a nebo malé není zvědavé na aktivity pro to starší. pro mámu je někdy výhodou, že v mezičase může jít do práce a trošku se znovu pustit do jiných činností než jen plínky a kašičky.
ale ono si to člověk naplánuje a osud rozhodne jinak. a třeba se zamýšlené věkové rozpětí mezi sourozenci nezadaří. -
6.11.2018 11:09Ahoj,každá to cítíme jinak.Některá nechce žádné,některá jen jedno,dvě někdo 12dětí
Napíšu jak to mám já,ve svých 27letech mám 4děti a ničeho nelituji...vše ostatní počkáPo prvním porodu (myslím že 10měs. po porodu)jsem cítila,že je čas na druhé a takto to bylo stejně u dalších .Myslím,že 5dětí nám bude stačit až až 
Takže takto to citím a mám já Podle mě je nejlepší mít dítě brzy po sobě,aby si mohlo hrát se sourozenci.Mám příklad ,kde je holka 8let a až ted má sestru 6měsícu,ale to nebudu psát veřejně. -
6.11.2018 11:19
Mám dvě děti, rozdíl 2 roky a 3 měsíce. Mladšímu jsou teď 3 měsíce. Rozdíl jsme chtěli mezi 2-3 roky. Teď bych se klonila k rozdílu trochu většímu, než máme, tedy spíš k těm 3 letem. Nejhorší tedy bylo těhotenství, kdy mi bylo blbě a staršímu jen rok a půl. Teď už je rozumnější a ledacos se s ním dá domluvit, ale i tak je to záhul. Těším se na dobu, kdy si už budou spolu aspoň trošku hrát. Teď se každému musím věnovat úplně jinak a oba vyžadují dost pozornosti. I když mladší hodně spí, je náročné si zorganizovat čas, kdy vyrazit na procházku a tak. Do toho specifické problémy, že se starší nechce oblékat apod.
Ale se sestrama máme rozdíly 4, 12 a 19 let. S tou o 4 roky jsme si nikdy nevytvořili pořádně vztah, až teď v dospělosti to začíná být lepší. Ty dvě mladší, to je už úplně jiná liga, tam ty vztahy jsou posunuté do jiné roviny. Proto jsem chtěla mít děti blízko u sebe. -
6.11.2018 11:32My máme rozdíl 2 roky a dobrý. Zatim (mladší je půl roku) mají hezky vztah. Syn se o ní stará. Zatím se neobjevilo žádné zarleni.
-
6.11.2018 11:48
To takhle nejde říct. Každému vyhovuje jiný věkový odstup. Pro někoho je ideální mít děti věkově blízko u sebe, protože si spolu více vyhrají a je větší šance, že si budou rozumět. Pro jiné je ideální odstup dvou tří let, kdy první dítě už je samostatnejsi, ale zároveň ne tak staré, aby si se sourozencem nerozumělo a brzy nemohlo hrát. Pro jiné je ideální větší rozestup mezi dětmi, kdy už je starší dítě víceméně samostatné a máma se může více věnovat kojenci. Osobně jsem pro zlatou střední cestu.
-
6.11.2018 11:54Kluci jsou od sebe 25 měsíců a já tomu říkám životní výzva. Teď už to začíná být dobrý, ale bylo u nás dost velké peklo kvůli žárlivosti a i teď občas vypluje na povrch. Začínají si spolu hrát a všechno se musí pořizovat dvakrát
Každý rozdíl má něco, já se ségrou jsme 7 let od sebe a byla období, kdy mne ségra stala, protože jsem ji musela hlídat, vodit do školky apod. Teď máme dobrý vztah -
6.11.2018 12:22Udělej tak jak to cítíš!Já chtěla děti blízko sebe a mezitím se nevracet do práce,první rodičák jsem měla na 2 roky a děti mám od sebe 22m,je to záhul,ale neměnila bych
-
6.11.2018 12:45
Mám děti o 2 roky. Je to dobrá náročné, ale neměnila bych. Mám docela akční děti, takže den totálně vysťavená.
Teď se dost hádají, tak mám pořád nervy Moc se nevyspím, nespočnu, nemám čas po sebe.. Až jsem z toho všeho skončila s neurogenní tetanii. Ale ani tak bych neměnila jsou to miláčci -
6.11.2018 13:50
Podle mě záleží na hodně faktorech. Já jsem po porodu nemohla tři měsíce ani stát a v těhotenství mi bylo šest měsíců blbě, takže představa, že teď někdy otěhotním a budu mít děti rok a půl od sebe, je děsivá.
Další věc je, že jen ty víš, jaké máš první dítě. My máme jen občas přítelova skoro tříletého kluka a kdyby byl můj vlastní, tak k němu druhé dítě mám tak za 10 let, protože je naprosto šílený a zvládat při něm miminko se moc nedá.
Na druhou stranu k tiché, hodné holčičce s pečujícími sklony a po dobrém porodu bych se nebála mít dítě třeba o ten rok a 9 měsíců.
V mém okolí většinou rodiny s více dětmi mají ten rozestup 2-3 roky. Určitě taky z praktických důvodů, aby žena byla v kuse doma a nemusela mezitím do práce. -
6.11.2018 18:49
Za mě cca alespoň tak ty 3-4 roky. Jak je tu psáno, vše má své pro a proti...Mám více dětí a prožila jsem si, jaké to je mít další dítě do 2 let, do 4 let i za 6 let
Nelituji, že ti první dvě jsou po sobě tak brzy, ale znova bych do toho dobrovolně už nešla, zvlášť, když člověk nemusí spěchat (z různých důvodů), ne, že bych to nezvládala, to ne, ale s odstupem času vidím, že opravdu není kam spěchat (kvůli sobě a už vůbec ne kvůli stávajícímu dítěti), už vím že touha po dalším dítěti se mi stejně vždy objeví když ne hned po porodu, tak určitě do prvních natozenin, a proto není třeba jí okamžitě podléhat -
6.11.2018 19:11
Na to jsou dost odlišné názory
sama mám holky od sebe cca 5 let (skoro 6ti letou (únor a skoro roční leden) a nemenila bych a jsem ráda, že to tak vyšlo vidim v tom daleko lepší výhody a plusy mam kolem sebe kamaradky co mají děti od sebe 2 roky stačí to vidět a poslouchat, nechtěla bych ani na den první dceru jsem si pořádně užila a teď s druhou dcerou je to stejný a starší už je samostatná, pomáhá, holky si vyhrajou naopak vic (což bude ještě lepší) nez děti kamaradek s dvouletym rozdílem (tam jsou to jen boje o hračky) nemusím přelítavat mezi dvěmi nesamostatnymi dětmi, starsi dcera chápe co je přednější a nevzteka se jako by se vztekalo mladsi když řeknu, že teď nemůžeš nebo to nejde.... jasne, ze az starsi dcera bude mít 15 bude jinde než 10ti léta, ale to bude vždy každé dítě jinak a jinde i když jsou sourozenci mam starsi bráchy dvojčata o 3,5 roku odeme a vztah je ok a jako děti pry taky super co říkala mamka, driv jak ve 3 letech prvního bych druhy nemela. To je můj názor, ale samozřejmě jsou zensky co mají opačnou zkušenost a vyhovuje jim to více -
6.11.2018 19:29
U nás je věkový rozdíl 4 roky, ale to především proto, že jsem hledala vhodného partnera pro druhé dítě, jinak by to bylo dřív - asi po dvou nebo třech letech.
-
6.11.2018 20:59
Ja budu mít děti od sebe 2 roky a 2 měsíce. Počítám že ze začátku to bude zahul, ale prý časem je to ideál až si Začnou hrát spolu.. S mojí sestrou jsme o 4,5 roku, já byla mladší a trpěla jsem, ona si se mnou nechtěla vůbec hrát
Až v dospělosti jsme si k sobě našly cestu.
